Campanile v Algheru

Alghero je jedno z nejpůvabnějších měst na Sardinii.

Pod heslem Campanile v Algheru pojednáme nejen o nejhezčí pamětihodnosti v centru, ale o celém městě, u popisu ostatních památek se omezíme jen na ně.

Z trosek po II. světové válce vyrostlo sídlo zcela zasvěcené turistice. Stálých obyvatel zde žije přibližně 34 000, v létě se jejich počet zečtyřnásobí. Na sever i na jih od města se táhnou desítky kilometrů malebných pláží, z nichž se vpodvečer valí davy lidí, které zaplní poměrně malé historické centrum, kde v úzkých uličkách často není k hnutí a kde v restauracích, barech a cukrárnách tepe opravdový středomořský ruch. Kdo má rád tento život, Alghero si zamiluje, kdo se davům vyhýbá, raději pobyde mimo město nebo sem přijede mimo sezonu. 

Na místě L´Alguerium (algae = lat. řasy) vznikla v 11. století pod taktovkou Janova rybářská vesnice později přerostlá ve město. Jeho strategickou polohu zakladatelé uhájili s malou přestávkou až do 14. století. 

Hlavní dějinnou událostí bylo dobytí města spojenými silami katalánsko-aragonských vojsk roku 1353. Sardiňané se sice roku 1372 proti dobyvatelům vzbouřili, ale museli se podrobit a Katalánci s podporou celého Španělska je z města vypověděli a odstěhovali do vnitrozemí. 

Katalánci vládli Algheru asi 350 let. Za jejich působení město neobyčejně vzkvétalo, ale muselo být připraveno na obranu. Proto byla na pobřeží vybudována opevnění, která se dodnes zachovala pod názvem mořské hradby. Směrem od pevniny ochranu města zajišťovalo několik věží. 

Prestiž města vzrostla ještě více poté, když sem r. 1501 zavítal císař Svaté říše římské a španělský král Karel V., který odsud zahájil vojenskou výpravu proti severoafrickým korzárům. 

Do dnešních dob je v Algheru katalánský vliv silně patrný, katalánština přežila jako druhý jazyk, jímž se ve městě domluvíte (pokud katalánsky umíte). 

Město r. 1720 získala piemontská dynastie Savojských, kteří na rozdíl od vládců z Pyrenejského poloostrova dobrými hospodáři nebyli. Počet obyvatel klesal, ekonomika upadala. Ránu všemu učinilo bombardování města r. 1943, z něhož se Alghero vzpamatovalo až v 60. letech 20. století, kdy se zcela přeorientovalo na podporu moderního cestovního ruchu. 

Dnes je centrum Alghera vyhledáváno především jako místo, kde se dobře jí, pije a nakupuje. Místní originalitou jsou výrobky z červených korálů. Pobřeží u města se často nazývá Riviera del Corallo, některé obchody se na prodej nádherné červené bižuterie specializují. Velmi pěkné kousky uvidíte v Muzeu korálů (Museo del Corallo, Via XX Settembre 8). Největší výlovy korálů byly zaznamenávány mezi r. 1950 - 1970. 

Mnohé restaurace jsou natolik pověstné mezi návštěvníky, že si do nich stůl musíte rezervovat nejméně jeden den předem, např. do Trattoria Lo Romani, Via Principe Umberto 29. 

Campanile (Zvonice) na Via Principe Umberto pocházející ze 16. století je osmibokou věží katedrály Santa Maria. Dostanete se do ní vraty po zaplacení vstupného. Shora můžete obdivovat výhled na celé město, přístav i blízké okolí. Věž je krásnou ukázkou katalánské gotiky. 

Pro okolí Alghera je především synonymem slovo pláž. Nekrásnější se táhnou severně a severozápadně od města až do příměstské zóny zvané Fertilia. Čím dále od města, tím více ubývá lidí. Pláže jsou dostupné autobusy 9230 a 9231, které odjíždějí z ulice Via Catalogna. Nejblíže k městu je asi 1 km dlouhá, rušná Lido San Giovanni, následují klidnější Le Bombarde a Lazzareto a asi 10 km od města v zátoce Porto Conte najdete pláž Mugoni, kde si můžete užít i částečné soukromí. 

Podle:

Clark, G. a kol. (2018): Sardinie, Lonely planet, Svojtka and Co. Praha, str. 114

Alghero (pláže, památky, ubytování) - Sardinie | Cestujlevne.com, 19. 10. 2021