Kamenný vrch v Brně

Rezervace se nachází na úbočí kopce mezi Brňany zvaného Kamenný vrch neboli Kameňák. Ten se zvedá severně od nejnovějšího velkého brněnského sídliště v městské části Nový Lískovec. Sídliště sdílí s kopcem stejný název - Kamenný vrch. Rezervace zaujímá značnou část kopce, je porostlá stepními travinami nebo křovinami, v části listnatým nebo borovicovým lesem. Důvod, proč sem na jaře (obvykle na přelomu března a dubna) míří houfy návštěvníků, je nasnadě. Rostou tu tisíce exemplářů koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Celá scenérie je umocněna monumentálním výhledem na Bobravskou vrchovinu, na velkou část Brna a za dobré viditelnosti i na krajinu za Brnem směrem na východ. A ještě jeden fakt je velmi zajímavý. Obyvatelům sídliště rostou ta obrovská množství květin téměř pod okny nebo v těsném sousedství jejich domovů. Je tedy s podivem, že pod tlakem civilizace rezervace ještě nezanikla, ba naopak - prosperuje.

Lesostep na Kamenném vrchu byla v posledních staletích pastvinou, což koniklecům vyhovuje, protože v době jejich květu se ještě dobytek na pastvu nevyhání.

V severní části území se ještě v 50. létech 20. stol. rozprostíraly pastviny a pole, v jižní bylo vojenské cvičiště a malé lomy na kámen. Pak začali na Kamenném vrchu budovat své kolonie zahrádkáři, tím omezili rozlohu stepi. V 70. letech 20. stol. byl v severní části území (ještě to nebyla rezervace) vysazen les s borovicí černou, modřínem opadavým a dubem zimním. Pod kopcem se začalo stavět sídliště, stavba byla postupně dokončována po r. 1990. Ale již r. 1985 přebírá starost o chráněné území skupina lidí z tehdejšího Domu dětí a mládeže Kyjevská, dnes o území pečuje občanské sdružení Rezekvítek.

Geologický podklad stepi tvoří horniny brněnské vyvřeliny - převážně dioryty a metadioryty. Rostliny na stepi se udržují podobnými procesy, jako jejich příbuzné druhy v nitru Asie či Ameriky. Na jaře po deštích se step zazelená a vykvete. V letních vedrech je asijská i česká step suchá a není v ní tolik kvetoucích rostlin. V asijské stepi je ovšem roční srážkový úhrn tak nízký, že tam nevyrostou stromy. V Česku je srážek více, bez zásahu člověka by okolní stromy step přirozeným rozšířením pohltily. Patrně nejagresivnější nepůvodní dřevinou je trnovník akát. Ten se rozmnožuje nejen semeny, ale i podzemními výběžky. Látky v opadu akátového listí potlačují klíčení ostatních rostlin. Tam, kde je akátový les, nic jiného neroste.

Proto ochranáři o step pravidelně pečují: odstraňují nepůvodní dřeviny, kosí trávu (tím napodobují pastvu), natírají oplocení rezervace (za plot je vstup dovolen k prohlížení, fotografování a filmování rostlin) a opravují tabule naučné stezky. Z nich doporučujeme zejména tabuli č. 2 ve střední části rezervace, kde jsou k vidění unikátní letecké snímky rezervace z posledních 50 let. Na ostatních tabulích je mj. soupis rostlin a živočichů, s nimiž se lze v rezervaci setkat.

Podle:

http://www.kamenak.rezekvitek.cz/, 10. 9. 2011