Dlouhá stoka

Okolí Horního Slavkova bylo spolu s Krušnými horami od konce 15. století a v 16. století důležitou oblastí hlubinné těžby cínové rudy. Aby zařízení v dolech správně pracovala, bylo třeba vynaložit velké množství lidské práce a zajistit zdroje energie pro pohon čerpadel, rudných mlýnů, drtících stoup a hutních měchů. Doly pracovaly na pohonech pomocí vody, které ale v okolí nebyl dostatek, těžba se přitom stále rozšiřovala. 

Nejdříve horníci vybudovali několik rybníků, například Komáří rybníky, ale také kanály. Jeden z nich, Puškařovská stoka, vedl od rybníka Ebmeth nad Horním Slavkovem. 

Nedostatek vodní energie byl vyřešen teprve výstavbou a zprovozněním velkolepého technického díla‚ které později dostalo název Dlouhá stoka. R. 1523 uzavírá tehdejší majitel Bečovska Hanuš Pluh smlouvu s opatem kláštera Teplá o využívání přepadových vod z bažin, mokřin a rybníků, jež jsou v majetku kláštera, k napájení potoků vedoucí do jeho dolů. V okolí Kladské bylo a je dodnes mokřadů hodně.

R. 1530 začal stavbu nového přivaděče vody pro své slavkovské doly. Pověřil slavkovského zeměměřiče Hanse Rossmeisla, aby našel možnost, jak vodu z bažin v oblasti Kladské do Slavkova dostat. Přitom ho údajně od budovatelského úmyslu neodradil ani předběžný odhad velkého množství peněz na stavbu. O náklady se prý zeměměřič neměl starat.

Není známo, zda tehdejší majitelé panství měli k dispozici zprávy o dokončení podobného díla, Zlaté stoky, z Třeboňské pánve, která byla budována pravděpodobně v l. 1508 – 1520. Ze starých listin se ale dočteme o existenci starších vodních příkopů již z 15. století. Jeden z nich byl ve stejných místech a veden (téměř) po vrstevnicích stejným směrem jako pozdější hlavní vodní příkop zvaný Stoka. R. 1530 tedy vytyčil slavkovský měřič Rossmeisl trasu nového příkopu, nazvaného Flossgraben (překl. příkop na plavení dřeva, Plavební stoka), dnes zvaného Dlouhá stoka. Účel Stoky byl dvojí: jednak posílit přívod vody do slavkovského údolí, jednak tudy dopravovat dřevo z lesů (s tím se však začalo až r. 1547). Práce na Stoce probíhaly v l. 1530 – 1536.

Začátek stavby je na výpusti z Kynžvartského (později Kladského) rybníku v 822 m.n.m., konec při ústí do Slavkovského potoka v 587 m.n.m. Těžaři s nadšením přivítali tuto stavbu a poskytovali často horníky na provádění kutacích prací. Také se zavázali, že přispějí ze svých hrubých výdělků 5 procenty na výstavbu kanálu tak dlouho, dokud nebudou všechny náklady pokryty. Vznikl vodní kanál dlouhý asi 22 km, široký cca 2 metry, s výškovým rozdílem zhruba 35 cm na 100 m, což jsou obdivuhodná čísla. Nad Dlouhou stokou bylo zbudováno 35 mostů a 13 stavidel pro rozvod vody do jednotlivých náhonů. Stoka byla zásobovaná vodou z říčky Rody a z Kynžvartského rybníka, ale byly do ní sváděny i jiné menší toky, což znamenalo promyšlený radikální zásah do přirozeného vodního režimu krajiny. Z historických podkladů (například kupních smluv na pozemky v okolí stoky) je možno předpokládat, že mistr Rossmeisl nestavěl nové dílo, ale jen využil starý vodní příkop ze 14. stol., který výrazně zmodernizoval a upravil pro tehdejší všestranné využití. Během 16. století se soustava kanálů stále zdokonalovala.

Po třicetileté válce po r. 1648 postupně těžba cínové rudy na Slavkovsku upadala a již nikdy nedosáhla své bývalé slávy. Dlouhá stoka však zůstala ve své větší části zachována.

Po II. světové válce se dostala do užívání Státních statků, což bylo pro její osud strašlivé období. Statky tok využívaly nesystematicky. Koryto ničily přechody velkého množství dobytka, rozorávání břehů a zavážení koryta v některých částech jeho trasy. Například odbočka k Teilhäuser byla zcela zničena a dnes již není v terénu patrná. Obnova či opravy se neuskutečňovaly a došlo k přirozenému zarůstání keři, stromy a travinami. Kořeny velkých stromů pak narušily břehy a na mnoha místech došlo k jejich protržení a celkovému zničení vlivem eroze.

Po roce 1989 dochází konečně k výraznému zlepšení situace. Díky úsilí místních občanů, rodáků a Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les, je v dnešní době celá trasa funkční a průtočná a kolem některých částí je obnovena původní technická komunikace, sloužící dříve k údržbě.

Dnes v krajině klikatící se tok Dlouhé stoky můžete vidět na úseku mezi Kladským rybníkem a Krásnem (část města Horní Slavkov), kde je dnes muzeum v bývalém prostoru cínového dolu. 

Podle:

http://www.krusnohorsky.cz/view.php?cisloclanku=2009072302, 23. 6. 2011

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dlouh%C3%A1_stoka, , 23. 6. 2011

http://www.slavkovsky-les.cz/zajimava-mista-slavkovskeho-lesa/dlouha-stoka/, , 23. 6. 2011

http://slavkovskyles.sweb.cz/pages/dlouha%20stoka.html, , 23. 6. 2011