Socha Přemysla Otakara II. v Marcheggu

V centru si můžeme připomenout osobnost českého krále, zakladatele města


Na hlavním náměstí v dolnorakouském Marcheggu nedaleko slovenských hranic stojí neobvyklá socha. Město Marchegg má silné spojení s Českem. Na provoz na rakouském náměstí symbolicky dohlíží česká osobnost - a ne ledajaká. Český král železný a zlatý. Přemysl Otakar II. 

Nedaleko odtud leží vesnice Groissenbrunn, kde Přemysl Otakar II. r. 1260 vyhrál bitvu nad svým bratrancem Bélou IV. a tím se mu otevřela cesta k získání Korutan a Štýrska. Na počest vítězství zakládá město Marchegg, dává základ pro postavení katedrály sv. Markéty Antiochijské a dokonce pro svatostánek má její ostatky. Město Marchegg se tak na krátký čas stalo jediným městem v Rakousku, které bylo zcela poddáno českému králi, který měl s jeho rozvojem velké úmysly. 

Roku 1278 opět nedaleko odtud v bitvě na Moravském poli Přemyslova hvězda zhasíná, český král je poražen Rudolfem Habsburským v bitvě, která byla na svoji dobu strašlivým masakrem. Zabitého a zohaveného českého krále Rudolf vítězoslavně přiváží do Marcheggu. Co bylo dál, známe z dějepisu. Od této bitvy začíná mohutný vzestup rodu Habsburků a Češi si na rakouském území již mocensky v podstatě "nešktrli". Naopak, české země se od r. 1526 do r. 1918 stávají součástí Rakouska a pak Rakouska-Uherska. 

Na zámku v Marcheggu se vystřídala řada majitelů, mezi nimi například hrabata Pálffyové. To je opět "naše národní stopa". Jejich hlavním sídlem byly Malacky - do Marcheggu přijížděli jen občas, natrvalo pak po r. 1921, kdy jim je jejich slovenský majetek v nových poměrech Československa zabaven.  

Zpřetrhané vazby s Rakouskem jsme vzájemně dokázali napravit až po roce 1989. Roku 2016 olomoucký biskup vrátil do marcheggského kostela ostatky sv. Markéty Antiochijské, které dosud byly uloženy v Olomouci. Akci převozu z Olomouce do Marcheggu organizoval marcheggský občan českého původu Petr Skácel. A roku 2018 vytvořil pro Marchegg český umělec Petr Císařovský (nar. 1950) sochu Přemysla Otakara II. v nadživotní velikosti. Dílo je velmi moderní a přitom realistické, střízlivé. Zajímavostí je, že dílo zaplatil Vít Bárta, český poslanec a podnikatel, v l. 2010-11 ministr dopravy. 

Její odhalení vzali Rakušané velmi vážně. Slavnosti se zúčastnilo mnoho oficiálních osobností i "obyčejných" lidí. Zúčastnili se také někteří politici krajského formátu z České republiky. Údajně byl pozván i velvyslanec ČR ve Vídni, ale nepřišel. 

Viz též heslo o zámku Marchegg

S přispěním pana Petra Skácela, občana Marcheggu.


Umístění

GPS souřadnice

48°16'49.036"N, 16°54'36.401"E

Adresa

Hauptplatz
Marchegg 2239
Katastrální území
Marchegg
Nadmořská výška
139 m.n.m.
Základní číselné údaje
Socha byla na náměstí odhalena r. 2018.

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do žst. Marchegg, která leží na trati Bratislava - Wien. Kolem nádraží vznikla velká čtvrť Marchegg-Bahnhof, vzdálená 2,5 km jižně od centra.  Do Marcheggu můžete přijet také z Břeclavi i z Vídně s přestupem v Gänserndorfu. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Jeďte do zastávky Marchegg, Hauptplatz.

Příjezd osobním autem, parkování

Parkovat lze u zámku nebo na hlavním náměstí. Příjezd z Česka přes Mikulov, Valtice nebo Břeclav, ze Slovenska přes Moravský Sv. Ján, přívozem u Záhorské Vsi nebo z Bratislavy přes Hainburg. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Bus může parkovat na hlavním náměstí.(vhodné místo např. na 48°16'47.069"N, 16°54'28.928"E). Příjezd z ČR přes Mikulov, příjezd ze Slovenska přes Bratislavu.

Přístup pěšky

Kolem zámku a poblíž města je vyznačena docela rozsáhlá síť cest, které umožňují poznání přírody podél řeky Moravy.

Příjezd na kole, parkování kol

Na obou březích Moravy existují cyklotrasy a cyklostezky, které můžete různě využívat a zvláště pak je atraktivní přejíždění mezi státy. K  tomu slouží tato místa: most Hohenau - Moravský Sv. Ján, přívoz Angern an der March - Záhorská Ves, cyklomost Marchegg -Stupava a cyklomost Schloss Hof - Devínska Nová Ves. 

Poznámky pro vozíčkáře

Socha je pro vozíčkáře dobře přístupná. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu