Cenobio de Valerón

Na severu ostrova Gran Canaria můžete navštívit zcela výjimečné archeologické naleziště Cenobio de Valerón. 

Z České republiky si pojem archeologické naleziště spojujeme s pozemkem větší či menší rozlohy, kam se vrhnou pilné ruce odborníků, kteří mají jistotu či podezření, že pod vrstvou usazenin najdou předměty či stavby spojené s historií. Pokud bychom hledali ještě dávnější historii, pak na místo průzkumu pošleme nikoli archeology, ale paleontology, kteří se nebudou věnovat předmětům či stavbám, ale fosiliím (zkamenělinám). Tolik velmi obecný (a pro někoho nezáživný až primitivní) úvod. Jakmile archeologové na vymezené ploše průzkum ukončí, rozhodnou, zda plochu uvedou do původního stavu nebo ji odevzdají stavbařům (při záchranném výzkumu) nebo zda ji v určité podobě nechají odkrytou a zpřístupní pro veřejnost. 

U naleziště Cenobio de Valerón budeme muset zažité představy o archeologickém nalezišti rozšířit. A také si ukážeme, že názvem Cenobio (ve španělštině "klášter") se tvůrci tohoto slova pro naleziště totálně spletli. 

Než si vysvětlíme, co se vlastně nad roklí Valerón našlo, ponořme se do geologie ostrova. 

Jak známo, Gran Canaria je sopečného původu. První vulkanická fáze dala vzniknout základu ostrova v dlouhém období před 14 - 9 miliony let.  Následovala 6 milionů let trvající fáze eroze, kdy byly vlivem exogenních činitelů modelovány rokle, hory a útesy. Další fázi vulkanismu geologové sledují před 5,5 až 3,5 miliony let. V regionu Cenobio de Valerón se neprojevila. 

Cyklus erupcí od doby před 2,8 mil. lety do současnosti vytvořil vulkány na severovýchodě ostrova La Isleta, Jinámar, Montañon Negro, Pinos de Galdar crater, El Maipés de Agaete. 

Vulkán zvaný Montaña Clavijo pronikl magmatem před 1,5 mil lety přes starší horninové vrstvy. Později se na jednom ze svahů sopky Montaña del Galego otevřel malý kráter. Měl příliš strmý svah, který se zčásti zřítil do rokle Valerón. Stalo se to méně než před 1 milionem let. Zůstala pak dutina, která zhruba ve 13. století zlákala místní obyvatele k rozšíření a využití. 

První zprávu o ní podal historik Pedro Agustín del Castillo k r. 1737,  kdy podnikl pod vedením dvou místních mužů k lokalitě nebezpečný výstup. Dutina se totiž nachází ve svislé až převislé skále velmi vysoko nade dnem údolí v prostředí nepříliš stabilních hornin. A napsal mj.:

"Do úbočí hory byl vytesán velký oblouk, který vedl do dlouhé chodby s mnoha malými komůrkami rovnoměrně umístěnými po obou stranách:"

Historiky zmátlo, že místní písemné prameny obsahovaly zmínky o klášteru (=cenobio), v němž jsou zavírány mladé ženy z vyšších společenských vrstev. Do světa jsou "vpuštěny" až tehdy, když starší vlivní lidé domluví jejich sňatek. Název byl na světě, drží se dodnes, i když moderní věda účel 350 dutin ve svislé skále nad roklí Valerón vysvětluje jinak. 

Už jen miniaturní rozměry dutin jsou podezřelé. Těžko by v nich dlouhodobě žili obyvatelé normálního vzrůstu. Jen 4 - 5 komor má "lidské" rozměry, ale vypadá to, že v nich měli příbytek strážci lokality. 

Dutiny tesali pazourkovými nástroji od 13. století dávní obyvatelé Gran Canarie pro uchovávání obilí, zejména ječmene a pšenice, jako potravinu nebo jako osivo pro základ příští úrody. Nutno uznat, že dutinu o rozměrech 27 m šířky a 20 m vysokou zvolili více než strategicky. Skála není vidět přímo z pobřeží, takže ji nenašli žádní piráti ani hladové sousední kmeny. Je velmi obtížně přístupná, vlastně ani dnes nevíme, jak se ke svému skladišti dávní obyvatelé dostávali. Archeologové dosud nenašli žádné žebříky nebo lana nebo jejich zbytky, ať už nad dutinou nebo pod ní. Ale zato se našly zbytky malty, jimiž k dutinám byly připevněny dveře k uzavření komory po jejím naplnění. Protože se ale žádné dveře nenašly, jen štěrbiny k jejich připavnění, tak ani nevíme, z čeho byly zhotoveny (ze dřeva, z kamene?). A také víme, že uvnitř byly dutiny ohlazeny. Dávní obyvatelé zajisté měli obilí za vzácnost, takže při vybírání zásob z hladkého povrchu měli jen minimální ztráty. 

Na objasnění také čeká otázka, zda v dutinách se obilí skladovalo volně nebo v keramických nádobách nebo v koších. 

Dva dračí stromy (Dracaena draco) byly na nalezišti vysazeny r. 1974. 

Naleziště je otevřeno pro veřejnost po zaplacení vstupného. Od parkoviště při silnici, která pod lokalitou vede v obtížném terénu nad hlubokou roklí, návštěvníci k hlavní dutině stoupají po kamenných schodech nebo ocelových roštech. Obchůdek při pokladně je zásoben vcelku vkusnými replikami archeologických nálezů. 

Otevírací doba:

Út - Ne 10 - 17

Základní vstupné: 5 euro

Prohlídky s průvodcem se objednávají na čísle 618 607 896. 

Podle:

Cenobio de Valerón - Oficiální turistické stránky Gran Canaria, 25. 3. 2023

Cañada de Los Gatos, Cenobio de Valerón a Maipés de Agaete (arqueologiacanaria.com), 25. 3. 2023

Informační tabule u lokality, listopad 2022