Moulin de Craca

Větrný mlýn na severu Bretaně


Na severu Bretaně bylo v 19. století postaveno mnoho větrných mlýnů. Některé se díky pomoci státu nebo obcí a za vydatného přispění dobrovolníků podařilo zachránit do dnešních dnů v provozuschopném stavu. 

Moulin de Craca je větrným mlýnem, který téměř zmizel z povrchu zemského, ale zachránila ho tvrdohlavost a dřina místních obyvatel, kteří svoji práci provedli zadarmo. 

V obci Plouézec existovalo 12 mlýnů, jeden sloužil v průměru 300 obyvatelům. Moulin de Craca byl postaven v l. 1842-44. Kromě mletí mouky působil též jako orientační bod pro lodě plující Lamanšským průlivem.  Je znám údaj z r. 1848, kdy mlýn semlel něco přes 100 tun obilí. Posledním mlynářem byl pan Le Cozanet. Mlýn uzavřel r. 1927. Až do roku 1993 byla budova opuštěná. Zchátrala. Lopatky a střecha zcela chyběly, obvodová zeď byla značně narušena. Obec Plouézec získala mlýn do svého vlastnictví v l. 1994 - 2001. Zásluhu na tom má tvrdohlavost a vytrvalost paní Yvonne Crenn, která byla členkou obecní rady. V té době (r. 1998) vzniká Sdružení přátel Moulin de Craca, které si vytklo za cíl mlýn zachránit. Všichni členové sdružení jsou dobrovolníci. Mlýn se jim podařilo opravit, ale v mnoha ohledem se jednalo spíše o jeho novostavbu a instalaci technického vybavení podle dobových fotografií a výkresů. Střechu vyrobili z dubového krovu, na níž položili 500 ks kaštanových šindelů. Na webových stránkách moulindecraca.fr si můžete prohlédnout dokumentární fotografie z průbehu obnovy. Klíčovým se stal odborník na mechaniku mlýnů Jean Peillet, tesař a slévač, jeden z posledních řemeslníků široko daleko, který umí vodní a větrné mlýny dostat zpět do života. 

Úsilí dobrovolníků nezkazila ani vichřice v noci z 27. na 28. května 2007, při níž se ulomily tři ze čtyř lopatek. Zůstala jediná, závětrná. 

Dnes mlýn udržují v provozu dobrovolníci i řemeslníci z obecního podniku komunálních služeb. Mlýn je schopný mlít mouku. Je otevřen obvykle od poloviny června do poloviny září. Den pro návštěvníky začíná natažením pláten na lopatky (křídla). Pokud jsou povětrnostní podmínky příznivé, pak se ve mlýně mele mouka. Odpoledne se plátna zase odstrojí. Výklad se provádí ve středu a v neděli v 17 a 18 hodin, v září jen v neděli. Šití a opravy pláten (a dárkových taštiček) jsou typickou činností dobrovolníků v zimě. 

Při prohlídce mlýna dbejte osobní bezpečnosti. Křídla rotují rychlostí 32 km/h. Nechoďte do prostoru pohybu křídel. Pohybující se křídlo vás může šeredně zranit. 

Od mlýna se otevírá nádherný výhled na moře a ostrovy v něm. 

Pole u parkoviště je pozoruhodné modrou barvou od pěstovaných hortenzií. 


Podle:

http://www.moulindecraca.fr/, 9. 3. 2024



Umístění

GPS souřadnice

48°45'39.226"N, 2°58'27.677"W

Adresa

Plouézec 22470

Google Maps | Mapy.cz

Nadmořská výška
60 m.n.m.
Základní číselné údaje
Mlýn byl postaven v l. 1842-44. Výška věže je 7,12 m, u korouhvičky 11,55 m. Rozpětí lopatek je 16,5 m. Mlýnské kameny ve 2. patře mají průměr 1,949 m a hmotnost 1,5 tuny.

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte nejdříve do Guincampu (na trati Paris - Brest), kde přestupte na místní vlak a s ním jeďte na konečnou žst. Paimpol.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Od žst Paimpol jeďte busem č. 1 do zastávky Plouézec, La Poste. Zbytek cesty absolvujete pěšky (1,7 km)

Příjezd osobním autem, parkování

U mlýna je přiměřeně velké parkoviště. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Busem na parkoviště nejezděte. Neotočíte se tam. Musíte zůstat stát ve vsi. 

Přístup pěšky

Ke mlýnu můžete přijít po pobřežní Stezce celníků (Chemin des Douaniers)

Příjezd na kole, parkování kol

Poblíž mlýna vede pobřežní cyklotrasa, která víceméně kopíruje tvar pobřeží. Francie je země přátelská k cyklistům s mnoha cyklostezkami, zrovna tato cyklotrasa ale vede "jen" po silnicích nižší kategorie a při jízdě po ní nejsou cyklisté odděleni od motorového provozu. 

Poznámky pro vozíčkáře

Na cestu mezi parkovištěm a mlýnem budete potřebovat pomoc doprovodu. Pokud sem přijdete v době prohlídek, pak do vyšších pater mlýna se nedostanete. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu