Vodní nádrž Brno - Brněnská přehrada

Rekreační zázemí města Brna

Kontaktní informace

Oficiální stránky

Vodní nádrž Brno, v běžné mluvě nazývané jako Brněnská přehrada, v brněnském nářečí (hantecu) bývá označováno jako "Prygl". Je významným rekreačním a sportovním zázemím města, nádrž současně plní funkci ochrany města před povodněmi a k vyrovnávání nerovnoměrných odtoků, turbina v hrázi slouží k výrobě elektrické energie, vodní hladina je nádherným krajinotvorným prvkem. V minulosti vodu z přehrady Brňané po úpravě používali jako pitnou, dnes pijí vodu zčásti pocházející z podzemních zdrojů u Březové nad Svitavou, zčásti z Vírské přehrady.

Historie stavby:

Pro stavbu přehrady, která měla ochránit Brno před častými povodněmi s možností regulace toku, s možností rekreačního využití a s možností získávání pitné vody, bylo za 1. republiky vybráno zúžené místo na řece Svratce u obce Kníničky (obec pochopitelně tehdy ani náznakem nebyla součástí města).

Projekt zpracoval kolektiv na brněnské technice pod vedením profesora Bažanta v l. 1926-27 a byl přepracován na základě zkušeností ze stavby přehrady ve Vranově nad Dyjí. Architektonický projekt hráze vypracoval arch. Jaroslav Grunt. Generálním dodavatelem stavební části byla pražská firma Müller a Kapsa z Prahy, návodní tabulové uzávěry jsou z Vítkovických železáren, Kaplanovu vertikální turbinu a strojní zařízení dodaly ČKD Blansko.

Povolení ke stavbě bylo vydáno r. 1929, stavět se ale začalo po přepracování projektu až r. 1936. Stavba měla dát v době hospodářské krize práci řadě nezaměstnaných, nebylo použito tedy větší množství mechanizace. V r. 1936-37 bylo vystěhováno 530 obyvatel obce Kníničky a byly jim přiděleny pozemky cca 1 km pod budoucí hrází. Tam stojí nové Kníničky (součást Brna) dodnes. Stavbu provázely těžkosti v podobě povodní (r. 1938 a 1939). Rok 1940 se uvádí jako rok zprovoznění vodního díla. Přehrada dostává název Kníničská.

Tehdejší zákon stanovil, že všechny stavby vojenského významu musely mít v sobě vybudované zařízení pro případné zničení a tím ke zpomalení postupu vojsk nepřítele. Dole v  přehradní zdi tedy byly umístěny ocelové roury, které mohly být vyplněny trhavinou a mohly po zničení hráze způsobit povodňovou vlnu.

Druhá světová válka na Kníničské přehradě

V letech 1940 - 45 zaznamenáváme v okolí přehrady čilý stavební ruch. Němečtí okupanti plánovali těsně pod hrází vést tzv. exteritoriální dálnici Wien - Wroclav. V okolí vodní nádrže byly připraveny zářezy a náspy budoucího dálničního tělesa a na levém břehu pod hrází byl vystavěn pilíř uvažovaného dálničního mostu. Zářezy, náspy i pilíř v krajině jako významná technická památka zůstaly. Projekt dálnice ale nikdy nebyl uskutečněn.

Na konci války ustupující Němci chtěli využít strategických rour v hrázi a přehradu zničit. Tím by způsobili např. u dnešního Mendlova náměstí 3 m vysokou povodňovou vlnu.  Předtím však zaměstnanci elektrárny roury zabetonovali tak, že nebylo poznat, kde se nachází a hrázný František Šikula Němcům tvrdil, že si nepamatuje, kde roury jsou. Německý důstojník sice vyhrožoval Šikulovi zastřelením, ale ruský letecký útok a časová tíseň Němců jednak hráznému zachránily život a jednak donutily německou armádu, aby "pouze" připravila podminování horní části hráze. Miny měly vybuchnout, jakmile Sověti vjedou s tanky na mostovku. Němci odjeli, přehrada byla zaminována. Dne 27. 4. 2015 sem přišel bystrcký občan Ladislav Dolníček, kterého vysla Rusové, aby zjistil, jak to na přehradě vypadá. Uslyšel od hrázného varování a vydal se zpět. Skupina 15 rudoarmějců pak vedla dvoudenní přestřelku s ukrytými Němci. Ti dokonce postřelili Šikulu, který se vydal od hráze do Bystrce Sověty před minami varovat, neboť si nebyl jist, zda jej Dolníček přes řvoucí vodu slyšel. Stáhl se zpět a velení tanků a pěchoty rudoarmějců varoval až 29. 4., kdy přijeli k hrázi. Němcům se ale podařilo zničit betonový most pod hradem Veveří. Zůstalo z něj jen torzo středního pilíře, a to až do r. 2002. V r. 2003 byla na jeho místě otevřena elegantní lávka pro pěší a cyklisty.

