Kontaktní informace
info@frantiskovylazne.cz
Františkovy Lázně jsou jedním ze tří vrcholů pomyslného lázeňského trojúhelníku na západě Čech, další dva vrcholy tvoří Mariánské Lázně a Karlovy Vary.
Na
území města v centru i v blízcích lesoparcích vyvěrá neobvykle velké množství
minerálních pramenů. Střed Františkových Lázní vyniká velmi pohlednou zástavbou
téměř jednotného architektonického stylu.
Město leží v Chebské pánvi - geologicky v místě křížení hlubinných zlomů, které ohraničují významné jednotky Českého masivu. Kromě vývěrů pramenů se přítomnost zlomů projevuje občasným zemětřesením, existencí dvou nejmladších sopek na českém území (Komorní hůrka a Železná hůrka) a vývěry suchého oxidu uhličitého (SOOS).
Vysvětlíme geologický původ
pramenů.
Uvnitř Chebské pánve se vyskytuje
místní pánev miniaturních rozměrů, která je ohraničena zlomy a vyplněna
neogenními (mladotřetihorními) jílovitými písky s příměsí pyritu o celkové
mocnosti asi 75 m. Nad nimi leží asi 10 m mocné slojové souvrství s jíly a
hnědým uhlím a nad nimi ještě místně asi 5 m mocná vrstva sirno-železité
slatiny, která se na území města na malé ploše těží a využívá k balneologickým
účelům.
Minerální vody se akumulují v
neogenních vrstvách. K nim ještě přístupuje hlubinnou drahou na styku
smrčinské žuly a chebských fylitů velké množství oxidu uhličitého. Jedná se o
zbytek sopečné činnosti na Komorní hůrce.
Prameny sice mají mírně odlišná složení, ale hlavním jmenovatelem je vysoká mineralizace Glauberovou solí, což je vodnatý síran sodný (Na2SO4 .10 H2O). Tento typ mineralizace patří k neobvyklým, pramen Glauber IV má nejvyšší mineralizaci tohoto typu na světě.
Z historie máme první písemnou zmínku o využívání pramenů z r. 1406, v 17. století se začal používat Františkův pramen (který se ale tehdy ještě takto nejmenoval), obchodování s léčivou vodou převzalo r. 1670 na základě císařského dekretu město Cheb. První lázeňská budova byla postavena ve dnešním středu města r. 1713, za oficiální otevření lázní se považuje rok 1793.
Největší zásluhy o založení má chebský lékař Bernhard Vinzenz Adler (1753 - 1809), název Kaiser Franzesbad ale město dostalo podle tehdejšího císaře Františka I. (1768 - 1835). Adler se stal prvním lázeňským doktorem, prameny prozkoumal, popsal a nechal podchytit. Jeho následovník, dr. Pӧschmann začal k léčebným účelům využíval i místní slatinu.
Lázně se hned brzy po svém založení staly vyhledávaným střediskem pro léčení nemocí a současně společenským centrem. Pobývali tu Johann Wolfgang Goethe, Ludwig van Beethoven, Johann Strauss, kníže Blücher, kancléř Klemens Metternich, spisovatelka Božena Němcová, císař Ferdinad I. a další osobnosti.
V 19. století byly postupně objeveny další prameny - Solný, Studený, Luční, Štěpánka, Natálie. Po I. světové válce i jejich vydatnost přestala stačit nárůstu hostů. Proto roku 1919 bylo rozhodnuto další prameny navrtat. Odborníci předpokládali hloubku vrtů 300 - 400 metrů, ale stačilo mnohem méně. Takto byly objeveny vody Glauber I.-IV., Kostelní a Adler.
Za II. světové války byly v lázeňských budovách umístěny vojenské nemocnice. V dobách socialismu sice lázně fungovaly, ale zvláštní rozvoj nezaznamenaly. Až po roce 1992 se vracejí opět do dob své dřívější slávy, a pak ještě více od r. 2021, kdy se staly součástí světového kulturního dědictví zapsaného na listině UNESCO.
Dnes se v lázních využívají tyto hlavní léčebné postupy: 1) pitné kúry, uhličité koupele a inhalace přírodních vod, 2) zábaly a koupele v sirno-železité slatině 3) plynové koupele a plynové injekce přírodního oxidu uhličitého čerpaného ze samostatného suchého vývěru i separovaného z vody. Léčí se jimi gynekologická onemocnění, nemoci oběhového a pohybového aparátu a poruch látkové výměny.
Architektura lázní sice není slohově jednotná, jsou v ní prvky historismu, novorenesance, empíru i dalších stylů, ale výtvarně tvoří s městskými parky a lesy mimořádně působivý celek.
Podrobněji píšeme o Františkových Lázních pod následujícími hesly (hesla bez linku máme zatím jen rozepsaná):
Domy ve Františkových Lázních na Národní třídě
Hotel Pawlik a Aquaforum
Hotel Revelton a Muzeum Fata Morgana
Kolonáda Solného a Lučního pramene a pramen Adler
Městské sady
Pamětní deska Johanna Strausse
Pomník Františka I.
Pomník Johanna Wolfganga Goetha
Prameny Železnatý a Cartellieri
Ptačí rybník
Rašelinová drážka
Rybník Amerika
Sady Solného a Lučního pramene
Podle:
Janoška, M. (2011): Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Academia Praha, s. 96
Umístění
50°7'4.992"N, 12°21'2.322"E
Adresa
Františkovy Lázně 351 01- Katastrální území
- Františkovy Lázně
- Nadmořská výška
- 428 m.n.m. - 504 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Mineralizace pramenů činí 1000 - 20 000 mg/l. Nejhlubší prameny se čerpají z 80 - 90 m. První zmínky o pramenech jsou z r. 1406. Obchodovat s nimi se začalo r. 1670.
- Kategorie chráněného území
- Část památky UNESCO
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Františkovy Lázně.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Ve Františkových Lázních je centrální zastávkou místo s názvem Františkovy Lázně, městské sady. Dostanete se sem z okolních obcí i měst, nejvíc spojů jezdí z Chebu, a to v pracovní dny i o víkendu.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkovat lze na několika místech, např. na Parkovišti jih (50°6'48.745"N, 12°20'55.631"E), neplacené stání můžete využít u železniční stanice (stav r. 2022).
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Doporučujeme Parkoviště jih.
Přístup pěšky
Centrem Františkových Lázní i v okolí si můžete naplánovat celou řadu vycházek spojenou např. s ochutnáváním pramenů. Vedou tady běžné turistické značky i místní značení.
Příjezd na kole, parkování kol
Rovinatý terén ve městě je vhodný pro jízdu na kole. Na frekventovaných místech dejte pozor na pěší.
Poznámky pro vozíčkáře
Centrum města je až na malé výjimky dobře dostupné pro vozíčkáře.