Židovský hřbitov v Miroslavi

Židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji města Miroslav mezi ulicemi Nádražní a Rybniční. Byl založen bratrstvem Chewra-Kadischa v 16. století. V roce 1886 proběhla modernizace hřbitova a roku 1902 přistavěna nová obřadní síň.

V současné době se na ploše zhruba 5832 metrů čtverečních nachází okolo 600 náhrobků, především barokního a klasicistního typu, jsou tu ale i náhrobky novodobé.

V historii se počet židovských rodin usazených v Miroslavi měnil, ale máme za to, že pokud obec existovala už v 15. století, pak se počet Židů zvětšil určitě po r. 1454, kdy byli vyhnáni z Brna a Znojma a pak po r. 1670, kdy byli vypovězeni z Vídně. 

Při soupisu obyvatel r. 1801 bylo v Miroslavi zaznamenáno 119 rodin, které bydlely v 88 domech. Většina z nich byla velmi chudých, žili ze dne na den. Živili se především podomním obchodem s kůžemi, bavlnou a vlnou. židovská obec učinila několik pokusů o založení sadů a vinic. Židé společně vlastnili 3 jatka. 

Mezi osobnostmi, které pocházely z Miroslavi, je třeba zmínit Jakoba Schmidla, který se r. 1809 zúčastnil u Wagramu u Vídně bitvy mezi francouzskými a rakouskými vojsky. Zraněné vojáky donesl do lazaretu, kdy jim poskytl lékařskou péči i potraviny. Za svoje služby ho císař František I. vyznamenal, ocenil pochvalným dopisem (ten se nedochoval) a přiznal mu finanční odměnu. 

Při záchranných pracích r. 1999 došlo k překvapivému objevu. Byl nalezen neporušený náhrobek patrně nejslavnějšího miroslavského rodáka – zámečníka Rafaela Königa, který byl prvním Židem v Rakousku-Uhersku, který obdržel od císaře povolení provozovat živnost, bydlet mimo ghetto a užívat titul Mistr. Kromě živnosti ale také byl výborným vyjednavačem se světskou vrchností, protože se mu podařilo vybojovat v Miroslavi stavbu synagogy. Ta byla otevřena r. 1850. 

Významnou osobností dále byl Maximilian Schmidl, lékař a rakouskouherský konsul, který byl pozván na návštěvu k císaři Františku Josefovi a jehož dvakrát navštívil korunní princ. Podobně úspěšný byl dr. Isidor Neumann, podobně jako jeho kolega vyznamenaný císařem. A ještě jmenujme podplukovníka Josefa Neumanna, spisovatele Armina Brunnera a inženýra Gottlieba Winklera. 

Židovská komunita v Miroslavi přestala existovat r. 1938. Hřbitov zarůstal, r. 1945 na něj dopadly dvě letecké bomby a po 40 let veškeré pokusy o záchranu ztroskotaly. Po roce 1989 se obnovy památky ujali dobrovolníci v čele s ing. Tomášem Ryšavým a místními evangelíky. Ku pomoci si přizvali také zahraniční organizace. Finančně je podporuje vedení města a Židovská náboženská obec v Brně. RNDr. Libor Bednářík zpracoval podrobnou mapovou dokumentaci náhrobků. Při rekonstrukci bylo 224 náhrobků nově vztyčeno. Nejstarší náhrobky nesou letopočty 1691 a 1693, ale je pravdou, že mnohé nápisy, zejména na pískovci, již nejsou čitelné. Náhrobky novější, zhruba od roku 1900, jsou zhotoveny většinou z mramoru.

Jazyky, který užívaly rodiny pro nápisy na náhrobcích, jsou hebrejština a němčina. Ale na hřbitově v Miroslavi se setkáme i s raritou. Náhrobek č. 29 Olgy Steinerové, která byla pohřbena r. 1916, má nápis vyhotoven v češtině. Zvláštností je i to, že některé historicky nedávné náhrobky spočívají na evidentně starších podstavcích. Důvod historici neznají, lépe řečeno - ani ho pravděpodobně nezkoumají. 

Na hřbitově se každoročně koná hojně navštěvovaná komentovaná prohlídka.