Období po r. 1945 do dnešních dnů

Už v r. 1946 je na hladině zprovozněna lodní doprava. R. 1948 začínají jezdit tramvaje z Brna do blízké staré Bystrce, lidé začínají chápat význam odpočinku a turistiky a tak není divu, že Kníničská přehrada s nádherným okolím a příjemnými plážemi se stává cílem masových výprav obyvatel Brna a okolí za koupáním a vodními sporty. Na obou březích začaly být budovány objekty podnikové rekreace, hotely, restaurace i soukromé chaty. Pokud bylo teplé, slunečné počasí, pak bylo v padesátých a šedesátých letech problémem najít zde na pláži místo.

Rok 1959 vchází do dějin přehrady změnou názvu vodního díla. Od této doby mluvíme o vodním díle Brno, krátce o Brněnské přehradě. Nárůst masové rekreace, nekontrolované septiky na chatách a rekreačních objektech (je jich u přehrady 2500!) a chybějící čističky v obcích v povodí nad přehradou měly za důsledek zhoršující se kvalitu vody v nádrži. V 80. a 90. letech vodu ve druhé polovině léta "obsadily" sinice a koupání zde bylo nemožné. Hoteliérům ubývaly zisky a pláže zely prázdnotou. V některých letech, zvláště pak po r. 2000 se voda sinicemi zazelenala už v červnu.

Vědci a odborníci navrhli řešení, které bylo uskutečněno v l. 2007-2011. Od r. 2007 do r. 2009 létala nad okolím přehrady letadla a rozprašovala nad porosty vápenný hydrát. Snížením kyselosti půd se měla odstranit potrava pro sinice. R. 2009 byla hladina snížena o 10 metrů a na obnažených březích vítězná firma výběrového řízení odstranila odpadky, částečně též bahno a náletové dřeviny. Současně byl na 20 místech v přehradě zahájen provoz aeračních (okysličovacích) věží, které provětráváním vody mají za úkol zbavovat nádrž potravy pro sinice. R. 2010 byla nádrž znovu napuštěna. První výsledky akce jsou optimistické - v l. 2011-12 bylo možné se ve vodách přehrady koupat. Definitivní soud řekne budoucnost. Část odborníků tvrdí, že uvedená opatření nebudou pro trvalou nápravu dostatečná - bude třeba zamezit přítoku sloučenin fosforu (což je živina pro sinice) do vod přehrady a toho se dosáhne jedině důsledným budováním čističek v obcích a v objektech na celém povodí nad přehradou.

Turistické cíle na březích Brněnské přehrady

Hráz

Z betonové 23,5 m vysoké hráze je velmi pěkný výhled do údolí i směrem na vodní nádrž. Na levém břehu můžete najít pomník hrázného Šikuly, který zachránil přehradu na konci 2. světové války a také čtyřboký jehlan z kvádrů - vzorků betonu použitého při stavbě. Po obou stranách hráze vedou schody, jimiž lze sestoupit (v zimě za zvýšené opatrnosti) dolů, pak cestou po pravém břehu dojdete do Brna-Bystrce nebo po levém břehu do Brna-Kníniček. Velmi efektní pohledy do údolí zažijete za vysokých vodních stavů, kdy voda přepadává přes přepad hráze nebo v zimě za mrazivého počasí při vypouštění vody, kdy vodní tříšť namrzá na okolních porostech. Ještě doplňme, že funkci vyrovnávací nádrže pod Brněnskou přehradou plní jez s malou vodní elektrárnou v Brně-Komíně.

Abrazní sruby, viz samostatné heslo
Břenčák, viz samostatné heslo
Dub u hradu Veveří, viz samostatné heslo
Dub u Junácké louky, viz samostatné heslo
Helenčina studánka, viz samostatné heslo
Hrad Veveří, viz samostatné heslo
Junácká louka, viz samostatné heslo

Kaštan U Pošty, viz samostatné heslo
Kemp Obora, viz samostatné heslo
Kemp Radka
Kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce, viz samostatné heslo
Kozí horka, viz samostatné heslo
Krnovec, viz samostatné heslo
Kůlny, viz samostatné heslo
Lávka přes Brněnskou přehradu pod hradem Veveří, viz samostatné heslo
Lávka na pěší stezce pod hradem Veveří, viz samostatné heslo
Lodní doprava na Brněnské přehradě, viz samostatné heslo
Mečkov, viz samostatné heslo
Na Skalách, viz samostatné heslo
Osada, viz samostatné heslo
Podkomorská myslivna, viz samostatné heslo
Přístav Brno-Bystrc, viz samostatné heslo
Rakovec, viz samostatné heslo
Ríšova studánka, viz samostatné heslo
Rokle, viz samostatné heslo
Sokolské koupaliště, viz samostatné heslo
Soví studánka, viz samostatné heslo
Tejkalův mlýn, viz samostatné heslo
U Kotvy, viz samostatné heslo
Vyhlídka na hrad Veveří, viz samostatné heslo
Zouvalka, viz samostatné heslo


Podle:
http://www.brnenskaprehrada.cz, 30. 9. 2012
http://cs.wikipedia.org/wiki/Brn%C4%9Bnsk%C3%A1_p%C5%99ehrada, 30. 9. 2012
http://www.pmo.cz, 30. 9. 2012
http://www.ivcajirka.estranky.cz/fotoalbum/2013-okoli-brna/pp-skalky-u-prehrady-a-dalsi-mene-znama-m..., 10. 1. 2016






Umístění

GPS souřadnice

49°13'55.379"N, 16°31'8.398"E (hráz - pravý břeh)

49°13'57.705"N, 16°31'8.865"E (hráz - levý břeh)

49°13'44.414"N, 16°30'46.428"E (pláž Rakovec)

49°14'7.579"N, 16°30'20.875"E (pláž Kozí horka)

49°14'25.713"N, 16°30'45.142"E (pláž Sokolské koupaliště, jižní část)

49°14'34.113"N, 16°30'38.622"E (pláž Sokolské koupaliště, severní část)

49°14'48.449"N, 16°29'59.685"E (FKK pláž Osada)

49°14'37.586"N, 16°29'55.794"E (pláž U Kotvy)

49°14'54.918"N, 16°29'34.009"E (pláž Rokle)

49°15'32.157"N, 16°27'46.676"E (střed lávky pod hradem Veveří)

49°16'34.268"N, 16°27'21.191"E (silniční most ve Veverské Bítýšce na počátku vzdutí)

Adresa

Brno-Bystrc, Brno-Kníničky
Brno 635 00

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Bystrc, Kníničky
Nadmořská výška
219 m.n.m. (hladina stálého nadržení), 232,5 m.n.m. (kóta koruny hráze)
Základní číselné údaje
Říční kilometr hráze: 56,19 Uvedení vodního díla do provozu: r. 1940 Délka hráze v koruně: 120 m Výška hráze nade dnem: 23,5 m Šířka hráze: 3 m Množství zadržené vody při stálém nadržení: 2,082 mil. m³ Rozloha vodní hladiny: 259 ha. Počet turbín v elektrárně a typ: 1 Kaplanova vertikální Výkon elektrárny: 3,1 MW Délka vzdutí: cca 9 km
Kategorie chráněného území
Přírodní památka Kůlny Přírodní památka Junácká louka Přírodní rezervace Krnovec Přírodní památka Na skalách Přírodní rezervace Břenčák

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší "rozumnou" železniční stanicí je Brno hlavní nádraží, odkud pokračujte do zastávky Přístaviště tramvají č. 1.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Podél pravého břehu přehrady jezdí autobus č. 303 na trase Brno, Zoologická zahrada - Hrad Veveří - Veverská Bítýška. Některé spoje jezdí přes zastávku Mečkov, některé přes malou vesnici Hvozdec.

Na přehradě Dopravní podník města Brna provozuje lodní dopravu. Jízdní řád lodí: http://www.idsjmk.cz/jrady/lod.pdf.  Je dražší, pomalejší, ale atraktivnější než autobus. Přepravuje i jízdní kola.

Příjezd osobním autem, parkování

Autem se celkem pohodlně dostanete k některým lokalitám Brněnské přehrady. K blízkosti břehů nejezděte za slunečných letních dní, nemáte šanci zaparkovat. Parkoviště lze využít na Osadě, pod hradem Veveří, na Rakovci, nad Roklí, nad Kozí horkou. Zákaz vjezdu platí od Osady proti "proudu", na většinu komunikací v lesích na pravém břehu a také dovnitř chatové osady Mečkov.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Je-li místo na parkovištích pro osobní auta, může sem vjet a parkovat tu i autobus.

Přístup pěšky

Břehy přehrady jsou volně přístupné. Na korunu hráze se dostanete pěšky nejlépe ze zastávky tramvají Přístaviště (jezdí sem např. č. 1 od Hlavního nádraží). Stejnou zastávku volte pro příchod k přístavišti lodní dopravy. Nebo jako výchozí bod výletu zvolte zastávku tramvají Zoologická zahrada a jděte odtud po kterémkoli břehu Svratky proti toku a přijdete ke hrázi odspodu.

Levý břeh je pro pěší výlety jako stvořený, podél celého břehu od hráze až na konec vzdutí u Veverské Bítýšky vedou turistické značky.

Pravý břeh je také průchodný, ale turistické značky tu podél břehu souvisle nevedou. Tady doporučujeme výlet po trase Obora - Hrad Veveří - Mečkov - Veverská Bítýška.

Příjezd na kole, parkování kol

Ani na jednom ze břehů přehrady nevede ani metr speciální cyklistické komunikace.

Na pravém břehu mezi Rakovcem a lávkou pod hradem Veveří není jiná možnost než jet po frekventované silnici.

Na levém břehu mezi hrází a Osadou cyklisté volí buď jízdu po silnici společně s auty (provoz tu je slabší než na pravém břehu) nebo po chodníku společně s chodci. Úsek od Osady proti "proudu" směrem k Veverské Bítýšce patří k nejvíce vyhledávaným cyklistickým terénům v okolí Brna. Cyklisté nejdříve jedou po asfaltové komunikaci, později se asfalt ztrácí, v oblasti Zouvalky vede zpevněná cesta mezi skalami k Junácké louce. Odtud buď přejeďte na druhý břeh po cyklistické lávce nebo pokračujte po levém břehu. Cesta po úzké stezce mezi skalami až do Veverské Bítýšky je sice atraktivní, nicméně poněkud nebezpečná a navíc zde hrozí kolize s pěšími. Bezpečnější, méně atraktivní a delší je jízda po lesní cestě výše nad vodami přehrady.

Z předchozího textu plyne, že cyklistům není oblast Brněnské přehrady zaslíbená, některé úseky jsou dokonce životu nebezpečné, přesto sem Brňané na kole jezdí rádi a krása krajiny vítězí nad neschopností města postavit zde cyklistické komunikace.

Poznámky pro vozíčkáře

Levý břeh je pro vozíčkáře od hráze až k lávce pod hradem Veveří sjízdný. Doporučujeme ale doprovod, jízda je dlouhá (6-7 km) a zdolání některých stoupání vyžaduje fyzickou sílu. Pravý břeh vozíčkářům nedoporučujeme (je tu frekventovaná silnice) a pokud se tu opravdu vozíčkář chce bezpečně pohybovat, tak pouze od hráze na Rakovec.

Rady a tipy

Doporučujeme kombinovat pěší turistiku s jízdou lodí nebo autobusem č. 303. Před jízdou lodí doporučujeme spočítat hotovost v peněžence a podívat se na ceník. Početné rodiny může jízdné nepříjemně překvapit.

Pokud hledáte pro koupání větší klid, jeďte dále od města, např. na Rokli. Najít úplnou samotu pro koupání je ale na Brněnské přehradě takřka nemožné. FKK pláž je pod Osadou.

Nejkrásnější přírodní scenérií na Brněnské přehradě je jednoznačně Zouvalka a pohled z Junácké louky na hrad Veveří.

Zamrzlá přehrada v zimě je ideální pro výlety na běžkách či bruslích. Dbejte osobní bezpečnosti a pokynů Městské policie, která má u hráze svoji základnu.


Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu