Rozhledna Ostrá horka v Brně-Soběšicích

Skvělý výhled na Brno z jeho severního předměstí


Nedaleko jižního okraje zástavby Brna-Soběšic se zvedá nevýrazný kopec nazývaný Ostrá horka nebo též Strom. Turisté sem míří obvykle za vynikajícím rozhledem na Brno a okolí, ale daleko závažnější je fakt, že kóta na vrcholu je především technickou památkou neobyčejného významu. Je zde Památník prvního trigonometrického bodu na našem území. Pojďme se projít historií.

V 18. století geodeti zpřesňovali výpočty o tvaru a rozměrech Země. Tehdy byl ředitel jezuitské hvězdárny P. Josef Liesganig (1719-99) pověřen císařovnou Marií Terezií, aby určil délku jednoho stupně zeměpisné šířky na poledníku, který prochází Vídní. Liesganig pro tuto práci vybral nezalesněnou krajinu mezi Brnem, Vídní, Grazem a Varaždinem. Nejsevernějším bodem jeho sítě 22 trojúhelníků podél poledníku byla právě Ostrá horka. Proč?

Za vrcholy trojúhelníků byly obvykle zvoleny kostely, kaple, a jiné objekty na vyvýšených místech. Na vrcholu Ostré horky tehdy taková kaple - sv. Kříže - stála. Byla postavena v l. 1716-18 brněnským stavitelem Mořicem Grimmem. Stala se základem Liesganigova měření na Moravě. Potkal ji ale neradostný osud. V roce 1786 byla na základě císařského patentu zbořena. Lidé na ni zapomněli.

R. 1954 se revize výsledků měření z 18. stol. ujal geodet Alois Šimek (1883-1967). Podařilo se mu odkrýt základy kaple a potvrdit správnost starých měření z dob Marie Terezie.

R. 1960 Ústřední správa geodézie a kartografie v Praze nechala na příslušném místě zasadit podzemní stabilizační kámen a nad něj žulový hranol o rozměrech 40 cm x 40 cm x 160 cm se dvěma bronzovými pamětními deskami. Nápisy znějí: "Střed kaple. První trigonometrický bod na území ČSR, zaměřený Dr. J. Liesganigem r. 1759. Nové označení bodu provedla Geodetická služba ČSR 200 let po jeho vzniku." "Střed kaple sv. Kříže z r. 1718, zbořené r. 1786. Při odkrývání jejích základů r. 1958 spolupracovali za odborného vedení Ing. Al. Šimka a Dr. Lad. Bartoše z Brna soběšičtí občané."
Ve 2. pol. 20. st. památník chátral, les na vrcholku Ostré horky vzrostl, takže rozhled přestal existovat.

Soběšičtí občané chtěli na začátku 21. stol. obnovit důstojnost tohoto místa, a proto založili r. 2003 sdružení zvané Soběšická garda. Nejdříve ve volném čase uklízeli, odstraňovali suché a nemocné stromy, instalovali informační tabule a lavičky a pak začali usilovat o výstavbu rozhledny. Akce probíhala v letech 2004-2008. Konstrukce rozhledny původně měla být dřevěná, ale nakonec vrchol Stromu zdobí elegantní, štíhlá kovová konstrukce s vřetenovým schodištěm.

Turisty výhled zcela určitě nadchne. Směrem k jihu se otevírá panorama téměř celého Brna, k severu je vidět k Moravskému krasu. Vstup je volný celoročně.

Podle:

Hlaváč, F.: Nalezení, rekonstrukce a pamětní označení prvního trigonometrického bodu na území ČSSR v Brně - Soběšicích 1954-60. In: Dějiny vědy a techniky, 1983, str. 219 - 228

Ryšková, H.: První trigonometrický bod na území ČSR. GaKO Č. 111995, str. 11 - 13

Indra, I.: Nad Ostrou horkou se blýská na lepší časy. Severník, inf. bulletin pro městskou část Brno-sever, duben 2004.


Umístění

GPS souřadnice

49°14'52.678"N, 16°37'19.754"E

Adresa

Brno-sever
Brno 644 00

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Soběšice
Nadmořská výška
404 m.n.m.
Základní číselné údaje
Výška rozhledny je 19,1 m. Druhý ochoz rozhledny je ve výšce 16 m nad zemí.

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte buď do zastávky Brno-Lesná nebo do stanice Brno-Královo Pole na trati 250 Brno - Havlíčkův Brod. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Z Brna-Husovic jede do Soběšic okolo železniční zastávky Brno-Lesná autobus č. 57. Vystupte v zastávce Panská lícha, odtud pokračujte pěšky.

Z Králova Pole nádraží jede do Soběšic bateriový trolejbus č. 30. Vystupte na zastávce Dohnalova, odtud pokračujte pěšky.

Příjezd osobním autem, parkování

 Autem lze dojet na křižovatku místních ulic Soběslavova a Pod Kaplí a zde vůz zaparkovat. Pak zbývá jen necelých 200 metrů výstupu k rozhledně.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Autobus musí zaparkovat na okraji ulice Útěchovské, nejlépe poblíž její křižovatky se Soběslavovou.

Přístup pěšky

Ze zastávky autobusu č. 43 Dohnalova: po žluté turistické značce celkem 500 m.

Ze zastávky autobusu č. 57 Panská lícha: po žluté turistické značce celkem 430 m.

Příjezd na kole, parkování kol

Po přístupových cestách, ať už od západu od ulice Dohnalovy nebo od východu od Panské líchy nelze na kole přijet, ale kolo tudy do strmého svahu můžete vést.

Poznámky pro vozíčkáře

Vozíčkáři se na rozhlednu ani k ní nedostanou.

Rady a tipy

Zajímavé výhledy z rozhledny bývají v noci.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu