Zámek Český Krumlov

Základní popis

Zámek Český Krumlov je spolu s hradem monumentálním komplexem 40 budov a palácových stavení, pěti zámeckých nádvoří a sedmi hektarů zámecké zahrady. Zámek z jihu obtéká řeka Vltava a na severu potok Polečnice. Areál je jedním z nejrozsáhlejších ve střední Evropě. K areálu taktéž patří tzv. Jelení zahrada severně od zámku a zásobní zahrada (dříve Kuchyňská), jižně od zámecké zahrady.

Dějiny stručně

Původní hrad Vítkovců stál na dnešním místě již v 1. polovině 13. století. Nejstarší zmínku o něm najdeme v básni "Der Frauendienst" od Ulricha z Lichtensteina z doby mezi r. 1240 až 1242. Po r. 1302 byli pány na Českém Krumlově Rožmberkové a s nimi i období největšího rozkvětu hradu i města. Petr Vok z Rožmberka krumlovské panství r. 1602 prodává císaři Rudolfovi II. Dalšími majiteli se stávají Eggenbergové. Poslední vlastníci, Schwarzenbergové, budují r. 1747 v zahradě jízdárnu, zřízují Maškarní sál a v roce 1766 otevírají unikátní divadlo. R. 1947 byl schwarzenberský majetek, i s Českým Krumlovem, převeden do českého zemského vlastnictví a pak se od roku 1950 stal majetkem československého státu. Roku 1963 bylo střed města vyhlášen městskou památkovou rezervací, r. 1989 se zámek stal národní kulturní památkou a r. 1992 bylo centrum i zámek zapsán na Seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V zápise se především oceňuje výjimečně dochovaná středověká struktura města, harmonie mezi zámkem, městem a krajinou a dlouhodobý historický vývoj bez zásadních přerušení.

Dějiny podrobněji se stavebními etapami

Raná gotika (13. století - 1302)

Na skalnatém ostrohu nad Vltavou vzniká původní hrad pánů z Krumlova, což byla větev Vítkovců, s obytným palácem a válcovou věží. Stavba byla chráněna příkopem vytesaným ve skále a jednoduchým opevněním.

Rožmberská gotika (1302 - polovina 15. století)

Se souhlasem krále Václava II. přebírá po Vítkovcích r. 1302 panství Jindřich z Rožmberka. Jeho rod držel Český Krumlov po 300 let. V politickém životě se Jindřich přikláněl vždy ke straně, z níž cítil prospěch, čímž dal základ pro vybudování pozdějších rozlehlých držav.

Petr z Rožmberka staví nový Horní hrad s kaplí sv. Jiří a dvěma hranolovými věžemi na západním a východním konci. Vzniká Dolní a Horní hrad, které jsou spojeny mostem. Na přelomu 14.–15. století vzniká jižní křídlo Horního hradu a mohutné severní křídlo dnešního IV. nádvoří se zdí silnou až 4,6 m. V této době se také podhradí mění v město. Poprvé se uvádí r. 1274.

Pozdně gotické opevnění (15. století)

Petrův syn Jindřich z Rožmberka svými činy připomínal svého stejnojmenného dědečka. Např. r. 1394 zajal krále Václava IV. a přechodně ho držel na hradech Příběnice a Krumlov a pak ho nechal odvézt do Rakous. Pak se s panovníkem smířil.

Jindřichův syn Oldřich II. z Rožmberka přebírá majetky r. 1418. Připomínáme, že v této době je známo, že v Kostnici byl upálen mistr Jan Hus a Čechy jsou na prahu husitského revolučního hnutí. Oldřich v neklidné době buduje rozsáhlé opevnění reagující na nové palné zbraně. Opevnění se rozšiřuje i na návrší nad dnešním Plášťovým mostem. Vzniká uzavřený celek IV. nádvoří s branou na padací most. Základem jihočeského impéria jsou panství Rožmberk, Krumlov, Choustník, Sedlčan, Bavorov, Bukovsko, Nové Hrady a Třeboň. Na obranu Oldřich ještě buduje hrad Dívčí Kámen a Helfenburk. Zpočátku byl stoupencem husitů, ale poté se poddal Zikmundovi a stal se jedním z hlavních nepřátel táboritů. Při bitvách s husity měl střídavé štěstí. R. 1422 se Jan Žižka pokusil lstí dobýt hrad Český Krumlov, ale nebyl úspěšný.

Když r. 1437 zemřel Zikmund, Oldřich se zasadil o přijetí uherského krále a rakouského vévody Albrechta za českého krále. Ten však r. 1439 umírá a Oldřich "měl znovu práci" s uznáním jeho syna Ladislava Pohrobka.

O Oldřichově bezohledné touze po bohatství vypovídá událost s jeho úhlavním nepřítelem Janem Smilem z Křemže. Toho vylákal k sobě na hrad, uvěznil a popravil a zmocnil se jeho majetku. Také nechal padělat listiny, podle nichž čeští králové darovali majetky jeho předkům.

Za Oldřicha byl na Krumlově v l.1444-47 vystavěn trojkřídlý palác, čímž vzniklo II. nádvoří. Oldřich umírá r. 1462.

Oldřichovi dědicové neměli snadnou dějinnou úlohu, pokud jí myslíme ochranu vlastního majetku. Vládl Jiří z Poděbrad, ale v politice se střetával se zájmy šlechty. Rožmberkové se snažili vždy výhodně spolupracovat s některou stranou, ale ne vždy se jim podařilo situaci správně odhadnout. Oldřichův syn Jan se nakonec r. 1468 přihlásil ke protikrálově straně, k Matyáši Korvínovi, ale musel strpět škody vojsk krále Jiřího na svých državách. Nakonec r. 1469 s králem uzavřel smír. Jan a po něm Jindřich (1456-1489) museli rodinný majetek částečně prodat a částečně dávat do zástavy.

Když se majetkové poměry rodu zlepšily, přistoupil Petr. III. z Rožmberka k přestavbě Horního hradu podle návrhu Ulricha Pesnitzera. Také nechal zlepšit opevnění hradu i předhradí. Pro současnost se z této doby zachoval arkýř na druhém nádvoří.

Renesanční přestavba za Rožmberků (2. polovina 16. století)

Nejvýraznější osobností rodu na českém Krumlově byl bezesporu Vilém z Rožmberka (1535-92). Zastával řadu významných funkcí, od r. 1553 byl hejtmanem Prácheňského kraje, od 1560 byl nejvyšším komorníkem a od r. 1570 nejvyšším purkrabím. Spolehlivě pracoval pro Habsburky, např. r. 1579 dokázal vyjednat vysvobození zajatého arciknížete Maximiliána ze zajetí, když ho předtím část polské šlechty zvolila za krále. V l. 1574-75 zajistil v Sasku a Braniborsku zvolení Rudolfa II. za německého císaře.

V rámci zvětšování majetku přikoupil panství Vimperk, Libějovice, Roudnice nad Labem a Stráž. Mohl si to dovolit. Měl pohádkové příjmy z rybničního hospodářství a ze stříbrných dolů u Krumlova a Budějovic. Zaměstnával při stavbách rybníků Jakuba Krčína.

Za Viléma z Rožmberka řídil na Krumlově v paláci Horního hradu stavební práce nejdříve Ital Antonio. Z té doby se v jednom z pokojů dochovaly renesanční fresky výjevů ze Starého zákona, které maloval Gabriel de Bloude. Pak do Krumlova přichází architekt Baltazar Maggi, který nechává zasypat příkop mezi Dolním a Horním hradem a na místě dřevěného mostu staví klenutou chodbu. U Dolního hradu buduje jednopatrové purkrabství, které těsně přiléhá ke staré věži, kterou navyšuje o arkádový ochoz. Průčelí budov jsou bohatě ozdobena malbami.

I když Vilém byl čtyřikrát ženat, neměl přímé dědice. Zemřel r. 1592.

Vilémův dědic Petr Vok přebírá majetky s velkými dluhy. Je nucen prodat řadu rodinných panství, statky, městečka i vesnice. Prodeje uskutečňoval až do r. 1603. Nakonec rodinné bohatství převezl do Třeboně a r. 1602 prodává i Český Krumlov. Kupcem byl císař Rudolf II. Petr Vok umírá r. 1611.

Zámek v majetku císaře (1602-1622)

Zámek slouží jako sídlo císařských úředníků. Císař na krumlovský zámek umístil svého levobočka Julia d´Austria, který nebyl psychicky normální a zavraždil tady svoji milenku Markétu Pichlerovou. R. 1609 na Krumlově v internaci zemřel. R. 1611 byli v Krumlově pasovští vojáci a r. 1618 Krumlov nechal opevnit hrabě Karel Bonaventura Buquoy. I když se stavové snažili Krumlov dobýt, zůstal v rukou císaře. Po Bílé hoře r. 1622 císař Ferdinand II. věnoval město i zámek Janu Oldřichu z Eggenbergu. Současně ho povýšil na knížete.

Barokní přestavby za Eggenbergů (1622-1719)

Roku 1628 byla panství opět spojena a dostal titul vévodství. Do rukou Eggenbergů patřily mj. Chýnov, Ratibořské Hory, Zvíkov, Římov a později i Vimperk - ano, po Bílé hoře bylo konfiskátů nadbytek. Za panování Eggenbergů proběhly v Českém Krumlově velké barokní přestavby. Podle návrhu architekta, který se jmenoval Giacomo de Maggi, byl přebudován Horní hrad, dále vznikl Zlatý sál určený pro divadlo, byla založena zámecká zahrada, letohrádek Bellarie a první dřevěný Plášťový most (r. 1686). Zděný byl postaven r. 1708. V rámci Horního hradu byla snesena stará věž až po úroveň horních pokojů, celkově byla změněna půdorysná situace a poloha schodišť. Po Eggenbercích zůstala na zámku cenná knihovna, ale ta nemohla rozsahem ani kvalitou nahradit rožmberskou knihovnu, kterou r. 1648 uloupili v Praze Švédové. Když zemřel poslední Eggenberg - bezdětný Jan Kristián, odkázala vdova Marie Arnoštka majetek do rukou jejího synovce Adama Františka Schwarzenberga.  

Vrcholné baroko Schwazenbergů (1719-1782)

Po smrti A. F. Schwarzenberga, kterého na honu zastřelil císař Karel VI. zámek a panství dědí jediný syn Josef Adam (1722-82) Za něho byla zahájena podle plánů A. E. Martinelliho nástavba eggenberské mincovny, před vstupem do zámecké zahrady vystavěna jízdárna (architekt Andrea Altomonte) s výzdobou umělců z Vídně, sochaře Antona Zinnera a štukatéra Matyáše André. Altomonte také nakreslil plány na stavbu Maškarného sálu a na rokokovou úpravu zámecké kaple a na přestavbu Bellarie. Josef Adam také nechal přestavět zámeckou zahradu, nechal postavit barokní divadlo a třípodlažní Plášťový most. Obojí je považováno za světové unikáty. 

Pozdní období vlády Schwarzenbergů a 19. století

Od druhé poloviny 18. století Schwarzenbergové přestávají Krumlov využívat jako sídlo rodu, od r. 1888 i sídlem přechodným. Zvládli ale restaurovat malby na budovách, opravit fresky na 3. a 4. nádvoří a r. 1909 - 14 je nechali zrestaurovat Theolfilem Melicherem. Poslednímu Schwarzenbergovi Adolfu zámek zabavilo gestapo r. 1940.

Po 2. světové válce

Zámek se dostal r. 1947 do majetku země, od r. 1950 do majetku státu. R. 1989 byl vyhlášen národní kulturní památkou a r. 1992 zapsán na seznam UNESCO "pro výjimečně dochovanou středověkou strukturu a harmonii města a krajiny".

Popis hradu a zámku

Do areálu vstoupíte ve směru od města dřevěnými vraty, říká se jim Červená brána. Její poslední úprava proběhla r. 1861. Nad branou vede chodba, která propojovala Horní hrad s knížecí oratoří v klášterním kostele. 

První budova vpravo od Červené brány se nazývá solnice. Je známa již od r. 1511, nejdříve zde fungovala sladovna, pak sýpky, skladem soli byla až od 18. století. Sůl se dovážela z Rakous a vrchnostenské úřady ji pak dál prodávaly do měst a vesnic. Když císař zřídil solnice v Českých Budějovicích a v Týně nad Vltavou, byla budova upravena na byty a kanceláře. 

V protilehlé budově byly stáje a sýpky. 

Za touto budovou vlevo vidíme schody, které oddělují zámecký areál od městské čtvrti zvané Latrán. Budova nad schody byla purkrabstvím. Purkrabí dohlížel na hospodářský provoz panství. Za Viléma z Rožmberka ve 2. polovině 16. století byla budova vyzdobena sgrafity. 

V prostoru naproti kdysi byl výběh pro koně, od r. 1561 park s kašnou. 

Před hlavním vchodem do zámku je po pravé straně vysoký násep, zbytek opevnění z r. 1620. Most byl postaven na místě dřívějšího padacího mostu r. 1647. 

Medvědi se v příkopě chovali už od 16. století. Rožmberkové totiž věřili, že jejich rod pochází z Itálie, konkrétně měli být spojeni s knížecím rodem Orsiniů (Orsini = Ursus = medvěd). Dokonce je přenesli do znaku svého rodu jako štítonoše. 

Znaky nad branou jsou rožmberský, eggenberský a braniborský, neboť manželka Jana Antonína z Eggenbergu Marie Anna pocházela z Braniborska. Brána je předělem mezi prvním a druhým nádvořím. Byly tady kanceláře, v suterénu vězení a v poschodí knihovna. Ta dodnes obsahuje prvotisky a tisky z doby do r. 1500, pak eggenberskou a schwarzenberskou knihovnu. Bývaly tady i stroje pro ražbu mincí. 

V severním křídle II. nádvoří fungovala v l. 1800-50 první odborná zemědělská škola v Čechách. Nyní zde jsou kanceláře a depozitář. V přízemí měla sídlo schwarzenberská granátnická garda, malý vojenský útvar, jeho příslušníci vykonávali strážní službu na nádvoří, na věži, při plavení dřeva a sklizni obilí. Útvar byl zrušen až r. 1949. U bývalých kasáren stojí 4 děla, první od kraje je dar zbrojaře Fridricha Kruppa z Essenu z r. 1870, následuje eggenberské dělo z r. 1644, a dva rožmberské exponáty z r. 1608. 

Budova na druhé straně kašny z r. 1641 uzavírá dnes prostor mezi Dolním a Horním hradem. Zde v 17. století dal Jan Kristián z Eggenbergu postavit mincovnu. Mince se razily v prvním suterénu. Na straně k řece se budova jevila jako třípodlažní, na straně k nádvoří jako jednopodlažní. 

Zámecká věž je symbolem města. Její nejstarší podobu známe z obrazu Dělení růží, který je uložen v zámecké obrazárně. Plášť věže vymaloval v l. 1589-90 místní malíř Bartoloměj Jelínek. Ve věži bydlel hlásný. 

Ze druhého zámeckého nádvoří vede cesta kolem tzv. máselnice do Horního hradu. Budova je zdobena renesančními prvky.  Nad vchodem do klenutého průchodu vidíme znak rožmberský, eggenberský a braniborský. Nad branou na konci chodby je opět rožmberský znak (s letopočtem 1577). 

Zdi na 3. nádvoří vymaloval Gabriel de Blonde. 

Z chodby mezi 3. a 4. nádvořím se vejde do některých interiérů - velké hradní kaple, jejíž podoba je výsledkem úprav z 50. let 18. století a kterou vyzdobil Matyáš André. Malá hradní kaple je vedle oratoře. Pochází již z r. 1334. Než se Rožmberkové odstěhovali do Třeboně, měli tady uložen rodinný archív. 

Podle výzdoby rožmberských pokojů si můžeme učinit představu o stylu života renesanční šlechty ze 2. poloviny 16. století. Ve druhém pokoji uvidíme portrét Perchty z Rožmberka, podle níž se vypráví pověst o Bílé paní, na druhé podobizně vidíme výjev, kdy je mladá dívka Markéta Pichlerová odváděna na hrad k šílenému císařskému levobočkovi Juliovi d´Austria, který ji zavraždil. Eggenberský sál je galerií portrétů tohoto rodu. Následují Vitrínový a Maškarní sál. Autorem zdejších nástěnných maleb je Josef Lederer, malíř, jehož původ neznáme. Na zámek přijel r. 1748. Na stěnách vypodobnil 125 figur z tehdejších italských, francouzských a německých divadelních her. 

Na 4. nádvoří vidíme malby na zdech, které vznikly r. 1588. V l. 1910-13 je opravil T. Melicher, další obnovy se dočkaly r. 1974. Arkýř pochází asi z r. 1513. Má kamenné znaky Petra z Rožmberka, jeho manželky Alžběty z Kravař a pernštejnský znak. 

