O stavbě mostu u Dolních Louček na plánované nové trati Brno - Havlíčkův Brod bylo rozhodnuto r. 1938. Vláda okleštěného Československa musela vymyslet nové trasování železnice mezi Prahou a Brnem, protože uzel Česká Třebová připadl do území, které okupovalo Německo. Nová trať byla naplánována přes Havlíčkův Brod po novém traťovém tělese, které nemělo kopírovat starou železnici Brno - Tišnov - Nové Město na Moravě - Žďár nad Sázavou - Havlíčkův Brod. Most u Dolních Louček měl mít podobu ocelového viaduktu na betonových pilířích. Současně od r. 1939 začal být hlouben tunel mezi Tišnovem a Dolními Loučkami. Vyrubanou horninu dělníci naváželi na budoucí násep. Budování prvního pilíře začalo r. 1940, ale válečná léta a nedostatek oceli práce zastavily (definitivně 31. 12. 1943). Při zastavení prací byla jedna podpěra hotová a osm pilířů rozestavěných.
Po válce byla stavba tratě i mostu obnovena již roku 1946. Poválečná doba ale nebyla bohatá na stavební suroviny (cement, žula) ani na kvalifikovanou pracovní sílu. Bylo potřeba dostavět pilíře 7 až 12, ale stavební dozor Petr Havránek požádal o změnu projektu. Dlouhým hlavním obloukem se měl ušetřit stavební materiál. Projektanti navrhli dokončit dílo obloukem o rozpětí 110 m, což tehdy bylo nejvíce ve střední Evropě. Po schválení změněného projektu byly práce r. 1950 obnoveny. To již bylo po únorovém převratu roku 1948, takže na stavbu nastoupily znárodněné podniky. Ve stavebních dokladech se namísto firmy Zdeněk Kruliš objevuje podnik Baraba, později Stavby silnic a železnic, z firmy Ing. B. Hlava se stal Armabeton, nový Vodostav spojil bývalé firmy Ing. J. Záruba a spol. Ingstav a Ing. St. Zounek, Bří špačkové se změnili na Závod pro inženýrské práce atp. Stavbaři nejprve zaklenuli již postavené pilíře, pak se pustili do stavby bednění pro hlavní oblouk. Pro jeho podepření bylo použito v nebývalé míře trubkové lešení. Předtím se vždy na podobných stavbách používaly podpěry ze dřeva. Takovýto rozsah trubek (160 km, 790 tun) byl zřejmě nejrozsáhlejším použitím na světě. Betonování klenby hlavního oblouku proběhlo za neuvěřitelně krátkou dobu od října do prosince 1951. Stavba byla dokončena roku 1952, provoz na trati byl zahájen 20. 12. 1953.
Trať Brno - Havlíčkův Brod je typická nebývale dobře promyšleným trasováním pro rychlé vlaky. Před dokončením koridoru Brno - Česká Třebová tudy po dlouhá léta jezdily všechny mezinárodní expresy mezi Prahou a Budapeští a dále na jihovýchod, později i do Vídně. Trať neměla pomalé úseky a nebyla nijak často opravována. Zajímavé je, že z Brna do Havlíčkova Brodu se vlaky jen na jediném místě křižovaly se silnicí (v Tišnově). Jezdilo tudy také hodně nákladních vlaků, ty však zrovna v úseku u Říkonína a u Dolních Louček při jízdě k Brnu musely hodně brzdit. Od kol létaly jiskry, často zde hořel travní porost a lesní hrabanka.
Dnes je na viaduktu provoz poněkud slabší než za dob mezinárodních expresů, své učinil i fakt, že trať je sice rychlá, ale nádraží jsou postavena daleko od sídel. Platí to i o Dolních Loučkách, jejichž obyvatelé více než vlakovou využívají autobusovou dopravu.
Viadukt u Dolních Louček dlouhý 238 m nese jméno Most Míru, druhá podobná stavba, most o délce 215 m s klenutými oblouky na pilířích je ozdobou údolí ve výšce 38 m nad osadou Mezihoří.
Na stránkách obce Dolní Loučky najdete velmi zajímavé snímky ze stavby mostu.
Podle:
http://libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=222. 6. 3. 2015
http://cs.wikipedia.org/wiki/Most_M%C3%ADru_(Doln%C3%AD_Lou%C4%8Dky), 6. 3. 2015
Krejčiřík, M. (1991): Po stopách našich železnic, Nadas Praha, s. 205
Umístění
49°21'20.448"N, 16°21'13.991"E (východní konec mostu Míru)
49°21'22.035"N, 16°21'0.129"E (západní konec mostu Míru)
49°21'19.314"N, 16°22'10.389"E (východní konec mostu nad osadou Meziboří)
49°21'17.907"N, 16°22'0.050"E (západní konec mostu nad osadou Meziboří)
Adresa
Dolní Loučky 594 55- Katastrální území
- Dolní Loučky
- Nadmořská výška
- 310 m.n.m. (mostovka nad osadou Mezihoří), 312 m.n.m. (mostovka mostu Míru)
- Základní číselné údaje
- Most Míru byl postaven v l. 1939 - 53. Na stavbu lešení pod obloukem se spotřebovalo 162 000 ks lešenářských trubek. Hlavní oblouk je u paty 9,5 m široký, u vrcholu 8,8 m široký. Rozpětí hlavního parabolického oblouku činí 110 metrů, klene se 40 m nad řekou. Most je dlouhý 238 m (jiné prameny udávají 282 m). Druhý most je dlouhý 215 m.
Přístup
Příjezd vlakem
Vlakem jeďte do železniční zastávky Dolní Loučky na železniční trati Brno - Havlíčkův Brod.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do Dolních Louček jezdí dvě autobusové linky. Bus číslo 336 odjíždí z Tišnova, aut. st., dorazí do Dolních Louček, kde se jeho trasa větví. Některé spoje jedou do Žďárce, některé do Skryjí. Pokud chcete v Dolních Loučkách vidět most a pak třeba pokračovat po žluté značce dále, pak vystupte na zastávce Dolní Loučky, žel. st. Tam však jedou jen spoje mířící do Žďárce. Pokud jedete spojem, který míří do Skryjí, vystupte již v zastávce Dolní Loučky, škola.
Druhá linka č. 163 jezdí do Dolních Louček z Velké Bíteše.
Obě linky jsou v provozu v pracovní dny i o víkendu.
Příjezd osobním autem, parkování
Autem lze vyjet až k nástupišti železniční zastávky Dolní Loučky.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Autobus musí parkovat v ulicích Dolních Louček pod železniční zastávkou.Přístup pěšky
Ze železniční zastávky se vydejte pěšinou mířící od "brněnského" nástupiště vzhůru a pak volně lesem. Dorazíte na Panáčkovu skálu, odkud je velmi pěkný pohled shora na most. Další fotogenické místo je při chatové osadě ze směru od Dolních Louček k Velké Bíteši. A konečně zajímavé pohledy nabízí pravý břeh říčky Libochovky - u posledního domu v obci ve směru na Velkou Bíteš přejděte po lávce na pravý břeh Libochovky, vylezte strmým výstupem pod hlavním obloukem a pokračujte pod dalšími oblouky vzhůru a pak pod mostem vpravo.
Druhý most se klene přímo nad trasou červené značky mezi Dolními Loučkami a Předklášteřím.