Fascinující propast Macocha je mimořádným geologickým a turistickým unikátem. O sestup do jejích hlubin a vysvětlení vzniku se pokoušely celé generace vědců, jeskyňářů i dobrodruhů. Nejnovější teorie hovoří o tom, že Macocha, propast s mohutným jícnem a kolmými až převislými stěnami, vznikla postupným zřícením velkých jeskynních prostor nad řečištěm Punkvy. Předpokládá se také, že na řícení mohla mít vliv i saxonská tektonika, což byly pohyby zemské kůry v Českém masívu jakožto „ozvěna“ na vrásnění Karpat ve třetihorách.
K propasti se váže pověst s velmi drsným koncem, z něhož běhá mráz po zádech. Podle ní v nedalekých Vilémovicích žil vdovec se synem, který si jednoho dne přivedl do domu novou ženu. Pro syna to byla nevlastní matka, macecha, dle místního nářečí macocha. Když se nové dvojici narodilo dítě, bylo často nemocné. Bába kořenářka namluvila macoše, že dítě se uzdraví, když její nevlastní syn zemře. Proto macocha nalákala dítě k propasti a shodila ho dolů, ale podlý čin se jí nepovedl, chlapec se zachytil za větve stromu, odkud ho místní lidé vysvobodili a macochu hodili do propasti místo něj. Dle jiné verze macocha, když její vlastní dítě zemřelo, pak skočila do propasti sama. Poprvé v listinné podobě pověst uvádí autor prvního cestopisného průvodce po Moravském krasu Jan Nepomuk Soukup r. 1793.
Ponechme stranou, zda pověst má či nemá pravdivé jádro (jak uvažujeme v podobném duchu o Koněpruských jeskyních či o Kateřinské jeskyni) a jen dodejme, že propast Macocha je i dnes lákadlem pro sebevrahy. Jejich skoky jsou bohužel vždy „úspěšné“.
První písemná zmínka o propasti Macocha se objevuje r. 1663 a sepsal ji mnich zábrdovického kláštera Martin Alexander Vigsius.
První hrdinský pokus sestoupit na dno Macochy, když nebyla známa cesta Punkevními jeskyněmi, provedl brněnský mnich, minorita Lazarus Schopper a jeho komorník Zouhard r. 1723. Nechal se spustit dolů z míst dnešního Dolního můstku navázán na konopných lanech. Dosáhl horního konce suťového kužele a zevrubně popsal dno. Další badatelé, např. týmy Johanna Nagela r. 1748 a Hugo František Salm r. 1808, i dobrodruzi Schopperův pokus následovali, ale vynikli mezi nimi dva. Prvním byl r. 1784 Karel Jan Rudzinský, který pořídil vertikální profil propasti a pak na přelomu 19. a 20. stol. Karel Absolon se svou pracovní skupinou. Ten si vytkl za cíl dokonale vědecky z hlediska geologie, zoologie a botaniky prozkoumat dno Macochy a prostoupit z propasti do Pustého žlebu. Na dně nechal vybudovat tábor, přičemž k povrchu vedl 114 m (!) dlouhý ocelový žebřík. Myšlenka propojení Pustého žlebu přes Punkevní jeskyně s Macochou se uskutečnila r. 1914, kdy první turisté stanuli na dně propasti. Další Absolonovy práce pokračovaly až do r. 1933, kdy jeho týmy postupovaly v průzkumu řečišť Punkvy na obě strany od Macochy. Absolon tehdy zpřístupnil řečiště Punkvy mezi Macochou a Pustým žlebem tak, jak jej obdivujeme dnes.
Neodmyslitelnou součástí Macochy jsou dva vyhlídkové můstky a chata.
Horní můstek je vybudován na horní hraně propasti na místě bývalého glorietu, který nahradil r. 1882. Ocel na vybudování byla dodána z blanenských Salmových železáren. Opraven byl r. 2007. Z Horního můstku je fascinující pohled na dno propasti. Suťové kužele z výšky vypadají jako ploché.
Dolní můstek je přístupný po turistické značce a turistům sestup od horní hrany propasti k němu nezabere ani deset minut. Byl vybudován r. 1899 a s menšími úpravami vydržel v provozu až do r. 2000. Nový můstek byl otevřen r. 2001. Otevírá se od něj vynikající výhled na severní stěnu propasti s dominujícím Horním můstkem a na jezírko na dně.
Turistická chata Macocha zvaná "Útulna" stojí u Horního můstku. Byla otevřena r. 1895. Po požáru na začátku 20. století byla nově vystavěna ve švýcarském stylu. Opravena byla r. 1996.
Macocha je jedním z nejnavštěvovanějších cílů v České republice. Pokud se chcete vyhnout davům turistů, přijeďte v zimě. Můžete zvolit buď variantu "komerční", tj. přijet autem, zaparkovat u Skalního mlýna, k Punkevním jeskyním dojet silničním vláčkem, prohlídnout si jeskyně (rezervace předem je nutná) a pak vyjet lanovkou na Macochu. Zpět touž cestou. Nebo můžete parkovat blízko Macochy, ale u obou variant počítejte s hodně drahým parkovným a u první varianty s příjemnou, ale drahou projížďkou silničním vláčkem a lanovkou.
"Nekomerčně" můžete přijet do některé z blízkých lokalit autem či autobusem a k Macoše si udělat krásný výlet pěšky. Viz popis cesty pěšky.
Na Horním a Dolním můstku se vstupné nevybírá. Pokud chcete ale vidět dno propasti, musíte si rezervovat a zaplatit prohlídku Punkevních jeskyní.
Podle:
Zajíček, P. (2010): Jeskyně České republiky, Academia Praha
http://punkevni-jeskyne.cz/propast-macocha.php, 31. 1. 2014
Umístění
49°22'23.242"N, 16°43'45.581"E (Macocha, horní můstek)
Adresa
Vilémovice 679 06- Katastrální území
- Vilémovice u Macochy
- Nadmořská výška
- 490 m.n.m. (horní můstek)
- Základní číselné údaje
- Hloubka propasti je 138,7 m (měřeno jen k hladině Dolního jezírka). Hloubka Dolního jezírka se udává 13 m, hloubka Dolního jezírka více než 49 m. Celková hloubka se udává obvykle 189 m. Jícen propasti je tvořen oválem o přibližných rozměrech 176 m a 76 m. První sestup na dno byl uskutečněn r. 1723 (Lazar Schoper). R. 1914 byla zpřístupněna suchá část Punkevních jeskyní a tím i dno Macochy. Propast je součástí nejdelšího jeskynního systému České republiky (délka 35 km).
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Moravský kras, Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší železniční stanicí je Blansko. Zastavují zde osobní vlaky i rychlíky.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do blízkosti Macochy se nejlépe dopravíte z Blanska do Skalního mlýna autobusem č. 226 s hezkým názvem Krasobus. Jen si při nástupu v Blansku musíte dát pozor, zda opravdu jede ke Skalnímu Mlýnu a nikoli pod stejným číslem do Češkovic. Dál od Skalního Mlýna lze pokračovat silničním vláčkem k Punkevním jeskyním a odtud lanovkou nahoru na Macochu nebo tutéž trasu absolvovat pěšky.
Můžete ale jet také z Blanska či Sloupu linkou 233 do zastávky Vavřinec, Nové Dvory a pak jít pěšky nebo z Blanska linkou 232 do zastávky Vilémovice, Macocha, rozc. a také dojít pěšky.
Přímo k jícnu propasti kromě lanovky žádná jiná hromadná doprava není zavedena.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkovat lze na placených parkovištích u Skalního Mlýna nebo v těsné blízkosti Macochy. Vyzkoušejte ale také výlety z míst, kde žádné parkovné platit nebudete, např. z návsi ve Vilémovicích nebo z Ostrova u Macochy.
Pozn. Hezký výlet lze uskutečnit i z Nových Dvorů, tam je ale na parkování málo místa.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Řidiči zájezdových autobusů obvykle parkují u Skalního Mlýna (musejí jet s vozem až na větší parkoviště ke Kateřinské jeskyni) nebo jedou nahoru na velké parkoviště k Macoše.Přístup pěšky
Z parkoviště u Macochy: jděte 200 m k propasti.
Z parkoviště u Skalního Mlýna, I. možnost: jízda silničním vláčkem k Punkevním jeskyním, odtud nahoru lanovkou k Macoše (ceny r. 2014): 50 Kč parkovné, 80 Kč zpáteční jízda vláčkem, 90 Kč zpáteční jízdenka na lanovku, kombinace obojího jízdného 140 Kč. Vše pro jednu dospělou osobu.
Z parkoviště u Skalního Mlýna, II. možnost: totéž pěšky, od Skalního mlýna k Punkevním jeskyním po staré silnici bez provozu aut, poté jděte ještě 600 m žlebem za dolní stanici lanovky a pusťte se ostrým stoupání vzhůru k propasti (Salmova stezka). Celkem asi 3,5 km.
Z parkoviště u Skalního Mlýna, III. možnost: pěšky do kopce lesem po žluté značce. Celkem asi 2,5 km.
Z Vilémovic, z návsi: po červené značce nejdřív dolů do Suchého žlebu a pak nahoru k Macoše. Celkem asi 2 km.
Ze zastávky autobusů Vilémovice, Macocha, rozc.: po silnici k Macoše nebo částečně po červené značce. Celkem asi 1,5 km.
Z Ostrova u Macochy, zastávky autobusů u Balcarky: nejdříve po červené značce a pak po zelené. Celkem asi 3 km.
Z Nových Dvorů, autobusové zastávky: nejprve jděte Novodvorskou alejí ke zřícenině hradu Blansek, pak prudce sestupte do Pustého žlebu a ihned poté prudce stoupejte Salmovou stezkou k Macoše. Celkem asi 3 km.