Zřícenina hradu Dívčí Kámen

Nad soutokem Vltavy a Křemžského potoka se zachovaly zbytky hradu Dívčí Kámen nebo též Menštejn. Jedná se o jeden z mála hradů, u něhož známe letopočet založení díky zachované zakládací listině. 

Roku 1349 král Karel IV. dává souhlas ke stavbě hradu svým bratrům Petru, Joštu, Oldřichu a Janu z Rožmberka. Stavba proběhla v l. 1350 - 60. Místo si zakladatelé vybrali na skalnatém ostrohu, který je téměř ze všech stran obtékán buď Křemžským potokem nebo Vltavou. Jediný přístup do hradu byl od jihu branou na předhradí, kde se nacházelo hospodářské zázemí a stáje. Přes druhou bránu se postupovalo do latránu, na jehož konci stála dvoupatrová věž na obdélníkovém půdoryse. Pak následoval úzký průchod k bráně v ohradní zdi předbraní a teprve pak bylo možno dojít ke dvoupatrové hranolové věži s branou do předhradí vlastního hradu. 

Nádvoří dominoval dvoupatrový palác se dvěma protilehlými trakty, které byly mezi sebou spojeny vysokými zdmi. V jednom traktu bydlelo služebnictvo, ve druhém pán hradu. Mezi trakty bylo možno přejít po pavlačích, které byly obráceny do nádvoří. 

Do r. 1384 majitelé vystavěli parkán a čtyřboké bašty. 

Neobyčejně příznivá poloha předurčila hrad k vojenskému využívání, ale současně také k plnění funkce správního střediska okolního kraje. 

Oldřich z Rožmberka před husitskými válkami hrad postoupil Vilémovi z Potštejna, který se zpočátku klonil na husitskou stranu, později bojoval proti kališníkům. Oldřich r. 1424 přebírá hrad zpět. Když odešel z veřejného života, stal se Dívčí Kámen jeho trvalým sídlem. Dokonce tady padělal různé královské listiny, které mu měly zaručovat majetek. 

Počátkem 16. století byl hrad majetkem Petra z Rožmberka. Částečně byl opraven, ale další údržbu už na něm nikdo neudělal. Vnitřní zařízení bylo odvezeno do Českého Krumlova a od r. 1506 hrad stále chátral. Záznam z r. 1541 o něm uvádí, že je pustý. 

R. 1972 byl na zřícenině proveden rozsáhlý archeologický průzkum, při němž se ukázalo, že ostroh byl osídlen již v pozdní době kamenné a pak v době bronzové. 

Záchranné práce pak na hradě proběhly po roce 1989. 

Ze zříceniny se z několika míst otevírají překrásné výhledy do hlubokého údolí Vltavy a do skal nad Křemžským potokem.

Otevírací dobu majitel hradu obec Křemže uvádí "od svítání do soumraku celoročně".

Základní vstupné činí 75 Kč, stav r. 2021.

Na Dívčím Kameni se zastavují téměř všichni vodáci, kteří splouvají Vltavu. Pod hradem existuje tábořiště, kde lze při splouvání řeky za mírný  poplatek přenocovat ve stanu, pod plachtou nebo pod širákem, jak chcete. Tábořištěm v tomto případě myslíme posekanou louku s bufetem, s umývárkami, se suchými záchody, ale beze sprch a dalšího komfortu. V l. 2012 - 2019 se o tábořišti a neochotném personálu na různých webech psalo docela nelichotivě, na druhou stranu dojem vylepšuje nefalšovaná romantika a absence opilců. 

Podle:  

Fiala, Z. a kol. (1986): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy, Svoboda Praha, s. 53

Úvodní strana - Oficiální stránky hradu Dívčí Kámen (divcikamen.cz), 2. 8. 2022

Velmi podrobné pojednání o historii hradu naleznete zde. Náčrt pravděpodobné podoby hradu naleznete zde.