Abbaye Notre-Dame de Bon-Repos

Ve francouzské Bretani, zhruba na polovině cesty mezi Brestem a Rennes byl roku 1184 založen klášter Bon Repos, který málem ve 20. století zcela zmizel z povrchu zemského, ale díky úsilí nadšenců se ho podařilo zachránit. Dnes je zřícenina kláštera přístupná veřejnosti a patří k nejzajímavějším pamětihodnostem na západě Francie. 

Legenda praví, že r. 1184 tady na okraji lesa Quénécan usnul o vyčerpávajícím lovu vikomt (příslušník vyšší šlechty) Alain III. de Rohan. Ve snu se mu zjevila Panna Marie a řekla mu, že právě tady má postavit místo pro svůj věčný odpočinek. 

Vybrala mu skvělou lokalitu. Vikomt usnul poblíž soutoku řeky Blavet s potokem Daoulas v krajině krásných lesů a vřesovišť. Alain III. de Rohan se probouzí. Vzápětí dne 23. 6. 1184 s manželkou Konstancií, vévodkyní bretaňskou, sepisují listinu o založení kláštera zasvěcenému Panně Marii (Notre Dame de Bon Repos). Důvod je ve skutečnosti prozaický. Rohanové si přes zakládání klášterů upevňovali v Bretani svoji moc. Na místo povolali opata a dvanáct cisterciáckých mnichů. Dali jim pozemky a stavby a také práva na těžbu v lese a pastvu dobytka, také právo na stavbu zdymadel na řekách.  Muži z kláštera prosluli skvělými znalostmi v oblasti obdělávání půdy a využívání přírodních zdrojů, zejména dřeva a vody. Hospodářské ambice Rohanů se začínaly naplňovat. 

Původní záměr Alaina II. Rohana byl ale dodržen. V kryptě opatského kostela bylo v l. 1196 až 1516 pohřbeno třináct vikomtů z rodu Rohanů. Odpočívají tady i některé jejich manželky. 

Život mnichů přinášel tak pozoruhodné výsledky, že si povolali posily v podobě laických bratrů a své pozemky rozšiřovali. Některé državy pronajímali a tím se dostali do pozice stejné, jako měli majetní šlechtici. Stali se vládci nad chudými rolníky. A současně se vzdalovali původnímu slibu poslušnosti, mravnosti a chudoby, což se stalo počátečním impulsem k pozdějšímu úpadku. Na začátku patnáctého století dokonce zanedbávali bohoslužby, až jim papež Řehoř XII. roku 1415 musel zvláštním dopisem - bulou - jejich povinnosti připomenout. 

Roku 1491 se bretaňská vévodkyně Anna provdala za francouzského krále Karla VIII. Na konci 15. století Rohanové konvertovali k protestantům a přestali klášter chránit. Nahradila je rodina Rohanů - Guémené. Roku 1516 se Bon Repos stal královským opatstvím. To znamenalo, že opat byl jmenován králem (tzv. pochvalný opat). Mniši v opatství nepobývali, jen určili "správce" majetku (převora) a vybavili ho značnými finančními příjmy. Toto "správcovství" nefungovalo.

Až roku 1683 s příchodem nového opata Philippa Alexandra Montaulta Navaile začíná nová hospodářská éra. Nový představený snil o životě v luxusu a klášter začal přestavovat  na palác. Sice mu akce trvala 30 let, ale pak měl sídlo hodné světského aristokrata. Umírá roku 1734.

Roku 1789 při Francouzské revoluci poslední 4 mniši a opat utekli do Anglie. R. 1791 je klášter zrušen. Není známo, kolik nábytku bylo prodáno a kolik odcizeno. Zlatnické práce byly odvezeny do pařížské mincovny k roztavení. Opatství bylo prodáno v dražbě jako národní majetek. Obytné budovy koupil občan Julien de Bris, který v klášteře umístil továrnu na lněné košile. 

R. 1795 byl klášter vypleněn Chouany (což je označení pro rozsáhlou povstaleckou skupinu především z Bretaně a dolní Normandie). Ti sem opakovaně přijížděli až do roku 1800.

Roku 1832 se blízká řeka upravovala pro plavbu lodí v rámci stavby kanálu Nantes - Brest. Dělníci a trestanci ze stavby používali klášter jako zázemí pro noclehy. To byl další hřebíček do rakve už tak dost zdevastovaných budov. Dalších 150 let klášter už jen chátral a sloužil místnímu obyvatelstvu jako dobrá zásoba kamene na jejich stavby. Dokonce i zřícený kostel v Saint-Mayeux byl vl. 1806-1835 obnoven díky kamenivu ze kláštera Bon Repos. 

Klášter ale nezmizel navždy.

Zápisy z roku 1924 a 1940 hovoří o hlavních budovách zarostlých břečťanem, ale i o tom, že v hospodářských staveních někdo bydlel.

R. 1986 začíná velké dobrodružství obnovy. Tři roky dobrovolníkům trvalo, než prostranství kláštera vyčistili od náletových dřevin a nepořádku. 

R. 1989 vypracoval Charles Perrot, hlavní architekt historických památek, studii obnovy. Následoval projekt rekonstrukce.

Obrovská síla dobrovolníků, skautů, mládež na brigádnických táborech, peníze od státu i od místních podniků - ti všichni klášter zachránili. Mj. některé zbylé zdi byly rozebrány a postaveny znovu. Práce stály 3,5 milionu euro. Roku 2014 se budovy a panství staly majetkem místního departmentu Côtes d´Armor. 

V budovách se kromě klasických individuálních prohlídek konají umělecká setkání, kurzy pro dospělé a děti, v klášteře se můžete ubytovat. Při prohlídce budete překvapení výstavami uměleckých předmětů podpořených moderními optickými iluzemi nebo brýlemi s virtuální realitou. Budete vybaveni plánkem s textem ve francouzštině nebo angličtině, podle něhož se budete v areálu snadno orientovat.  

Komentovaná prohlídka začíná vždy v VII.-VIII. v 16 hodin. 

Otevírací doba: 

IV. - VI. a IX. Út - Pá 10 - 12, 14 - 18

VII.-VIII.  10 - 19

26.12. až 7.1.denně 15.30 - 19

Základní vstupné je 6 euro (stav r. 2023)

Podle:

Historie – Abbaye de Bon-Repos, 31. 1. 2024

Opatství Notre-Dame de Bon-Repos - Wikipedie, otevřená encyklopedie (wikipedia.o 31. 1. 2024