Tisůvka je krásný vrcholový skalní útvar, jehož vznik si geologové vysvětlují preparací z pruhu migmatitických rul. Mrazovým zvětráváním vznikly skalní sruby a nakonec skalní hradba s délkou 58 a výškou až 15 m, rozdělená úzkou průrvou. Na skále geologové poznají proces migmatitizace a i laik pozná na povrchu skály vrásy, výklenky a voštiny. Na temeni se nachází dvě skalní mísy. Okolí skalní hradby je nápadně rovné. Vznik této kryoplanační terasy se klade do dob ledových, kdy mrazové zvětrávání povrch srovnávalo do teras obklopujících vrchol. Terasy jsou tvořeny balvany s mělkými půdami.
Skála má nápadně různé mikroklimatické podmínky na jižních a na severních výchozech, což lze dobře ověřit hlavně v zimě.
Okolo skály by za normálních okolností rostly smrky a buky, ale les je hospodářsky přeměněn a buky tvoří zanedbatelné plochy, smrk je rozšířen umělou výsadbou daleko více. Jeho porosty byly hodně poničeny exhalacemi v 70. a 80. letech 20. století. Na skalách se ještě vyskytují břízy a jeřáby.
V rule se vytváří chudé půdy, v nichž roste jen nemnoho druhů, např. brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), osladič obecný (Polypodium vulgare), sleziník červený (Asplenium trichomanes) a další. V chráněném území se nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy rostlin, tento "nedostatek" vyrovnává značné množství druhů mechorostů a lišejníků psízubec mnohoplodý (Cynodontium polycarpon), dvouhrotec chvostnatý (D. scoparium), rokyt cypřišový (Hypnum cupressiforme), ploník ztenčený (Polytrichastrum formosum), dřípovičník zpeřený (Schistostega pennata).
Tisůvka je bohatá na výskyt ptáků. V okolí hnízdí např. datel černý (Dryocopus martius), puštík obecný (Strix aluco), sýc rousný (Aegolius funereus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), křivka obecná (Loxia curvirostra) a výr velký (Bubo bubo).
Skálu jako cvičný terén využívají horolezci. Z vrcholové skály se naskýtá omezený rozhled.
Podle:
Maloplošná zvláště chráněná území (nature.cz), 26. 11. 2020
Umístění
49°39'6.494"N, 15°56'57.987"E
Adresa
Cikháj 591 02- Katastrální území
- Cikháj
- Nadmořská výška
- 800 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Chráněné území má rozlohu 0,24 ha. Bylo vyhlášeno r. 1974. Skalní hradba je dlouhá 58 m a vysoká až 15 m.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy Přírodní památka Tisůvka
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst. Žďár nad Sázavou.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Výlet na Tisůvku doporučujeme začít buď v Cikháji nebo ve Škrdlovicích, kam jezdí autobusy ze Žďáru nad Sázavou a kde je autobusové nádraží hned vedle vlakového.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkování je možné na Cikháji nebo ve Škrdlovicích. Ze Škrdlovic je možné jet po polní asfaltce (s červenou turistickou značkou) blíže k lesu a zde auto nechat.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkování je možné na Cikháji nebo ve Škrdlovicích.
Přístup pěšky
Ze Škrdlovic: po červené značce asi 3 km. Zpočátku polní asfaltka, pak lesní cesty a pěšiny. Převažuje mírné stoupání.
Z Cikháje: nejdříve po modré značce na okraj lesa, za památníkem doprava po neznačené lesní cestě, pak doleva po červené. Celkem asi 3 km. Převažuje mírné stoupání.
Příjezd na kole, parkování kol
Výjezd na Tisůvku sice je možný, ale nedoporučujeme ho. Po kamenech většinu trasy budete kolo vést a sjezd dolů je jen pro zkušené bikery.
Poznámky pro vozíčkáře
Tisůvka je pro vozíčkáře nedosažitelná.