Klášter Valldemossa

Pohoří Tramuntana na severozápadě Mallorky je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů ostrova. Zvedá se v podobě bizarních vápencových hor strmě do výšek až nad 1400 metrů a při příjezdu do něj po silnici od jihovýchodu si připadáte, jako kdybyste zavítali do světa pohádek. 

Mnoho návštěvníků Tramuntany míří do městečka Valldemossa. Stoupání ve směru od Palmy po široké silnici je zprvu mírné, ale posléze se vozovka kroutí v obloucích a její sklon je větší. Poměrně brzy, tj. 20 km od hlavního města ostrova, se na levé straně od vašeho dopravního prostředku v nízko položeném horském sedle objeví krásné siluety kláštera s okolními domky, které jsou u něj v těsném sousedství, některé sestupují do údolí. 

Přírodní kulisu Valldemossy tvoří mohutné vápencové hory, ale ty nejsou důvodem vysoké návštěvnosti městečka. Turisté sem jezdí, protože chtějí vidět místo pobytu dvou slavných osobností. V zimě v l. 1838-39 sem zavítali polský hudební skladatel Fryderyk Chopin a francouzská spisovatelka George Sandová (ve francouzštině George Sand). Jejich krátký pobyt Valldemossu proslavil po celém světě. Než se ale dostaneme do 19. století, ponoříme se hlouběji do historie.

Roku 1229 dorazil na Mallorku aragonský král Jaume I., zvaný Dobyvatel. Jeho syn Jaume II. byl prvním králem Mallorky. Jeho území nebylo závislé na Aragonii, tehdy dominantním království Pyrenejského poloostrova. Roku 1309 Jaume II. nařídil stavbu nového paláce ve Valldemosse. Jeho syn Sancho I. měl potíže s dýcháním a král věřil, že zdravé podnebí chlapci pomůže. Po několik let byl palác využíván pro potřeby království, ale jeho trvání nebylo dlouhé. Od roku 1349 náleželo opět k Aragonii. Protože král Mallorky neexistoval, nebyl také důvod honosné sídlo používat. Bylo rozhodnuto budovu darovat kartuziánským mnichům a v paláci založit klášter. To se psal rok 1399. Kartuziánská komunita takto žila ve Valdemosse až do r. 1717, kdy si její představitelé řekli, že jim stará budova nestačí a nechali v těsném sousedství postavit novou. Klášter mohl pracovat v nových podmínkách dál, ale r. 1835 španělská vláda rozhodla o úplné (a násilné) konfiskaci celého majetku. Mniši odcházejí, jednotlivé části majetku kupují civilní osoby. 

Za těchto okolností mohly tyto osoby s ohledem na velmi příjemné místní podnebí nabízet bývalý klášter jako "hotel". Nabídku využili v zimě roku 1838-39 Fryderyk Chopin a George Sandová. Doufali především ve zlepšení Chopinova zdraví (počínající tuberkulóza). Zmýlili se. Nejdříve je zaskočilo, že místní je odmítali ubytovat, takže dvojice se dvěma malými dětmi nakonec vzala klášter jako jednu z posledních možností. Druhou nepříjemností byly tahanice na celnici, kdy úředníci zadržovali Chopinův klavír. Ten byl doručen z Paříže 20. prosince, Chopin 28. prosince žádal o jeho vydání, ale uspěl až poté, kdy Sandová zaplatila 300 franků - polovinu požadované částky - a celníci dodali 5. ledna klavír slavnému skladateli. Ani z místních lékařů nebyl Chopin nadšen, protože nikdo ho nedokázal léčit a všichni v něm viděli mrtvolu.

Zatímco léto na ostrově se vyznačuje horkým a suchým průběhem počasí, zimy bývají sice nikoli příliš chladné, ale jsou deštivé. Zima 1838-39 byla na Mallorce bouřlivá a Chopinovo zdraví se nezlepšilo. Skladatel byl nicméně velmi pilný a v klášteře zkomponoval některá jeho stěžejní díla. I jeho milenka Sandová (kterou si nikdy nevzal, nakonec se rozešli) pokračovala ve své tvůrčí činnosti. Napsala tu román "Zima na Mallorce", kde se o vesničanech nezmiňuje zrovna lichotivě. Oni ji také ale neměli příliš v lásce, protože nosila pánské vzory oblečení, na které nebyli zvyklí. Nenávist vesničanů vůči Sandové se dokonce projevovala na jejích dětech, kterým někteří obyvatelé Valldemossy fyzicky ubližovali. 

Přesto si Chopin o Valldemosse poznamenal: "Vše, co může básník a umělec si představit, bylo vtěleno v tomto městě."

Kromě obou slavných postav se můžete ve Valldemosse setkat s dalším známým jménem. Narodila se zde r. 1531 Santa Catalina Thomas (sv. Kateřina), která během svého života sepsala několik svatých listů a dle církevního učení vykonala několik zázraků. Blahořečena byla r. 1792, prohlášena za svatou r. 1930. Její rodný dům stojí v uličce u kostela. Obyvatelé Valldemosy si na její počest zdobí domy keramickým kachlem s nápisem (přeloženo do češtiny - Svatá Kateřino, oroduj za nás). Každý kachel je originálem, neexistují dva identické. Místní slavnosti na počest světice, Fiesta de la Beata, se konají každoročně 28. července. 

Co láká návštěvníky ve Valldemose?

Městečko je velmi malebné. Turisté brouzdají několika historickými uličkami, které jsou zcela přizpůsobeny návštěvnickému ruchu. Najdete tady různé umělecké předměty i kýče, dražší restaurace i bufety. Mnoho návštěvníků si ve Valldemosse kupuje značkové zboží i šunt mimo jiné proto, že se jim tytéž nákupy v Palmě zdají drahé. 

Co můžete vidět v bývalém klášteře?

Návštěvníky zajímá především muzejní expozice v místnostech, kde Chopin a Sandová byli ubytováni. Příchází se k nim přes pokladnu dlouhou, poměrně nevábnou klášterní chodbou, ale místnosti samotné vyhlížejí příjemně, nikoli ale luxusně. Mezi vystavenými předměty je nejzajímavějším klavír, Chopinova posmrtná maska, portréty obou ubytovaných, notové záznamy a archiválie. Klavír je originálem, Chopin si ho nevzal při odjezdu na pevninu a Sandová zařídila jeho prodej francouzskému páru. Jeho potomci Chopinův odkaz spravují v muzeu. K nezapomenutelným zážitkům patří vycházka na terasu, kterou měli Chopin a Sandová k dispozici. Je porostlá stromy, poskytuje dokonalou ochranu před sluncem a je z ní překrásný výhled na kopce ve směru k Palmě.

Poněkud dále od hlavního vchodu najdete vstup do Městského muzea (Museu municipal), které se pyšní několika zajímavými předměty ve sbírce. Je to především tiskový lis Guasp s 1590 původními tiskovými deskami ze 17. století, sál zasvěcený arcivévodovi Ludvíku Salvadorovi Rakouskému. Ten ignoroval konvence vídeňského dvora a ve 20 letech začal hodně cestovat. Když r. 1876 dorazil na Mallorku, skoupil zde během dalších 40 let velké množství pozemků. Můžete si dále prohlédnout galerii s obrazy krajin z pohoří Tramuntana a sbírku současného umění věnovanou Juliu Ramisovi a evropským malířům 20. století. 

Lékárna v areálu kláštera byla činná v l. 1723-1895. patří k nejlépe zachovaným v Evropě. Nejdříve fungovala jen pro potřeby mnichů, po r. 1835 se zaměřila na běžné obyvatele. V jejím archivu lze najít mj. recept na lék theriac, který se skládal z opia a zmijího masa. Používal se od 3. st. před. n.l. jako protijed proti kousnutí od zvířete. Přestal se používat až s nástupem moderní vědy v 19. století. 

Na pokladně je třeba si zakoupit vstupenku do expozice, kterou si vyberete. Kombinovat lze mezi několika druhy. 

Oblíbeným zastavením turistů před muzeem je plastika zvaná Chopinův nos, na který návštěvníci sahají, snad ve víře ve štěstí nebo v získání hudebního cítění - to se přesně neví. 

Kostel sv. Bartoloměje není součástí expozice. Jeho stavba byla zahájena r. 1245 a trvala s přestávkami až do 18. století. Jeho konečný vzhled je neoklasicistní. Uvnitř stojí rozhodně za pozornost oltářní obraz z doby kolem r. 1812, který zachycuje Ježíše v náručí své matky. Autorem je katalánský umělec Adria Ferran. Také namaloval sv. Catalinu Thomas, rodačku z Valldemossy. Původně byl oltářní obraz lemován dvěma sochami (sv. Bruna a sv. Jana Křtiltele od téhož umělce). Ty ale po konfiskaci r. 1835 byly odvezeny do katedrály v Palmě a současné sochy vytvořil umělec Llinás. Kartuziáni pravděpodobně neměli peníze na zaplacení tvůrců další výzdoby, proto se do díla pustili sami. Autoři další tvorby jsou známi. Manuel Bayeu, švagr Goyi vytvořil fresky v kopuli, olejomalby na stěnách jsou dílem Joaquina Juncose. Dlaždice na podlaze jsou původní. 

Podle:

Valdemossa (womanuntamed.com), 12. 1. 2022

Fryderyk Chopin – Wikipedie (wikipedia.org), 12. 1. 2022

https://www.cartoixadevalldemossa.com/, 12. 1. 2022

Valldemossa - Mallorca | Cestujlevne.com, 12. 1. 2022

Kol. (2020): Mallorca, inspirace na cesty, Lingea Brno, str. 46.