Lom Rohožník

Na východním okraji Prahy se mezi bývalými vesnicemi, dnes městskými částmi, rozkládá zemědělská krajina, v níž se  zachovaly zbytky lesů. Povrch je mírně zvlněný, eroze potoků stékajících k Vltavě způsobila místy větší výškové rozdíly mezi temeny kopců a dny údolí. 

Městskou částí Dubeč protéká potok Říčanka, který tvoří hydrografickou osu údolí. Daleko větší část Dubče leží na levém břehu. Na pravém se zvedá masív kopce Rohožník, který je tvořen křemencem. Tato hornina se nachází i v ulici V Rohožníku blízko stejnojmenného rybníku. 

Křemenec je usazená hornina, která vznikla z původního písku nebo pískovce prokřemeněním a pevným spojením zrn. Vzniklá hornina má jemnou strukturu, téměř žádné póry, je tvrdá a houževnatá. Není divu, že místní ji používali na výrobu dlažby, vyráběli z ní štěrk nebo štětovali cesty. I samotný kopec Rohožník potok Říčanka obtéká, protože tvrdou horninu přímým směrem erodovat nezvládl. Podložní i nadložní břidlice jsou měkké a eroze je postihla víc. 

Protože nejvýznamnější křemence stejného složení a stáří se v Čechách nacházejí na Hřebenech u Řevnic, jsou křemence u Dubče označeny jako řevnické. Pocházejí z proterozoika (prvohor) a přesnější označení je řevnické křemence libeňského souvrství. 

Chráněné území zahrnuje dvě části - jednak docela velký lom na kopci Rohožník (lomů na Rohožníku je ale víc), jednak menší lom na východním okraji zástavby Dubče (50°3'33.746"N, 14°35'35.927"E). Zatímco velký lom se podařilo zachránit v podstatě celý, menší lom měl dříve soukromého majitele a než ho koupila obec, byl částečně zavezen odpadním materiálem. V obou lomech jsou k vidění poměrně vzácné geologické profily ze svrchního ordoviku.

Když si budeme detailně prohlížet vrstvy křemenců na Rohožníku, zjistíme, že vrstvy jsou lokálně zvrásněny a že tvoří mírnou synklinálu (ohyb do tvaru koryta), v jejímž jádře vycházejí na povrch břidlice libeňského souvrství. Přitom souvrství řevnických křemenců tady tvoří střídající se lavice pískovců a křemenců s hojnými vložkami jílovců a prachových jílovců.  Svědčí to o tom, že řevnické křemence se usazovaly poměrně daleko od pobřeží. 

Lomy jsou ojedinělými geologickými lokalitami a je třeba je chránit pro studijní a výchovné účely. 

Kromě geologického významu je důvodem ochrany také výskyt teplomilných trávníků nad lomem a životní prostředí pro některé druhy brouků. Chráněné nebo ohrožené druhy rostlin se na Rohožníku ani u Dubče nevyskytují. Na skalách jsou trávníky s ovsíkem vyvýšeným, ostřicí časnou a mateřídouškou panonskou. Na jihozápadních svazích botanikové našli chmerek vytrvalý a na hlubších půdách trávníky s kostřavou žlábkatou a mochnou stříbrnou. 

V území archeologové našli nálezy od mladší doby kamenné přes dobu bronzovou a zdokumentovali výšinné sídliště z pozdní doby kamenné, osídlené i v následující době bronzové (kultura únětická a věteřovská). Nejznámější jsou nálezy z doby hradištní okolo r. 500 n. l. Našly se zlomky hospodářské keramiky, kostěná šídla, kamenné nástroje a bronzový náramek.

Dříve byl prostor současného chráněného území pastvinami, teprve ve 20. století byl zalesněn. Současná ochrana území musí dbát na to, aby cenné geologické profily nezarostly náletovými dřevinami. V lese se ochránci snaží o nižší podíl borovice a vymýcení akátu. 

Podle:

Plány péče, 2. 11. 2024

Významné geologické lokality, 2. 11. 2024

Němec, J., Bílek, O., Rom, J. (2015): Chráněná území Prahy, Consult Praha, s. 100

Informační tabule v obci, říjen 2024