Nuraghe Paddagghiu

Nuraghe je název pro kamennou věžovitou stavbu tvaru komolého kužele typickou pro Sardinii. Pokud se po tomto ostrově budete pohybovat, budete nuragy potkávat velmi často, jejich počet se odhaduje na 7000. 

Nuraghe Paddagghiu můžete vidět na nevelkém pahorku poblíž pobřežní vesnice Castelsardo na severu ostrova. Stavba se zachovala jen částečně, což je také vzhledem k časovému rozdílu mezi jejím vznikem a dneškem typickým jevem ostrova. Stručně si vysvětlíme, co to je nuragh (při přepisu do češtiny též nurag). 

Archeologové prozatím určili, že pravěké dějiny Sardinie začaly před 450 000 lety, kdy ve starší době kamenné ostrov obývali lidé, kteří se živili lovem zvěře a sběrem rostlin. 

Zemědělství dorazilo na Sardinii někdy kolem r. 6000 př. n. l. Z této doby pocházejí nálezy výrobků z obsidiánu a z keramiky. Lidé částečně opouštějí sběr potravy, dokáží si ji vypěstovat. 

V době mezi 4000 - 3000 l. př. n. l. ostrov obývají lidé kultury Bonuighinu. Název je odvozen podle jeskyně s významnými nálezy z té doby (poblíž Sassari). Předpokládá se, že lidé této kultury se kromě zemědělství živili i obchodem. Uctívali Bohyni matku, jejíž sošky se našly v hrobech. 

V období let 3400 - 2800 př. n. l. lidé na Sardinii objevili zpracování kovů (měď, olovo, stříbro). Své mrtvé pohřbívali do hrobek ve skalách (domus de janas = domy víl). Archeologové je podle města s nejvýznamnějšími nálezy nazvali Ozieri. 

Nepřetržité osídlení ostrova vyvrcholilo od r. 1800 př. n. l. a skončilo zhruba 300 l. př. n. l., kdy se na Sardinii objevuje nuragská civilizace typická budováním obrovitých kamenných staveb, nuragů. Nejdříve, přibližně do r. 1200 př. n. l. Nuragové k pohřbívání využívali "domus de janas" a stavěli menhiry a až později začali stavět nuragy. 

Nuragy jsou si na celém ostrově velmi podobné. Byly stavěny na kruhovém půdorysu z velkých opracovaných kamenů místního původu, které byly kladeny nasucho do značných výšek až 20 m do podoby komolého kužele s poměrně velkými mezerami mezi bloky. Někde je nurag osamocen, někde jich členové dávné civilizace postavili více vedle sebe, někde je hlavní nurag obklopen vesnickými kamennými chýšemi. Uvnitř nuragu se ukrývalo několik obytných místností v patrech nad sebou. Nurag sloužil také jako obydlí vůdce kmene i jako obranná věž. 

Kromě nuragů obyvatelé ostrova v době největšího rozkvětu své civilizace stavěli také "tombe del giganti" tj. "hrobky obrů", což byla hromadná pohřebiště a také stavby zvané "pozzo sacro" čili posvátné studny. Typické pro nuragskou kulturu jsou nálezy sošek z bronzu "bronzetti". Archeologické nálezy svědčí o tom, že Nuragové, kterých na Sardinii žilo asi 250 000, čile obchodovali s Mykénami a s Kyprem a že jejich civilizaci pohltili Kartaginci a Římané.

Nuraghe Paddagghiu je typickým příkladem částečně dochované stavby dávného osídlení, které v mnohém předčilo svým umem civilizace na sousedních ostrovech či na pevnině. 

A nakonec poznámky k přepisu do češtiny. Slovo "nuraghe" se někdy v italštině píše se dvěma "r", do češtiny se přepisuje nejednotně jako "nurag" nebo i "nuragh". Ještě více zmatků panuje při překladech do tvarů českých přídavných jmen. Setkat se můžete se tvarem "nuraghský" i "nuragický". 

Podle:

NURAGY (sardinie.cz), 30. 8. 2021