Salona

Salona je zaniklé město poblíž Splitu v Chorvatsku. Dříve bylo hlavní městem římské provincie Ilyrie (Dalmácie), čtvrtým největším měste Římské říše a dnes je nejvýznamnějším archeologickým nalezištěm v Chorvatsku. Nachází se na území města Solin, v jeho jižní části. 

Původní obyvatele Římané nazývali Delmati. Ti byli nejspíše součástí většího kmene Ilyrů. Založili poblíž ústí řeky Jadro do Jaderského moře osadu, o níž se první zmínka (pod názvem Salon) objevuje v 7. století př. n. l. Ve 4.-3. století před naším letopočtem město dobyli Řekové a po nich Římané. Pravděpodobně za vlády Julia Caesara se Salona stala hlavním městem římské provincie Dalmatia. 

V raných dobách město stálo kolem fóra a divadla v místech, kde je Porta Caesarea. Za vlády císaře Augusta mělo město hradby s věžemi, akvadukt a lázně. 

Za dob největšího rozkvětu čítala Salona 60 000 obyvatel, což z ní činilo 4. největší město Římské říše. Římané nepohřbívali své mrtvé uvnitř města, takže latinské nápisy čteme jednak v hranicích města, tak i na pohřebištích mimo něj. Několik vysoce uměleckých hrobek můžeme vidět přímo na naleziští, další jsou uloženy v archgeologickém muzeu ve Splitu. Do města se dovážela stříbrná ruda z Dinárských hor a z ní se vyráběly mince. V Saloně stála i židovská modlitebna. Veškeré archeologické nálezy svědčí o nebývale dlouhé prosperitě města. 

R. 244 se tady údajně měl narodit budoucí římský císař Dioklecián, který si nedaleko odtud po svém odchodu z vládcovského postu nechal postavi monumentální sídlo. Tento rozlohou obrovský a pojetím velkolepý palác se později stal jádrem města Split. Dioklecián se do sídla přestěhoval po roce 305. 

Jak víme z dějin, Římané přijali ve 4.-5. století křesťanství, což se v Saloně projevilo výstavbou kostelů. Mj. tady byla i biskupská bazilika a kostely věnované místním křesťanským mučedníkům (Manastirin, Kapljuč, Marusinac). Některé stály mimo městské hradby. Díky tomu je pro archeology Salona neobyčejně významným nalezištěm pro studium prvopočátků křesťanské architektury. To už ale se vědělo, že štěstí města nebude mít dlouhého trvání. 

R. 600 píše papež Řehoř I. salonskému biskupovi Maximu dopis, v němž vyjadřuje hlubokou obavu před invazí slovanských kmenů. V 7. století byla Salona opravdu zničena při nájezdu Slovanů a Avarů. Okolnosti pádu tak významného města nejsou dosud spolehlivě objasněny. Možná, že k vysvětlení přispěje další archeologický průzkum, který tady zdaleka není hotov. 

Někteří prchající obyvatelé města našli bezpečí v nedalekém Diokleciánově paláci. Tím vzrostl počet obyvatel za jeho zdmi. Stali se základem pro budoucí Split, zatímco Salona již nikdy nebyla obnovena. Další zástavba Solinu se uskutečňovala mimo starověké město, takže nad dávnými nálezy není dnes žádný novější dům. To je velká výhoda pro archeology.  

Ti zkoumají Salonu již od konce 19. století. Zachovaly se částečně městské hradby, náměstí, zbytky kostelů a pohřebišť, divadlo, amfiteátr, lázně, raně křesťanská bazilika, biskupský palác, část akvaduktu (který je dodnes funkční) a další památky. 

Pro návštěvu je třeba naplánovat si dostatek času. Naleziště je velmi rozsáhlé a že jednotlivé stavby jsou od sebe značně vzdáleny. 

Vstup do areálu je od severu z ulice don Frane Bulića. Hned za vchodem uvidíte relativně dobře zachovalé ruiny baziliky Manastirine. Zde se na blízkém pohřebišti našly relikvie salonských světců, což jsou oběti Diokleciánova pronásledování křesťanů. Je tady mj. hrob sv. Domni, kterému je zasvěcena katedrála ve Splitu. Ze zajímavostí v dalších částech naleziště vybíráme: starokřesťanský hřbitov Marusinac s hrobem sv. Anastázia, lázně z 1. století, Městská a Honoriova bazilika (s půdorysem řeckého kříže), zbytky Caesarovy brány se dvěma osmibokými věžemi, na západě areálu pak pohřebiště Kapljuć, na východě zříceniny amfiteátru ze 2. pol. 2. století pro 18 - 20 000 diváků. 

Divadlo bylo středem města, z něho se zachovaly jen zlomky sedadel a jeviště, v jeho sousedství bylo vybudováno fórum. Akvadukt je patrně nejzachovalejší stavbou. Přiváděl do města vodu z řeky Jadro. Jeho jižní část se používá dodnes. 

Podle:

▷ Salona - Česká Wikipedie (czech.wiki), 21. 1. 2024

Jeanne Oliver (2008): Chorvatsko, turistický průvodce Lonely planet, Svojtka a Co., str. 222

Salona – památka na římskou éru (svetadily.cz), 21. 1. 2024