Columbretes

Souostroví Columbretes se nachází ve Středozemním moři 53 - 56 km od města Castellón ve Španělsku. Vystupuje nad mořskou hladinu desítky metrů, jednotlivé ostrovy i jejich skupiny zaujímají různou rozlohu od několika metrů čtverečních do 14,3 ha. Jsou vulkanického původu, která nejlépe vynikne při pohledu z ptačí perspektivy. Největší ostrov Grossa Forada je bývalou sopkou, u níž se po vyprázdnění magmatického krbu propadla střední část, která vytvořila okrouhlou kalderu. Tu zalilo moře. Ostatní menší ostrovy jsou erozními troskami menších sopek, bočních kráterů nebo lávových proudů. Sopky byly aktivní od konce období miocénu (asi před 25 - 23 mil. lety) přes celý miocén (asi před 23 - 5,33 mil. lety) až do období před 0,3 mil. lety. V prvním  období vytékalo ze sopek na severu souostroví zásadité magma, které dalo základ k vytvoření horniny zvané basanit. Později magma vytvořilo jižní část souostroví. Tady je převažující horninou fonolit (znělec).  Na sopečných horninách se vytvořily jen mělké půdy nebo se půdy nevytvořily vůbec. 

Souostroví poprvé pojmenovali starořímští mořeplavci. Říkali jim podle velkého množství hadů Colubraria. Až do 19. století na ostrovech nikdo nebydlel. Jen se sem při bouři do střední laguny uchylovaly při bouřkách rybářské lodě, ale také se tady ukrývali piráti a pašeráci. 

Roku 1860 byla v okolí ostrovů natolik hustá lodní doprava, že bylo rozhodnuto na největším z nich postavit maják. Ten sloužil v "ručním" provozu až do roku 1975. V tomto období na ostrově bydlel strážce majáku. Ostrovy zcela změnily tvář. Rostliny byly vypáleny a strážce majáku kromě jiného dbal na pastvu koz a králíků. 

Po roce 1975 byl provoz majáku zautomatizován a ostrov opět zůstal bez stálého osídlení. Sloužil zajímavému účelu. Vojáci si z něj učinili cvičný cíl. Ale už roku 1988 se armáda z ostrovů stáhla a souostroví Columbrates bylo vyhlášeno přírodním parkem. Dnes je zde terénní stanice, jejíž obsluha provádí exkurze pro regulované počty návštěvníků po největším ostrově. Turisté mohou do kaldery tvaru podkovy připlout od východu. Vystoupit mohou pouze v omezeném počtu v malém přírodním přístavu uprostřed podkovy a musejí mít povolení. 

Na největší ostrově se vypínají dvě "hory". Severní dosahuje nadmořské výšky 67 m, jižní 37 m. 

Columbretes jsou vystaveny prudkým dešťovým srážkám, které se střídají s obdobími horka nebo s obdobími prudkých větrů. Tyto drsné podmínky vyhovují jen malému počtu rostlin. Díky izolované poloze se ale dvě z nich staly endemity (druhy vyskytující se zde jako na jediném místě na světě). Jsou to Lobularia maritima a Medigago cetrina. Druhá má dokonce český název vojtěška stromovitá. 

Běžnými rostlinami na ostrovech jsou motar přímořský (Crithum maritimo) "mořský fenykl", Daucus gingivium neboli "mořská karotka", Lavatera mauritanica. Další rostliny byly kdysi běžnými a pokrývaly velké plochy, dnes jich existují jen zbytky. Jsou to přestup drsný (Smilax aspera), žumara nízká (Chamaerops humilis), jediný původní druh palmy na území Evropy, a fíkovník tatarský (Opuntia ficus indica). Rostlinu lentišek (Pistacia lentilus) ochránci přírody vysadili po vyhlášení přírodního parku. 

Živočišstvo je podobné jako na pobřeží, ale některé druhy se také staly endemickými. Je to zástupce hmyzu vruboun posvátný a plž Trochoides molinae. Typické pro ostrovy jsou ještěrky Podacis hispnica atrata. 

Na ostrovech hnízdí šest druhů ptáků a dalších 230 druhů si ostrovy vybralo jako zastávku na tahu mezi Evropou a Afrikou. 

V podmořských skalách žijí langusty a koráli. Ačkoli jsou Columbretes přírodním parkem, rybolov v jejich okolí je dovolen. 

Kromě majáku se na hlavním ostrově ještě nachází obydlí jeho bývalých strážců, dnešní informační centrum je v bývalých "kasematech". Na opačné straně "podkovy" je hřbitov se šesti hroby a sochou Panny Carmen, ochránkyní rybářů. 

Vzhledem k tomu, že obyvatelé Castellónu jsou úzce spjati se životem na moři a na ostrovech, objevují se v místní mluvě zajímavá přísloví a výrazy. Některá se nám podařilo zachytit. 

Když vidíš racka v zahradě, rozdělej oheň a zavři dveře (Racek měl být předzvěstí špatného počasí).

Jít proti proudu není opatrné (Být v opozici nepřináší nic dobrého).

Velká ryba požírá malou (Kdo má moc, bere vše). 

Kde je patron kapitán, námořník neporoučí (Šéf je jen jeden). 

Řídit loď (Řídit situaci).

Přijet do dobrého přístavu (Dostat se na místo určení)

Má hlavu pod vodou (Má moc problémů).

Natahovat sítě proti proudu (Stát proti většině).

Ztratit kormidlo (Mýlit se).

Je to rybička (=cetka, drobnost bez valné ceny).

Jet s napjatými plachtami (Jet, kráčet nebo něco uskutečnit velmi rychle).

Podle:

Publikace Čtyři národní parky autorů ze základních škol Brno, Vedlejší 10, Castellón de la Plana (Španělsko), Belpasso (Itálie), Stupava (Slovensko), interní neprodejný výtisk, vyd. r. 2013