Zámek Drnholec

Zámek v Drnholci je impozantní stavbou, která se tyčí nad řekou Dyjí a nad obcí asi 13 km západně od Mikulova na místě hradu, jehož počátky se kladou do 40. let 13. století. 

Václav I. v této době konfiskuje synu Viléma z Kounic Vratislavovi jeho jihomoravské statky. Roku 1249 majetky patří Vratislavovým synům Vilému a Oldřichu z Drnholce, kteří předtím opustili Mikulov a přenechali ho Jindřichu z Lichtenštejna. Po Oldřichově smrti Drnholec Přemysl Otakar II. odevzdává Jindřichovi z Kuenringu, který si vzal nejspíše vdovu po Jindřichovi. Ale když Jindřich přešel na stranu Přemyslova protivníka Rudolfa Habsburského, musel Drnholec vrátit. 

Další zprávy o hradu máme až z roku 1330, kdy vlastníky byli Vartemberkové. R. 1368 Drnholec Jindřich z Vartemberka předává markraběti Janovi. Hrad se později dostává do držení Jošta Lucemburského, který jej vyměňuje s Hanušem z Lichtenštejna za rakouský Hainburg. 

Hrad měl štěstí na polohu, protože pod ním procházela obchodní cesta z Moravy do Rakous. Současně se tady často na výpravy vydávala vojska z obou stran hranice. Majitelé Lichtenštejnové za husitských válek stáli na Zikmundově straně. Nepřítel husitů byl u Lichtenštejnů jejich hostem. Později kupodivu podporovali Jiřího z Poděbrad, nicméně uherský král Matyáš jim odpustil a r. 1486 potvrdil Kryštofu z Lichtenštejna hrad jako léno. R. 1578 se majitelem stává Kryštof z Tiefenbachu. Tento rod pocházel ze Štýrska. 

Kryštof se sice na hradě zdržoval málo, ale místní dějiny přináší nové věci. Do pustých vesnic povolal charvátské obyvatelstvo a hrad v l. 1583-85 přestavuje na renesanční zámek. Z této doby se dochoval zahradní portál, jedno křídlo a jeden sál v interiéru (ten byl později rozdělen). 

Další z Tiefenbachů, Fridrich se roku 1608 postavil na stranu arciknížete Matyáše. Ten v létě tohoto roku táhl na Brno a roku 1611 se oba zúčastnili tažení proti císaři Rudolfovi II. Byl pak vůdcem moravských stavů, zvítězil nad vojskem císařského generála Dampierra v bitvě u Dolních Věstonic r. 1619. Po bitvě na Bílé hoře byl popraven, nikoli ale v Praze, nýbrž v Innsbrucku. Zato Rudolf z Tiefenbachu, jeho bratr se v klíčové době postavil na stranu císaře a v pobělohorské době zbohatl, neboť získal četné statky - a také tituly. Zemřel jako polní maršálek a válečný rada r. 1650. V závěti zavázal dědice ustanovením, že z drnholeckého panství se má stát základ nadace pro šlechtickou mládež, která studuje. 

Další majitel František Václav Trautmannsdorf v l. 1750-53 zámek přestavěl barokně, zvýšil jej o jedno podlaží. Na přestavbě působil brněnský architekt František Antonín Grimm. Ten navíc u zámku v l. 1750-58 nechává vyprojektovat a postavit kostel. Při přestavbě působil jako stavitel Jan Křtitel Erna a sochař Ignác Lengelacher. Interiéry byly vyzdobeny štukovými dekory, kolem zámku byl upraven anglický park a vznikla bažantnice. 

Po Václavově smrti r. 1753 panství přebírá jeho bratr Adam, který ale umírá již záhy, r. 1762. Protože nezanechal potomky, naplnila se vůle z Rudolfovy závěti a z panství byla vytvořena studijní nadace. Z ní se platilo 8 studentů v jezuitském konviktu v Olomouci a od r. 1828 v Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Když na zámku nikdo trvale nebydlel, začala budova chátrat. 

Po I. světové válce v zámku sídlilo ředitelství státních statků (zámek byl majetkem státu), po 2. světové válce sloužil potřebám místního národního výboru a státního statku. 

Zámek stojí na půdorysu, který se blíží obdélníku, je orientovaný přibližně ve směru V - Z, má dvě podzemní a tři nadzemní  podlaží. Na severní straně k budově přiléhá rozsáhlé nádvoří umístěné zčásti na cihlové terase, které je obehnané nízkou cihlovou zídkou. Z obce se sem přichází přes cihlový můstek a mělký příkop samostatně stojící trojosou branou. Dříve se tudy procházelo ze zámku k hospodářským budovám. 

V době tvorby tohoto příspěvku r. 2025 měl zámek soukromého majitele, chátrání je zčásti zastaveno, ale žádoucí oprava zatím ani nezačala. Budova není veřejnosti přístupná. 

Podle:

Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, Jižní Morava, s. 94

zámek s branou - Památkový Katalog, 1. 4. 2025