Socha Přemysla Otakara II. v Marcheggu

V centru si můžeme připomenout osobnost českého krále, zakladatele města


Na hlavním náměstí v dolnorakouském Marcheggu nedaleko slovenských hranic stojí neobvyklá socha. Město Marchegg má silné spojení s Českem. Na provoz na rakouském náměstí symbolicky dohlíží česká osobnost - a ne ledajaká. Český král železný a zlatý. Přemysl Otakar II. 

Nedaleko odtud leží vesnice Groissenbrunn, kde Přemysl Otakar II. r. 1260 vyhrál bitvu nad svým bratrancem Bélou IV. a tím se mu otevřela cesta k získání Korutan a Štýrska. Na počest vítězství zakládá město Marchegg, dává základ pro postavení katedrály sv. Markéty Antiochijské a dokonce pro svatostánek má její ostatky. Město Marchegg se tak na krátký čas stalo jediným městem v Rakousku, které bylo zcela poddáno českému králi, který měl s jeho rozvojem velké úmysly. 

Roku 1278 opět nedaleko odtud v bitvě na Moravském poli Přemyslova hvězda zhasíná, český král je poražen Rudolfem Habsburským v bitvě, která byla na svoji dobu strašlivým masakrem. Zabitého a zohaveného českého krále Rudolf vítězoslavně přiváží do Marcheggu. Co bylo dál, známe z dějepisu. Od této bitvy začíná mohutný vzestup rodu Habsburků a Češi si na rakouském území již mocensky v podstatě "nešktrli". Naopak, české země se od r. 1526 do r. 1918 stávají součástí Rakouska a pak Rakouska-Uherska. 

Na zámku v Marcheggu se vystřídala řada majitelů, mezi nimi například hrabata Pálffyové. To je opět "naše národní stopa". Jejich hlavním sídlem byly Malacky - do Marcheggu přijížděli jen občas, natrvalo pak po r. 1921, kdy jim je jejich slovenský majetek v nových poměrech Československa zabaven.  

Zpřetrhané vazby s Rakouskem jsme vzájemně dokázali napravit až po roce 1989. Roku 2016 olomoucký biskup vrátil do marcheggského kostela ostatky sv. Markéty Antiochijské, které dosud byly uloženy v Olomouci. Akci převozu z Olomouce do Marcheggu organizoval marcheggský občan českého původu Petr Skácel. A roku 2018 vytvořil pro Marchegg český umělec Petr Císařovský (nar. 1950) sochu Přemysla Otakara II. v nadživotní velikosti. Dílo je velmi moderní a přitom realistické, střízlivé. Zajímavostí je, že dílo zaplatil Vít Bárta, český poslanec a podnikatel, v l. 2010-11 ministr dopravy. 

Její odhalení vzali Rakušané velmi vážně. Slavnosti se zúčastnilo mnoho oficiálních osobností i "obyčejných" lidí. Zúčastnili se také někteří politici krajského formátu z České republiky. Údajně byl pozván i velvyslanec ČR ve Vídni, ale nepřišel. 

Viz též heslo o zámku Marchegg

S přispěním pana Petra Skácela, občana Marcheggu.


Umístění

GPS souřadnice

48°16'49.036"N, 16°54'36.401"E

Adresa

Hauptplatz
Marchegg 2239

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Marchegg
Nadmořská výška
139 m.n.m.
Základní číselné údaje
Socha byla na náměstí odhalena r. 2018.

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do žst. Marchegg, která leží na trati Bratislava - Wien. Kolem nádraží vznikla velká čtvrť Marchegg-Bahnhof, vzdálená 2,5 km jižně od centra.  Do Marcheggu můžete přijet také z Břeclavi i z Vídně s přestupem v Gänserndorfu. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Jeďte do zastávky Marchegg, Hauptplatz.

Příjezd osobním autem, parkování

Parkovat lze u zámku nebo na hlavním náměstí. Příjezd z Česka přes Mikulov, Valtice nebo Břeclav, ze Slovenska přes Moravský Sv. Ján, přívozem u Záhorské Vsi nebo z Bratislavy přes Hainburg. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Bus může parkovat na hlavním náměstí.(vhodné místo např. na 48°16'47.069"N, 16°54'28.928"E). Příjezd z ČR přes Mikulov, příjezd ze Slovenska přes Bratislavu.

Přístup pěšky

Kolem zámku a poblíž města je vyznačena docela rozsáhlá síť cest, které umožňují poznání přírody podél řeky Moravy.

Příjezd na kole, parkování kol

Na obou březích Moravy existují cyklotrasy a cyklostezky, které můžete různě využívat a zvláště pak je atraktivní přejíždění mezi státy. K  tomu slouží tato místa: most Hohenau - Moravský Sv. Ján, přívoz Angern an der March - Záhorská Ves, cyklomost Marchegg -Stupava a cyklomost Schloss Hof - Devínska Nová Ves. 

Poznámky pro vozíčkáře

Socha je pro vozíčkáře dobře přístupná. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu