Knížecí les

V plochém území zvaném Knížecí les mezi obcemi Přísnotice, Velké Němčice a Nosislav se setkávají dva zajímavé přírodní prvky. 

V lužním lese při řece Svratce a potoku zvaném Šatava se vytvořily mokřady, které se staly domovem velkého množství obojživelníků. Současně tady už dlouhou dobu myslivci provozují odchov bažantů, kterých se v lese poté, co opustí umělé líhně, vyskytuje nápadně velké množství. 

Při okraji Knížecího lesa se přirozené mokřady podařilo lidskými zásahy rozšířit a tím vytvořit pro obojživelníky ideální podmínky na větší ploše. 

Předmětem ochrany je zejména kuňka ohnivá (Bombina bombina) a její biotop, který představují jednak uměle vytvořené tůně a doprovodné mokřady, jednak přilehlý segment lužního lesa, zvaného Knížecí les.

Jedná to druh milující otevřená, slunná stanoviště, hlavně v období rozmnožování. Mimo toto období se s ní můžeme setkat zejména na mokřadech, loukách, pastvinách i orné půdě. Vyžaduje dostatek vodních ploch, větších nádrží pro rozmnožování, ale i drobných tůní a kaluží. Dává sice přednost trvalejším vodním plochám s rozsáhlou vegetací, ale může se rozmnožovat i na dočasných plochách. Zásadní je pro ni dostatek mělčin s hloubkou vody do 40 cm, dostatek osluněné vodní hladiny, kvalitních litorálních porostů, potravy a menší rybí obsádka 

Naprostou většinu roku tráví ve vodě, v níž se páří a klade vajíčka v několika vlnách v závislosti na deštích (od dubna do srpna). Z vajíček se zhruba po jednom až dvou týdnech líhnou larvy, které se živí řasami a zbytky organismů. Pak po dvou měsících se larvy proměňují v žabky, které se žijí rovněž ve vodě podobným způsobem jako dospělí jedinci. Počátkem podzimu žáby vodu opouštějí a stěhují se k zimním úkrytům. Zimu přečkávají v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod listím a podobně.

V chráněném území Knížecí les má žába kuňka ohnivá ideální životní podmínky a neměl by být problém sloučit zájmy myslivců a chovu bažantů s ochranou tohoto obojživelníka a jeho životního prostředí. 

Kuňka ohnivá je totiž kriticky ohroženým druhem protože na většině mokřadů v ČR buď probíhá příliš intenzivní hospodaření nebo naopak žádné. Také není dostatek osluněných mělčin. V rybnících, které jsou v podstatě výrobnou sladkovodních ryb, zase bývají přemnožené některé druhy těchto ryb zcela přemnoženy.  

Kromě několika stovek jedinců kuňky ohnivé v mokřadech Knížecího lesa žijí stovky jedinců ropuchy obecné, dále rosnička zelená, skokan štíhlý, skokan ostronosý a skokan Pelophylax. 

Z dřevin se v území přírodní památky vyskytuje např. jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), šlechtěné topoly (Populus sp.), ořešák černý (Juglans nigra), smrk ztepilý (Picea abies) a javor jasanolistý (Acer negundo), na vlhčích místech roste vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), topol osika (Populus tremula) a olše lepkavá (Alnus glatinosa). V keřovém patře najdeme bez černý (Sambucus nigra), hloh obecný (Crataegus laevigata), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) nebo lísku obecnou (Corylus avellana). Z bylinné vegetace dominuje třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a mnoho druhů rostlin vodních a pobřežních např. šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), ožanka čpavá (Teucrium scordium), orobinec širokolistý (Typha latifolia), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), rákos obecný (Phragmites australis), zblochan vodní (Glyceria aquatica), ostřice pobřežní (Carex riparia), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), vrbina obecná (Lysima chiavulgaris) či kyprej vrbice (Lythrum salicaria).

V tůních a jejich okolí žije několik druhů hmyzu, jako jsou např. vážky, šídla, motýlice aj. Na nesečených travnatých plochách lze po celý rok pozorovat množství různých motýlů. Mezi hojnější druhy ptáků v přírodní památce se vyskytujících patří např. pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), budníček menší (Phylloscopus collybita), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus), drozd zpěvný (Turdus philomelos), kos černý (Turdus merula) a další.

Podle:

Plány péče (nature.cz), 26. 5. 2021