Maison Carée v Nîmes

Maison Carrée ve městě Nîmes na jihu Francie je nejlépe zachovaným římským chrámem na světě. Budova byla postavena v prvních letech 1. století našeho letopočtu. Je zasvěcena kultu císařské rodiny. Tehdy Římu vládl Augustus. Stavitelé se patrně inspirovali Apllónovým chrámem  v Pompejích. Připomeňme, že v té době Pompeje ještě existovaly, výbuch Vesuvu je zničil až r. 79 n. l. Chrám se vyznačuje výjimečnou harmonií proporcí, vyzařuje z něj klid a vznešenost. Celá budova spočívá na 2,65 m vysokém pódiu. Použitým kamenem byl vápenec vysoké pevnosti z několika okolních místních lomů. Interiér chrámu má pouze jednu vnitřní místnost - cellu, které předchází pronaos. Jeho střecha je nesena 10 sloupy s korintskými hlavicemi výšky 9 metrů, dalších 20 sloupů je zapuštěných do stěn chrámu. 

Nyní podrobněji:

Dějiny

Maison Carée vděčí za svoji zachovalost mimořádné péči, kterou mu věnovali starověcí stavební mistři a také generace, které věnovaly čas opravám a restaurátorským pracem. Ty poslední skončily r. 2010. 

Typ chrámu, který měl jen jeden vnitřní prostor a jeden venkovní prostor, se ve starověkém Římě používal od 1. století př. n. l. Stavitelé dle tehdejších zvyklostí nejdříve připravili kamenné pódium, v tomto případě tvaru obdélníku o rozměrech 26,42 m a 13,54 m a teprve na něm skládali vápencové bloky. Vše bylo podřízeno kultu císařské rodiny. Už když stavitelé budovali schodiště, museli ho navrhnout tak, aby kněží při vstupu na něj pravou nohou (levá byla nepřípustná) schodiště také opouštěli pravou nohou (počet schodů tedy musel být lichý, v tomto případě 15), jiný postup by byl považován jako špatné znamení - asi i pro císaře Augusta. 

Ten měl ke městu velmi kladný vztah. Jeho zeť Agripos (který si vzal za manželku císařovu dceru Lucii) byl roku 20 př. n. l. jmenován prokonzulem v Narbonne a Nîmes nejspíše měl rád. Jeho synové se jmenovali Lucius a Gaius. Císař Augustus je určil jako své nástupce, což obyvatele Nîmes těšilo, neboť očekávali v budoucnu prominentní postavení v rámci říše. Historie se ale ubírala jinudy. 

Roku 2 n. l. zemřel mladší z bratrů Lucius a roku 4 také Gaius. Tomu bylo 23 let. Obyvatelé Nîmes ve smutku právě budovaný chrám zasvětili oběma bratrům, nazvali je "knížata mládí" a na severní kladí chrámu připevnili oslavný bronzový pozlacený nápis. Ten už dnes neexistuje, zmizel, neznámo jak a kdy. 

Na tomto místě je třeba si uvědomit, proč vlastně císař nechal stavět takovéto chrámy. Budovy byly kultovními místy, která sjednocovala mnohonárodnostní říši. Obřady se totiž prováděly víceméně všude stejně. Jako velekněží (flamine) sloužili významní lidé jmenovaní městem. Kult byl oficiální, jednotný a musel být prováděn profesionálem. 

Ve středověku mohl být chrám sídlem radnice, ale historici to neví jistě. Jen se opírají o slovo capitolium, které se objevuje v dobových písemných pramenech o budově. Prvním autentickým dokumentem zmiňujícím Maison Carrée je kartotéka katedrály Notre-Dame de Nîmes z 12. století. Tehdy patřil šlechtické rodině kanovníka Ponse. Dobový dokument označuje Maison Carée slovem capitolium a dalším slovem sala, což znamenalo jedinou místnost. 

S jistotou ale víme, že od r. 1691 až do revoluce r. 1789 se budova stala kostelem augustiniánského kláštera. 

Díky malíři Hubertu Robertovi  (1733-1808), který roku 1783 Maison Carée namaloval, víme, jak budova tehdy vypadala. Rozdíly mezi dnešní a tehdejší podobou takřka nejsou. 

Po napoleonských válkách si Francouzi všeobecně začali všímat svých památek a rozhodli se je zvelebovat. 

První vykopávky v chrámu provedli v l. 1820-21. Odkryli např. základy sloupů a portiků, které uzavírali náměstí. Odvezli materiál, který byl navršen na pódiu a r. 1822 významně u chrámu pódium opravili. 

V roce 1992 byly provedeny práce na zajištění vodotěsnosti památky a oprava střechy. Ploché dlaždice, tegulae a kulaté spojovací nebo krycí dlaždice, imbrices, byly vyráběny podle proporcí starověkého modelu na archeologické lokalitě La Graufesenque u města Millau.

Poslední restaurátorská akce probíhala v l. 2006 - 2010. Zaměřila se na fasády a půdy degradované působením mrazu a znečištění. Náklady tehdy činily 3,5 milionu eur, z toho 1,188 milionu eur zaplatil stát a 1,269 milionu eur město.

Přední schodiště

V římských dobách zde pravděpodobně bylo velké přední schodiště, jediný přístup do chrámu. Zcela zmizelo. Dnešní podoba pochází z doby oprav r. 1822.

Dveře

Obrovské  dveře umožňující přístup do celly jsou završeny bohatě zdobenou římsou podepřenou konzolami v podobě volut. Je obklopena dvěma mohutnými konzolami, které pravděpodobně podpíraly panty okenic určených k ochraně dveří chrámu.

Kazetový strop

Kazetový strop  v pronaos pochází až z 19. století. Obnoven byl při poslední rekonstrukci v roce 2010. O původním stropu se neví vůbec nic. 

Sloupy a polosloupy

Sloupy a polosloupy jsou zakončeny korintskými hlavicemi složenými z dvojité řady akantových listů. Při bližším zkoumání, kdybyste se mohli ocitnout v takové výšce, byste zjistili velké rozdíly v jejich zpracování a kvalitě. Tehdejší řemeslnící nepochybně disponovali různou mírou šikovnosti. 

Kladí

Kladí (laicky řečeno překlad) nad sloupy sestává ze tří částí.

Nejspodnější je architráv. Jeho fasáda je zdobena řadou korálků a piruet korunovaných řadou oválů. Počet a proporce fasád i výzdoba jsou vodítkem k datování do počátku našeho letopočtu.

Nad ním spočívá vlys. Ten je charakteristický výzdobou z bujné listové vegetace. Stejné tvary se používaly ve stejné době v Římě. 

Nejsvrchnější patro tvoří římsa. Na ní je vytvořena detailní výzdoba složená ze srdcových paprsků, zubů a oválů.

Pokud tedy chcete vidět jednu z nejzachovalejších staveb římské doby, jeďte do jižní Francie. 

Podle:

https://www.maisoncarree.eu/, 15. 9. 2024

La Maison Carrée — Nîmes la Romaine (arenes-nimes.com), 15. 9. 2024