Na místě dnešního Plášťového mostu býval původně most dřevěný. Eggenberkové nad ním nechali zřídit r. 1686 dřevěnou chodbu, která vede z obrazárny do zahrady. V l. 1707 až 1708 byla od touto chodbou postavena ještě jedna chodba, která spočívá na zděných pilířích. R. 1748 byl Maškarní sál spojen s divadlem na druhé straně třetí chodbou. Starý dřevěný padací most byl nahrazen kamenným r. 1764. V l. 163 až 1767 byly chodby sneseny a přestavěny do dnešní podoby. 

Na mostě jsou sochy světců sv. Filipa, sv. Václava a sv. Antonína od Antonína Zinnera. Divadlo zůstalo stát na druhé straně Plášťového mostu. Hrálo se v něm od r. 1675, původně jen v jenom sále. Jeviště bylo vybaveno unikátním systémem výměny kulis, propadlišti a dalšími technickými vymoženostmi, které se podařilo v 21. století rekonstruovat a včlenit do samostatného prohlídkového okruhu. 

Zahrada má některé velmi zajímavé prvky. V horní polovině byl založen rybník. Fontána na rozhraní dolní a horní části má plastickou výzdobu v podobě Neptuna. Východní vchod do zahrady vede kolem bývalé jízdárny, na níž František Jakub Prokyš namaloval r. 1752 fresku s koňmi. 

Prohlídkové okruhy (r. 2026)

1. Renesanční a barokní apartmány

Součástí trasy je mj. kaple sv. Jiří a Maškarní sál, cca 55 min. Základní vstupné 300 Kč. 

2. Apartmány z 1. a 2. poloviny 19. století

Zaměřeno na historii rodu Schwarzenbergů. Na této prohlídce uvidíte chodby Plášťového mostu. Průvodci mj. povídají příběh o Paulině, která zahynula při požáru v Paříži na recepci při příležitosti zasnoubení Napoleona a Marie Luisy Sissi. Druhým příběhem je korunovace královny Viktorie r. 1838, které se za Rakousko zúčastnil kníže Jan Adolf II. Schwarzenberg (1799-1888) a jeho manželka Eleonora. Oběma učaroval Windsor a na základě jeho návštěvy si pak nechali postavit novogotický zámek Hluboká a hrobku v Domaníně. Základní vstupné 260 Kč. 

3. Zámecké barokní divadlo

Prohlídka původní divadelní budovy, orchestřiště, jeviště, zachovalo se zdivo, dřevěné podium i „mašinerie“. Ukázky ovládání bočních kulis, propadliště (muselo se počítat s váhou herců nebo předmětů). Zachovalo se 13 zadních scenérií, některé jsou restaurovány. Dnes průměrně 6 představení za rok. Opery v minulosti i 6 hodin dlouhé. Vysoká šlechta chodila horem Plášťovým mostem (nad tím bylo ještě patro Plášťového mostu vedené do zahrady). Návštěvníci si mohou vyzkoušet stroje na výrobu ruchů (déšť, vítr, bouřka). Zachoval se bohatý divadelní inventář - kulisy, kostýmy, rekvizity, libreta a jiné. Základní vstupné 400 Kč.

4. Hradní muzeum a zámecké věž

Předměty z depozitářů a fantastický výhled na zámek, Vltavu a město. Krásné sklo i porcelán, biograf, dva portréty Vok a Vilém z Rožmberka. Černá kuchyně s kotlem. Stanice c.k. pošty. Základní vstupné 280 Kč. 

5. Letohrádek Bellarie

Rokoková zahradní stavba rekonstruovaná v l. 2023-24. Základní vstupné 200 Kč. 

6. Konírna a sedlárna

Mj. schwarzenberský vůz pro korunovaci Marie Terezie, slavnostní sáně a mnoho součástí jezdecké výstroje. Základní vstupné 80 Kč. 

7. Zahrada

Situována nad zámkem. V nižší poloze 4 mohutné buky. Vstup volný. Je bezbariérová. 

Otevírací doba:

viz Návštěvní doba - Český Krumlov

Podle:

https://www.pamatkovykatalog.cz/puvodni-vybaveni-barokniho-divadla-19205931, 14. 8. 2020

https://www.pamatkovykatalog.cz/zamek-cesky-krumlov-673041, 14. 8. 2020