Šikmá věž, baptiserium a dóm v Pise

Šikmá věž v Pise (Torre pendente) a památky v jejím okolí patří k nejpozoruhodnějším místům Itálie. Je velmi hojně navštěvována turisty z celého světa. 

Na počátku jejího vzniku stála skutečnost, že pisánští obyvatelé vybudovali v 11.-13. století malý stát, námořní republiku, který ovládal značně rozsáhlé území a dlouhou dobu dominoval v konkurenčním soupeření s okolními městskými republikami. Pisa měla dostatek peněz, že si mohla dovolit již ve středověku budovat nákladné stavby. Věž, dnes známá v celém světě díky svému naklonění, měla být dle záměru investorů nejvyšší zvonicí tehdejšího známého světa. Dóm se stal nejvýznamnější stavbou románského pisánsko-toskánského stylu a baptiserium udivuje svými rozměry a výzdobou. 

Pisa je dnes městem se 104 000 obyvateli. Dle některých hypotéz měla být založena Řeky již na přelomu 2. a 1. tisíciletí př. n.l., žádný archeologický průzkum tuto domněnku ale nepotvrdil. 

Místa kolem dnešní Pisy ovládali Etruskové, ale r. 180 př. n. l. zde založili kolonii Římané. Po pádu římské říše se území dnešní Itálie rozdrobilo na velké množství malých státečků, v nichž Pisa hrála velmi důležitou úlohu. Díky poloze při moři a strategickému myšlení vládnoucí rodiny postupně ovládla celé toskánské pobřeží a měla významný obchodní vliv na Korsice, Sardinii, Sicílii i na Baleárech. Samozřejmě - dějiny středověku jsou plné konkurence a krutosti. Soupeři Pisanů byly okolní státy, hlavně města Janov, Lucca, ale i mnohem vzdálenější mocné Benátky. Období míru se střídala s obdobími sporů. Roku 1284 byli Pisánci poraženi Janovany a roku 1405 je ovládli Florenťané. Pod florentskou nadvládou ale město zažilo neobyčejné období rozkvětu, zejména na vědeckém poli. Narodil se zde a působil tu Galileo Galilei (1564 - 1642). 

Projektantem Šikmé věže (Torre pendente) byl podle některých zdrojů Gerardo di Gerardo, ale většina literárních pramenů o autorství mlčí. Jistý je rok začátku výstavby - 1173. Stojí na Piazza dei Miracoli (Náměstí zázraků), které se ale též nazývá Piazza dei Duomo (Katedrální náměstí). Jako stavební kámen je použit bílý mramor z lomů v kopcích severně od města. Již roku 1174 se stavba začala naklánět. Stavitelé sice házeli do základů kameny a větve, čímž náklon vyrovnali, věž se ale začala naklánět na opačnou stranu. R. 1185 byla postavena byla jen tři patra. Důvodem naklánění byly podložní měkké jílovité horniny, s nimiž Pisánci neměli zkušenosti. Raději práce přerušili. 

O 90 let později přistavěli čtvrté patro. Nový architekt navrhl stavět další poschodí mírně vychýlená, aby změnil těžiště. Tento záměr vyšel, věž se sice nakláněla, ale mnohem pomaleji. Nakonec kolem roku 1373 byla věž dokončena v šestém patře stolicí pro zavěšení zvonů. Nejvyšší zvonicí tehdejšího známého světa se sice nestala, ale ve 20. století turistickou raritou určitě ano. 

Vzhledem k unikátnosti výstavby a čistému románskému stylu je šikmá věž v Pise přední světovou památkou. Když naklánění přesáhlo přes 5 metrů, rozhodli se nejlepší stavební odborníci r. 1990 věž pro veřejnost uzavřít a naklánění zastavit. Podařilo se to při použití intenzívního odsávání měkké horniny od základů věže a zpevněním stavby ocelovými lany. R. 2001 byla věž pro návštěvníky opět otevřena. Nahoru vede 294 schodů, výhled na město a okolí je úžasný. 

Battistero di San Giovanni (Baptiserium) je velká křestní kaple. Stavba, která nahradila starší místa určená pro křty, byla započata r. 1152. Dokončena byla až r. 1363. Stejně jako věž, je i baptiserium vystavěno z bílého mramoru. Zatímco spodní části jsou vzhledem k dataci románské (s plynulými klenbami), vrchní jsou gotické z l. 1250 - 1294 (se špičatými klenbami). Kupole byla dokončena r. 1358. Stavba se od svislé osy vychyluje o 0,6°. Uprostřed stavby se nachází osmiboká křtitelnice od Quida da Como, nalevo kazatelna zdobená reliéfy od Nicolo Pisana z l. 1255-1260. Baptiserium vyniká unikátními akustickými vlastnostmi. Vnější strana kopule je obložena z jihu šedě a z ostatních stran červenými dlaždicemi. 

Duomo di Pisa, Dóm neboli kostel (chrám) Nanebevzetí Panny Marie je největší památkou náměstí Zázraků. Pojetím fasády je reprezentantem románského toskánsko-pisánského stavebního slohu. Postaven byl v l. 1064-1118. 

Stavbu zahájil Buscheto di Giovanni Giudice. Pro financování byla použity předměty ukořistěné Saracénům u Palerma. Půdorysem se stal kříž, v té době novinka, v budoucnu samozřejmost stavby křesťanských kostelů. Ve své době nevídané rozměry a pět lodí novostavby zcela určitě udivovaly návštěvníky. Transept, část kostela kolmá na hlavní směr pěti lodí, je v případě pisánského Dómu trojlodní. Nad středem pomyslného kříže se zvedá gotická eliptická kopule se základnou tvaru pravidelného osmiúhelníku. Ta pochází ze závěrečné etapy výstavby r. 1380. Vybudovali ji Lupo di Gante a Puco di Gadducio.

Na dómu je fascinujícím prvkem fasáda ze 12. století. Vytvořil ji umělec jménem Rainaldo. Jako první na světě použil namísto hladké zdi plastické prvky. Na západní straně se nad sedmi slepými arkádami zvedají 4 lodžie s 52 sloupy. Na štítu fasády je umístěna socha P. Marie s Ježíškem od Andery Pisana. Anděly a dva evangelisty na první lodžii vytvořili žáci Giovanniho Pisana. Pod levým obloukem fasády se nachází hrob Buscheta di Giovanni Giudiceho, který je autorem začátku stavby fasády. 

Návštěvníci obvykle vstupují do Dómu portálem Porta di San Ranieri, který směřuje ke zvonici. 

Katedrála nemá ale dnes původní podobu. Většina stavby byla poničena požárem roku 1595. K její obnově došlo v 17. století. Z té doby pochází zlacený kazetový strop. 

uprostřed katedrály stojí řada dvojitých obrovských žulových sloupů, nad nimiž se vypínají černé a bílé byzantské arkády. Kazatelna je dílem Giovanniho Pisana a pochází z l. 1302 - 11. 

Mozaika v apsidě zobrazuje Krista s Marií a Janem. Jejím autorem je Francesco di Simione, vytvořil ji r. 1302. 

Hrobku císaře jindřich VII. vytvořil Tino di Camaino r. 1315. 

V kostele jsou dvoje varhany. Jedny jsou mechanické chórové a pochází od firmy Mascioni. Hlavními jsou ovšem elektrické varhany od téže firmy z r. 1980. Mají 74 rejstříků a dvě zvonkohry. 

Podle:

Křtitelna Pisa – Wikipedie (wikipedia.org), 20. 6. 2021

Pisa – Wikipedie (wikipedia.org), 20. 6. 2021

Bartoněk, A. a kol. (1990): Itálie, turistický průvodce, Olympia Praha, s. 94