Camarque

Poloha 

Řeka Rhôna (francouzsky Rhône) je po Nilu druhým nejvodnatějším tokem ústícím do Středozemního moře. Její pramennou oblastí jsou Alpy v oblasti ledovce Rhonegletscher. Pokud někdy ve Švýcarsku pojedete přes průsmyk Furka, pak se určitě  na ledovec a pramennou oblast Rhôny jděte podívat. 

Rhôna teče 231 km Švýcarskem a 581 km Francií, tedy po 812 km toku dospějí její vody do Středozemního moře v Golfe du Lion (Lví záliv). Před ústím tvaru delty má řeka průměrný roční průtok 1780 m³/s. Protože Rhôna i většina jejích přítoků má původ v alpských ledovcích, je řeka typická maximem vodních stavů v létě, kdy ledovce tají, a minimem v zimě. 

Posledním velkým městem před ústím je Arles. Tady se Rhôna větví na dvě velká ramena: Grand Rhône a Petit  Rhône (Velká a Malá Rhôna). Území mezi nimi tvoří rozlehlou nížinu přibližně trojúhelníkového půdorysu s mokřady a jezery zvanou Camarque, území západně od Malé Rhôny  k městu Montpellier bývá nazýváno Petit Camarque. 

Rozloha

Camarque má rozlohu přibližně 770 km², Petit Camarque asi 400 km².

Povrch, podnebí, rostlinstvo a vodstvo

Území Camarque tvoří dokonalá rovina. Občasné nerovnosti jsou způsobeny větrem, který na některých místech navál písečné duny. Některé jsou porostlé travami, některé jsou holé. Do podzemních vrstev proniká voda jak z říčních ramen, tak z moře, mísí se tu jejich vlivy. Mezi rameny jsou častá území s otevřenou vodní hladinou, laguny, ve francouzském názvosloví étangy. Mezi nimi rozlohou je zcela mimořádná Étang de Vaccarès  - 65 km² .

Podnebí se vyznačuje horkými a suchými léty a mírným průběhem zimy. V rovině vane často (i v létě) studený vítr mistral, který znepřijemňuje pohyb turistům a cyklistům. 

Podloží, které bývalo mořem, než ho pohltila delta, je silně zasoleno, takže tu najdeme rostlinstvo, kterému tyto extrémní podmínky vyhovují - halofyty. Nerostou tady ale téměř žádné stromy, jen trávy, rákos a keře, výjimečně vysoké jalovce nebo lužní lesy. Botanici tady najdou rostliny limonky, tamaryšky, slanorožec evropský, kosatce a rozmarýn. Na severu se Francouzům podařilo část území zrekultivovat, pěstují tady obiloviny, rýži a vinnou révu. 

Živočišstvo 

Obrovská rozloha klidných lagun spolu s pobřežními rákosinami je dokonalým prostředím pro hnízdění ptáků nebo pro jejich zastávku na tahu z Evropy do Afriky. V Camarque hnízdí kulík mořský, racek tenkozobý, zrzohlávka rudozobá, pisila čáponohá, koliha velká, bukač velký, bukáček malý, rybák obecný, lyska černá, několik druhů volavek, moták pochop, tenkozobec opačný, ouhorlík stepní a další druhy. 

Nicméně pro Camarque je nejtypičtějším ptákem plameňák, který se málokde v Evropě vyskytuje ve volné přírodě. Podle odhadů se jich v deltě vyskytuje kolem 20 000 párů. 

Pozorování ptáků můžete uskutečnit na speciálních vyvýšených posedech - pozorovatelnách, ale velmi často se vám stane, že plameňáci se budou procházet v laguně těsně vedle silnice, kudy pojedete autem nebo na kole. 

Kromě růžových plameňáků se symboly Camarque staly dva další živočichové. 

Prvním jsou koně, přesněji řečeno bílí camarquští koně, speciální plemeno nižšího vzrůstu chované na pastvinách. 

Druhým jsou stáda černých býků, kteří se také rovinami delty neprocházejí volně, ale jsou chováni za elektrickými ohradníky. 

Získávání soli

Laguny mají slanou vodu a vyplatí se je nejdříve uměle vyhloubit, pak nechat vysušit a získat kuchyňskou sůl pro potravinářské účely. Místa "těžby" soli poznáte snadno - laguny mají fialovou barvu. Nejvíc je jich jižně od města Salin-de-Giraud a jižně od Aigues-Mortes. Roční produkce soli je 900 000 tun. Na některých místech u lagun můžete najít obchůdky a zde zakoupit originální sůl z Camarque. Chutná stejně jako sůl z jakéhokoli jiného místa světa. 

Hráz

Protože od moře do nížiny Camarque často přicházely povodně, rozhodli se místní obyvatelé, že snadnou cestu vodnímu živlu překazí. U pobřeží již roku 1859 byla vybudována Digue à la Mer, hráz 20 km dlouhá a 2,5 m vysoká. Je možno se po ní procházet nebo jezdit na kole, provoz motorových vozidel tu není dovolen. 

Možnosti koupání v moři

Podívejme se na mořské pobřeží Camarque ve směru od východu. Směrem na západ od ústí Velké Rhôny se rozkládá obrovitá přírodní pláž Plage de Piémanson, k níž se dá dojet od severu autem, kde nejsou žádné stravovací možnosti ani hygienické zázemí a kde na přilehlém parkovišti nadivoko táboří stanaři i karavanisté. Část pláže patří stylu FKK. Celkově lze říci, že pláž není chráněna před vlnami a tak záleží na počasí, zda se budete dobře koupat anebo zda vlny spíše budou vyhovovat surfařům. Směrem na západ pak kamenité pobřeží je střídáno několika písečnými plážemi s vlnolamy, kam ale málokdo dorazí, protože je to sem odevšad velmi daleko. Rozlehlé přírodní, před větrem nechráněné pláže naleznete v zálivu východně od města Saintes-Maries-de-la-Mer. Velké množství pláží s vlnolamy se nachází východně od ústí Malé Rhôny. Ani tady na nich neočekávejte moc velké známky civilizace, např. promenády, prodejny, hotely, restaurace, sprchy, WC, půjčovny slunečníků a prodavače suvenýrů. 

Město Saintes-Maries-de-la-Mer

Do města se v květnu sjíždí tisíce Romů, aby uctili Černou Madonu Sáru v místním kostele Notre-Dame-de-la-Mer. Městečko se sice z původní rybářské vesnice zcela přeměnilo na sídlo poskytující služby turistům (restaurace, ubytování, tábořiště, stání pro karavany), ale v mnohém si ještě uchovalo původní ráz. 

To je Camarque. Krajina, která nemá v Evropě obdoby. 

Podle:

Camargue – Wikipedie (wikipedia.org), 8. 4. 2023

Národní park Camargue (horyinfo.cz), 8. 4. 2023

Williams, N. a kol. (2009): Francie, průvodce Lonely Planet, český překlad Svojtka, Praha, s. 842