Kontaktní informace
sloupskososuvske@caves.cz
K městysu Sloup na severu Moravského krasu přitéká z Drahanské vrchoviny Sloupský potok. Ten se jižně od městyse setká s vápencovým podložím, které je prostoupeno trhlinami a trativody. Není divu, že se ve Sloupu, za velké vody pak pod skalou zvanou Hřebenáč ztrácí v podzemí. V geologické minulosti vody Sloupského potoka tekly ve vyšších úrovních a postupně vyhloubily velmi rozsáhlé jeskynní prostory, v nichž se později utvořila bohatá krápníková výzdoba. Dnes jsou jeskyně v délce téměř 2 km zpřístupněny pro veřejnost a Sloupský potok teče koridorem pod nimi.
Sloupský potok je jednou ze zdrojnic řeky Punkvy. Druhou je potok Bílá voda jižně od Holštejna. Oba potoky se v podzemí stékají a vytvářejí Punkvu, která se objevuje na denním světle nejdříve na dně Macochy, poté opět teče podzemím a pak se objevuje ve vývěrech v Pustém žlebu. Poté teče okolo hotelu s parkovištěm Skalní mlýn a v Blansku se vlévá do Svitavy.
Ačkoli podstatná část Sloupsko-šošůvských jeskyní je známa díky nápadným vchodům a blízkosti sídel odnepaměti, přesný průběh Sloupského potoka, Bílé vody a Punkvy v podzemí znám nebyl, ale bylo zřejmé, že tyto vody spolu souvisejí. Bylo také zřejmé, že pod zemí se ukrývá nejdelší labyrint jeskynních chodeb v České republice. Ten byl definitivně prostoupen až na konci 20. stol. a jeho délka se udává okolo 35 km. Poprvé se o „Sloupském bludišti“ zmiňuje r. 1669 v knize Tartaro Mastix Moravie (Podzemní bič Moravy) J. F. Hertod z Todtenfeldu.
R. 1748 byl Johann Anton Nagel , matematik a fyzik dvora ve Vídni pověřen průzkumem moravských jeskyní. Nejvíce času strávil právě ve Sloupu. Dochovaly se unikátní kresby architekta Beduzziho, který ho doprovázel. Nagel prošel nejen všechny dnes známé partie horního patra, ale Stupňovitou propastí sestoupil k podzemnímu řečišti Sloupského potoka.
Po Nagelovi navštívili jeskyně další badatelé. R. 1800 zde K. Süsz nakreslil první známou jeskynní mapu z českého území. Průzkumné práce tu prováděli Jindřich Wankel, Martin Kříž a Karel Absolon. Pozoruhodná událost se v jeskyni stala r. 1879. Místní občan Václav Sedlák v jeskyni kopal a hledal zuby jeskynních medvědů. Náhle se pod ním otevřela země a on sjel po kamenitém svahu do nádherných prostor, které byly později nazvány jako Eliščina jeskyně. Šošůvská část byla postupně objevována v l. 1889-1910.
Návštěvníci vstupují do jeskyní velkým přírodním portálem. První prostorou je Nicová jeskyně, nazvaná podle výskytu nickamínku, zvláštní kašovité sintrové hmoty na stěnách, jejíž přesný mechanismus vzniku je podporován bakteriemi, ale není zcela uspokojivě vysvětlen.
Další trasa vede do Eliščiny jeskyně, která zaujme mohutným dómem s délkou 36 metrů a výškou 21 metrů s překrásnou krápníkovou výzdobou. Dóm je občas využíván jako koncertní síň.
Uměle vybudovaným tunelem se návštěvníci dostávají do Starých skal (Sloupských jeskyní), jimž vévodí další obrovský dóm s rozměry 70 x 40 x 10 metrů. Byly zde nalezeny kostry pravěkých zvířat. O několik metrů dále je možno nahlédnout do 80 metrů hluboké Nagelovy propasti. Kromě ní mezi návštěvnickým a spodním patrem vede ještě několik jiných prostor, např. Stupňovitá chodba, propast Kolmá a Postranní. Staré skály jsou dlouho známy veřejnosti, je tu např. nápis z r. 1749 od dvorního matematika Nagela.
Zde končí krátký okruh a turisté, kteří si zaplatili delší trasu, pokračují dál. Uvidí šošůvskou část. Ta se od ostatních odlišuje nebývale jemnou a krásnou krápníkovou výzdobou. K vidění jsou kulovité stalaktity zakončené brčkem a také symbol jeskyní, stalagmit Svícen, jehož spodní část vznikala pod vodou, krajkovitý límec na hladině a horní část tvaru špičky svícnu nad vodou. Krápník a jeho umístění je velmi poutavé. Nikomu ani nevadí, že Svícen nestojí dnes v místě, kde vznikl.
Překvapení turisté jsou nakonec uvedeni do posledního prostoru, kterým je tunelovitá jeskyně Kůlna s archeologickou expozicí, výkladem o pravěkých obyvatelích a o využití jeskyně za II. světové války. Na stěnu jeskyně je pak promítán krátký sugestivní film.
K parkovišti se návštěvníci vrací od jeskyně Kůlna povrchovou cestou, mj. kolem skaliska Hřebenáč.
Otevřeno:
Jeskyně jsou otevřeny celoročně, v měsících XII.-II. je organizována jen v Út - Ne v 10.00, 12.00 a 13.00 tzv. zimní prohlídka s baterkami, např. v měsících VII.-VIII. je otevírací doba Po-Ne 8.20 - 16.30. O podrobnostech doporučujeme informovat se na webu.
Ceny:
Velký okruh má základní cenu 140 Kč, malý 110 Kč, stav z r. 2018.
Podle:
Zajíček, P. (2010): Jeskyně České republiky, Academia Praha
Kučera, B., Hromas, J., Skřivánek, F. (1981): Jeskyně a propasti v Československu, Academia Praha, str. 94
https://www.caves.cz/jeskyne/sloupsko-susuvske-jeskyne/o-jeskyni, 9. 4. 2018
Umístění
49°24'37.748"N, 16°44'20.295"E (vchod do jeskyní)
Adresa
Sloup, Šošůvka 679 13- Katastrální území
- Sloup v Moravském krasu, Šošůvka
- Nadmořská výška
- 467 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Součást nejdelšího jeskynního systému České republiky (délka chodeb 35 km). Systém známých chodeb ve Sloupsko-šošůvských jeskyních je dlouhý 4,2 km. Sloupská část jeskyní zvaná „Staré skály a jeskyně Nicová" – známy odnepaměti, Eliščina jeskyně objevena r. 1879, šošůvská část jeskyní objevena v l. 1889 - 1914. Délka nejdelšího návštěvnického okruhu je 1760 m. Jeskyně zpřístupněny od r. 1881. Doba prohlídky: 110 minut velký okruh, 70 minut malý okruh, 90 minut zimní okruh Teplota vzduchu 7°C - 8°C.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Moravský kras Přírodní rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně