Na severu a západě Francie existuje mnoho větrných mlýnů, některé jsou po renovaci dokonce funkční, například mlýn Moidrey, zatímco vodní mlýny jsou vzácnější.
Na území obce Beuzec-Cap-Sizun se díky péči nadšenců podařilo zachránit Moulin de Keriolet.
Mlýn Keriolet byl postaven r. 1868 v údolí potoka Millet, jehož tok měří jen něco přes 2 km a nedaleko od mlýna ústí do moře. Historické dokumenty hovoří o několika dalších mlýnech v témže údolí.
Stavebník mlýna v 19. století využil prudký spád potoka, nade mlýnem zřídil umělou odbočku, náhon, kterým vedl poměrně malé množství vody na mlýnské kolo, které stačilo pro pohon soustrojí, jež mlelo mouku - nejčastějí pšeničnou a pohankovou.
Mlýn je budova obdélníkového půdorysu se třemi podlažími, která je vtěsnána do údolí a ke kopci. Voda na obrovité mlýnské kolo je přiváděna velkým spádem od náhonu na levé straně údolního svahu. Mlýn je postaven z místní žuly. Takto fungoval až do roku 1958, kdy se vlastník Yvon Le Brun, vnuk původního majitele, rozhodl jeho provoz zastavit. Mlýnské kameny si odvezl na svoji farmu. Roku 1972 koupil mlýn jistý občan, který tady chtěl zřídit kemp, ale r. 1977 od projektu ustoupil. To bylo svým způsobem štěstí, protože budovu nabídl k prodeji. R. 1982 - 83 mlýn koupila společnost Conservatorie du Littoral. Z hlediska památkové péče objekt nemohlo nic lepšího potkat.
Conservatoire du Littoral je francouzská nezisková společnost se 180 zaměstnanci a relativně velkým rozpočtem, která se specializuje na skupování pozemků na břehu moří ve Francii (i v zámořských územích patřících Francii), které pak prohlásí za chráněná území.
Mlýn byl tedy alespoň zachráněn před zbouráním nebo nežádoucím využitím. Ale trvalo až do r. 2008, než se dobrovolníkům i profesionálům podařilo mlýn adaptovat tak, že ho mohli otevřít pro veřejnost a ukazovat v provozu. Slavnostního otevření se účastnil i Yvon Le Brun - ano - ten člověk, který před 50 lety jeho provoz ukončil.
Ve mlýně můžete jednak obdivovat neobyčejně citlivou rekonstrukci budovy i provozu a zakoupit originální mouku. Návštěvnost v letní sezoně se pohybuje kolem 200 až 300 osob denně.
Spisovatel Yoann Barbereau do mlýna umístil děj knihy Portraits of Yana (Portréty Jany).
Podle:
Moulin de Keriolet - Wikipedie, otevřená encyklopedie (wikipedia.org), 25. 2. 2024
Umístění
48°5'40.179"N, 4°27'46.361"W
Adresa
Beuzec-Cap-Sizun 29790- Nadmořská výška
- 44 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Mlýn byl postaven r. 1868. Po obnově byl otevřen pro veřejnost r. 2008.
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší železniční stanice je Quimper. Pro cestování na pobřeží Atlantiku u mlýna Keriolet je ale téměř nepoužitelná, je příliš daleko.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do osad, které jsou na území obce Beuzec-Cap-Sizun a nacházejí se blízko mlýna, nejezdí žádné autobusy. Do Beuzec-Cap-Sizun se busem dostanete z Douarnenez, ale nejlépe pro dopravu k této památce vychází individuální automobilová doprava.
Příjezd osobním autem, parkování
Jeďte na parkoviště 48°5'39.057"N, 4°28'4.465"W, které využijete i pro návštěvu mysu Pointe du Millier.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Jeďte na parkoviště 48°5'39.057"N, 4°28'4.465"W, které využijete i pro návštěvu mysu Pointe du Millier.
Přístup pěšky
Poblíž mlýna vede dálková pobřežní trasa Chemin de Douaniers (Stezka celníků). Od parkoviště vás navedou místní směrovky (cca 500 m).
Příjezd na kole, parkování kol
Ke mlýnu se na kole dostanete šotolinovou cestou od automobilového parkoviště.
Poznámky pro vozíčkáře
Vozíčkář se ke mlýnu nedostane. Poslední úsek těsně před mlýnem je nepřekonatelný (stav r. 2019).