Plešivec je hora vybočující ze souvislé linie pohoří.Brdy (v lidové mluvě) nebo chcete-li Hřebeny (podle geografů) v oblasti mezi Jincemi, Hostomicemi a Lochovicemi. Většina Plešivce má plochý povrch rázu hřbetu, ale v některých místech vystupují mezi stromy skály z tvrdého křemence, které byly zčásti těženy v lomech. Dobývání skončilo někdy na přelomu 19. a 20. století a od té doby zbytky lomů připomínají jen sutě či osamělé skály, kde mnohdy nepoznáte, který útvar je přírodní a který má lidský původ. Místy sutě převažují natolik, že mezi nimi žádné stromy nerostou.
Nejrozsáhlejší lomová oblast je na severu Plešivce u Smaragdového jezírka a nejvelkolepější výhled se otevírá z okraje Čertovy kazatelny poblíž vrcholu. Smaragdové jezírko je jednoznačně umělého původu, Čertova kazatelna se skalami a sutěmi pod ní je částečně přírodní, částečně se na ní podepsal vliv člověka.
Na opačné straně Plešivce než je Čertova kazatelna, tedy na jižním úbočí přivráceném k Běštínu, se nachází ještě jedna skalnatá oblast s kamenným mořem. Říká se jí Krkavčí skály a nejvyšší z nich nese název Skála hadí královny.
Sutě a skály i zde zajímaly těžaře, lom tady byl otevřen v 50. letech 20. století a padla mu za oběť krásná skála zvaná Jehla tvaru úzkého, osmimetrového hrotu. Brzy poté po protestech odborné veřejnosti byl lom uzavřen. Asi to musel být hodně velký průšvih, když si uvědomíme, že v 50. letech bylo vše podřízeno hospodářským zájmům a ochrana přírody v podstatě neexistovala.
Na Krkavčích skalách zbyla asi 300 m dlouhá skalní linie, která spolu se sutěmi pod ní zaujímá pás asi 70 m široký. Z vrcholků skal se otevírá nádherný výhled na Písek, nejvyšší horu Hřebenů, částečně uvidíte i vesnice na berounské straně pohoří.
Skála hadí královny je spojena s pověstí, která praví, že tu chodil myslivecký mládenec, který spatřil hadí královnu s korunkou na hlavě. Chamtivě po drahokamu zatoužil a pokusil se korunku královně vzít. To neměl dělat. Královna přivolala posily ze své říše. Hadi vzápětí způsobili myslivcovu smrt.
Přes Krkavčí skály nevede žádná turistická značka. Možná proto si zachovaly romantický ráz nenarušovaný davy lidí.
Podle:
Čáka, J. (1986): Toulání po Brdech, Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, s. 128
Umístění
49°48'21.610"N, 13°59'40.642"E
Adresa
RejkoviceJince 267 23
- Katastrální území
- Rejkovice
- Nadmořská výška
- 560 m.n.m. - 580 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Krkavčí skály s okolními sutěmi zaujímají v terénu pás asi 300 m dlouhý a asi 70 m široký. Dosahují výšky až 15 m.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte např. do žel. zast. Rejkovice na trati Zdice - Protivín.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Nejbližší zastávka autobusu je v sedle Klínek a jmenuje se Jince, Plešivec. Dostanete se sem z Hostomic nebo z Jinců. Spojů je ale málo. Pokud se vám nehodí a nemáte auto, pak musíte do oblasti Plešivce dojít pěšky.
Příjezd osobním autem, parkování
Zaparkujte v sedle Klínek na silnici Hostomice - Jince. Místo na vyústění polní cesty je ale často zcela zaplněné auty.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkovat lze v sedle Klínek. Místo na vyústění polní cesty na silnici Hostomice - Jince je ale často zcela zaplněné auty. V takovém případě nechte účastníky akce vystoupit, přejít přes Plešivec a čekat můžete ve Lhotce nebo v Rejkovicích.
Přístup pěšky
Jděte po červené značce k severu. Nejdříve přejdete rozcestí s modrou značkou a pak červená přibere zelenou od Rejkovic. Asi 40 m od tohoto místa obě značky společně odbočují z hlavní cesty doleva, ke Krkavčím skalám vede málo nápadná pěšina vpravo. Celkem ze sedla Klínek asi 1,8 km.
Příjezd na kole, parkování kol
Plešivec není hora, která by byla zrovna vhodná pro zdolávání na kole. Všechny cesty na vrcholu a okolo něj jsou ale v zásadě sjízdné, na mnohých místech ale budete muset směrem do kopce bicykly vést a směrem dolů dávat velký pozor na bezpečnou jízdu.
Poznámky pro vozíčkáře
Krkavčí skály nejsou pro vozíčkáře dosažitelné. Dobře se s doprovodem dostanete ze sedla Klínek jen na křižovatku červené a zelené značky, dál nikoliv.