Bystrcká lípa (Lípa U Šťávů)

Horní konec náměstí ve středu staré části Brna-Bystrce zdobí památná lípa. Je jedním z nejstarších stromů v Brně. Každý rok rozkvétá voňavými květy. Pamatuje toho hodně. Snad i dobu, kdy Brno od 4. května do 23. srpna 1645 obléhali Švédové. Nebylo to jenom město, ale také hrad Veveří, který marně obléhali. I když byl velmi poškozen požárem, nedobyli ho, stejně jako Brno.

Právě za obléhání hradu utrpěly od Švédů obrovské škody všechny vsi veverského panství, k nimž patřila i Bystrc. Přesto se z nich brzy, na rozdíl od ostatních, zotavila. Dokazuje to skutečnost, že roku 1668 byly ze 37 usedlostí neosídleny pouze tři. Všechny poddanské domy stály na dnešním Náměstí 28.dubna, které je jádrem původní Bystrce. Kromě nich zde byl panský dvůr u mlýna, panský mlýn na pravém břehu Svratky a fara s kostelem.

Stáří lípy a nevídaná rychlost, s jakou se obec po pustošivé válce vzchopila, dala vzniknout pověsti o bystrcké lípě. Bylo to v neklidných dobách třicetileté války, kdy krajem táhly vojenské oddíly různých armád. Tehdy si nikdo nebyl před nimi jistý svým majetkem, ba ani životem. Ke vzdáleným hradbám Brna se postupně stahovala ze všech stran obrovská švédská armáda. Bystrcký rychtář šel na obhlídku okolí obce. Pojednou spatřil v dálce u řeky odpočívající oddíl vojáků. Napájeli zde koně. Poděšený, že Švédové, o nichž šli krajem hrozné zvěsti, jsou tak blízko, utíkal rychle do vsi varovat její obyvatele. Lidé pobrali svůj skromný majetek a rozutekli se do okolních strání hustě porostlých hlubokými lesy. Stačili sem zahnat i dobytek. Rychtář všechny popoháněl, všem pomáhal, ale sám už utéci nestihl. Švédové na koních vjeli na náves. První jejich starostí bylo prohledat domy a najít v nich potravu. Jaké bylo jejich překvapení, když ves našli vylidněnou a domy poloprázdné. Jediný, kdo jim padl do rukou, byl rychtář. Velitel Švédů se vztekle rozmáchl a ťal. Rychtář, celý zkrvavený, klesl k zemi a Švédové opustili i Bystrc. Nikdo neví, proč ani domy nezapálili, jak bylo jejich zvykem. Snad tolik spěchali, snad z údivu nad tím, co se stalo. Jisté je, že se vesničané vrátili a na návsi našli zraněného rychtáře. Vděčně o něj pečovali. Rychtář se uzdravil a na návsi pak na památku celé události zasadil lípu.

Ať už je pověst pravdivá či nikoli, jisté je, že bystrcká lípa patří k nejhezčím stromům jižní Moravy.

Bystrcká lípa je nízká, má rozložitou korunu. Původní dutý kmen se rozpadl, nahradil ho nový kmen se vzdušnými kořeny, které jsou vzájemně propleteny. Spodní větve koruny byly v minulosti ořezány. Kolem kmene je nainstalováno oplocení, které má za cíl odradit vandaly od ničení lípy. Lípa je nejstarším stromem v Brně, stále je vitální, kvete a plodí.

U kostela svatých Janů nedaleko odsud roste další skupina těchto krásných stromů, které jsou ale daleko mladší. Památnou lípu doporučujeme navštívit na konci června a na začátku července, tedy v době květu.

Podle:

Harmatová, Z., Vrbická, J. (1999), Kalendář 1999, Bystrcký rok, ZŠ Heyrovského 32, Brno

Kyzlík, P. (2003): Památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Olympia Praha, str. 167.