Kontaktní informace
Na poloostrově Saint Jacut na severu Bretaně se nachází stejnojmenná obec, která vznikla okolo opatství téhož názvu. Klášter byl pojmenován po svatém Jacutovi, který žil v 5. století. Podle tradice sv. Jacut přijal řeholi sv. Kolumbána, jeho následovníci v 8. století pravděpodobně přijali řeholi sv. Benedikta. R. 878 jejich klášter zničili Normané.
Roku 1008 byl klášter založen podruhé, tentokráte jako benediktinské opatství. Zásluh na tom měl opat Hinguethen, který myslel nejen na náboženský život, ale sehnal pro klášter pozemky a ubránil je před pány z okolí. Manuální práci na budování a rozvoji kláštera prováděli zpočátku jen řeholníci, později i laičtí spolupracovníci. Opati ze Saint-Jacut si vydobyli ve Francii značný politický vliv, urovnávali politické spory, sestavovali manželskou smlouvu pro Annu Bretaňskou (pro její druhý sňatek). Přispívali k hospodářskému rozmachu poloostrova, který vyvrcholil v 15. století. Tehdy měl klášter podobu zemědělského panství s osmi mnichy a řadou spolupracovníků.
16. století se neslo ve znamení sporu mezi světskou mocí reprezentovanou bretaňským vévodou, později francouzským králem (po pohlcení Bretaně Francií) a církevními představiteli. Šlo o to, kdo bude panovat v klášteře, zda opat bude jmenován světskou mocí nebo si ho zvolí mniši. Hádky klášteru vůbec neprospěly.
V 17. století byl pověřen úkolem znovu dovést opatství k bývalé slávě Peirre de Francheville, pán z Pleslinu. Ten svěřil klášter kongregaci benediktinských mnichů ze Saint-Maur. Noví řeholníci opravdu klášter pozvedli. Věnovali se modlitbám i zemědělství a tak přispívali k dalšímu rozvoji poloostrova. Jejich úsilí přerušila revoluce r. 1789. Rok nato už v klášteře zůstali jen 4 mniši, ostatní zmizeli. Převor kláštera se stal jen "obyčejným" farářem pro místní věřící.
Za těchto podmínek r. 1798 klášter přešel do majetku státu a od té doby chátral. Obyvatelé si kameny ze zdí rozebírali pro vlastní potřebu. Projekt kasáren pro celníky nebyl uskutečněn.
Záchrana přišla r. 1875, kdy ruiny kupují řádové sestry Neposkvrněného početí P. Marie, aby zde zřídily dívčí školu a internát. R. 1886 podle projektu Jeana-Baptiste Martenota (1828-1906), městského architekta v Rennes, byla dokončena hlavní budova. Za I. světové války klášter sloužil jako lazaret pro belgické vojáky. R. 1930 byla otevřena přístavba. Po II. světové válce řádové sestry postupně nechaly přestavět interiéry na vyhledávaný hotel, kde se mohou ubytovat věřící i nevěřící, využít mohou velkou konferenční místnost, tenisové kurty, stolní tenis, stolní fotbálek, kulečník, volejbal, pétanque i další sporty. Bývalý klášter se stal místem setkávání různých komunit, které tady pořádají duchovní cvičení, kurzy a workshopy.
Do venkovních prostor před hotelem je vstup volný.
Mezi mnichy, kteří žili v klášteře, byly vynikající osobnosti. Například Dom Guy-Alexis Lobineau (1667-1727) byl autorem Dějin Paříže a Dějin Bretaně.
Podle:
Historie opatství - Opatství Saint Jacut (abbaye-st-jacut.com), 8. 5. 2024
Opatství Saint-Jacut – Wikipedie (wikipedia.org), 8. 5. 2024
Informační materiály opatství Saint-Jacut, červenec 2023
Umístění
48°36'10.146"N, 2°11'26.345"W
Adresa
Rue de l´Abbaye 3Saint-Jacut-de-la-Mer 22750
- Nadmořská výška
- 8 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Letopočet prvního založení opatství není znám. Podruhé bylo opatství založeno r. 1008.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte buď do Saint-Malo nebo do Dinanu a odtud pokračujte autobusem.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Ze Saint-Malo jeďte busem linky 14 nebo z Dinanu busem linky 12 do zastávky Saint-Jacut-de-la-Mer Eglise.
Příjezd osobním autem, parkování
Poblíž kláštera u hřbitova i uvnitř areálu jsou poměrně velká parkoviště.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Využijte parkoviště u hřbitova.
Přístup pěšky
Přijít můžete například po dálkové Stezce celníků (Chemin des Douaniers).
Příjezd na kole, parkování kol
Poloostrov Saint-Jacut je protkaný sítí cyklotras, většina z nich vede po silnicích nižších tříd, nejsou tedy odděleny od provozu motorových vozidel. Parkovat s koly můžete před klášterem.
Poznámky pro vozíčkáře
Venkovní plochy před klášterem jsou bezbariérové (až na malé výjimky).