Nový rybník při silnici mezi Mikulovem a Valticemi v katastrálním území obce Sedlec byl založen počátkem 15. století pro chov kaprů, blízko něj vznikla později rybárna a mlýn. Rybník si musíme představit mnohem větší oproti dnešnímu stavu. Zatímco dnes při nejvyšším stavu vody hladina zaujímá plochu asi 40 ha, dřívější rozloha činila 97 ha. Uprostřed rybníka čněl Tichý ostrov, který je dnes poloostrovem.
Zámeček původního jména Lusthaus byl vybudován na nejvyšším bodě Tichého ostrova (též ostrov Insel), přístup k němu byl možný pouze po cihlovém mostě. Začátek příjezdové cesty byl a dodnes je u sochy sv. Jana Nepomuckého u Sedlece, vozy přijížděly po historické rakousko-české hranici. Stavba pochází pravděpodobně ze 20. let 17. století, kdy v Mikulově působil kardinál Dietrichstein, který město pojal jako své reprezentační sídlo. Objekt měl připomínat opevněný letohrádek italského typu (palazzo in fortezza), takže je téměř jistě, že jej projektoval a možná i stavěl některý z autorů, který působil u Dietrichsteinů a byl ovlivněný znalostmi italské architektury.
Pro zámeček se dnes užívá jméno Portz. Je tvořen nepodsklepenou, dvoupodlažní budovou na obdélníkovém půdoryse s venkovním symetrickým balustrádovým schodištěm na východní straně. V přízemí byla umístěna kuchyň, v prvním patře velký plochostropý sál, který byl později rozdělen na dvě místnosti. Z něj byl přístup na terasu, která se sice dochovala, ale její balustrádové ohraničení nikoliv.
O zámečku existuje nejstarší písemná zmínka z r. 1672. Kardinál Dietrichstein v ní nabádá mikulovského hejtmana, aby řádně připravil město na návštěvu císaře Leopolda I. Kromě jiného měl na Inselu opravit cestu, můstek, ohradní zeď a do parčíku připravit 20 až 30 zajíců, aby měl císař co ulovit.
V další zprávě až z roku 1744 se letohrádek uvádí jako nezřízený a pustý. V budově byly chovány ovce a drůbež. Zpráva z roku uvádí, že k záchraně by bylo třeba některé zdi znovu postavit. To se ale nestalo, protože město téhož roku zachvátil obrovský požár a Dietrichsteinové měli jiné starosti než zachraňovat zámeček na ostrově. Z města, kde shořelo asi 350 domů, utíkali obyvatelé a hrozilo, že vládnoucí vrstva nebude mít lidi, kteří by pro ně pracovali.
Z první třetiny 19. století se dochovaly plány na obnovu celého ostrova. Podle nich mělo být u zámečku odbouráno zdevastované hospodářské křídlo, měla být ponechána jen správcovská budova jako obydlí pro drába. Ostrov se měl stát anglickým parkem. Další projekt zhotovil roku 1831 architekt Anotn Jöndel. Když ale r. 1844 zámeček přejímá zahradník Jakub Stubenberger, je v inventární knize záznam, že budova je již zpustlá. K žádným úpravám nedošlo, naopak - roku 1872 zažil ostrov další změnu.
Když se stavěla železniční trať Břeclav - Znojmo, jediný rozumný směr mezi budoucími stanicemi Valtice a Mikulov vedl přes Nový rybník. Ten byl z jižní strany zasypán, z Inslu se stal poloostrov a cihlový most se stal nepotřebným, protože nic nepřemosťoval. Tehdy ztratili Dietrichsteinové o zámeček zájem definitivně. Ten nadále sloužil jen jako byt pro zaměstnance velkostatku a jen občas jako zázemí pro hosty na honech.
Drobné stavební úpravy zámečku Portz zaznamenáváme pak na přelomu 19. a 20. století, kdy byl zaslepen vstup do 1. patra dveřmi nad dvouramenným schodištěm a kdy se do zámečku začalo mj. vstupovat přes nové schodiště v severní terase.
Po II. světové válce se zámeček ocitl v hraničním pásmu, čímž se stal pro případné uživatele i pro památkáře nedostupný. Jeho devastace pokračovala až do stadia, kdy ze stavby zbývaly jen polozřícené zdi. Střecha se propadla, dveřní i okenní výplně neexistovaly. Zámeček se ukrýval v houštině náletových dřevin. Po otevření hranic r. 1989 do zámečku nepřišli památkáři, ale vandalové, kteří zkázu završili. Za těchto okolností stavbu koupil r. 2000 nový majitel, který se rozhodl ji opravit, ale zvládl to jen částečně. Další majitel rekonstrukci dotáhl do velmi dobrého konce. Střízlivá stavba zámečku Portz zdobí dnes návrší nad rybníkem. Společnost ji dělá dobře založený vinohrad.
Zámeček není veřejnosti přístupný, ale je možné si ho zvenčí prohlédnout. Přístup je možný přes železniční přejezd z bývalé signálky, po níž vede cyklistická stezka.
Podle:
https://www.npu.cz/cs/generalni-reditelstvi-npu/inspirujte-se/6008-zamecek-portz, 8.11. 2020
Umístění
48°47'0.474"N, 16°40'6.055"E
Adresa
U mlýna 1Mikulov 692 01
- Katastrální území
- Mikulov na Moravě
- Nadmořská výška
- 195 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Nejstarší písemná zmínka o zámečku je z r. 1672.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Pálava
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Sedlec u Mikulova na trati Znojmo - Břeclav.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Nejbližší zastávka autobusu se jmenuje Sedlec, pošta.
Příjezd osobním autem, parkování
Odbočte ze silnice I/40 u Sedleckého mlýna a jeďte přes hráz Nového rybníka za železniční přejezd. Asi 200 m z ním je zákaz vjezdu a malé přírodní parkoviště.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Autobus musí zůstat parkovat u Sedleckého mlýna. Pokud pojedete dál, budete muset couvat, protože se nikde neotočíte.
Přístup pěšky
Ze Sedlece, žel. zast.: jděte k silnici I/40 a pak po ní směr Mikulov. U Sedleckého mlýna jděte po hrázi Nového rybníku, přes železniční přejezd a stále rovně za něj. Dojdete na přírodní parkoviště (viz oddíl Příjezd osobním autem), kde se dejte vpravo po bývalé signálce ve směru na Mikulov. Dojdete k dalšímu železničnímu přejezdu, jděte vpravo přes koleje a zámeček již uvidíte.
Ze Sedlece můžete jít také po silničce, bývalé signálce podél železniční trati. Celkem ze Sedlece asi 3 km, z parkoviště asi 600 m.
Příjezd na kole, parkování kol
Poblíž zámečku vede po bývalé signálce cyklotrasa Eurovelo 9, Eurovelo 11 a cyklotrasa Praha - Wien. Také tu vedou cyklotrasy s domácím značením 41 a 411. Jejich křižovatka je na přírodním parkovišti u mostu.
Poznámky pro vozíčkáře
Cesta přes železniční přejezd od signálky k zámečku je pro vozíčkáře nezdolatelná.