Klánovický les na východním okraji Prahy je krásná oblast, kam chodí lidé ze široka daleka na procházky a cyklisté sem jezdí na zajímavé výlety.
Přirozeným centrem rozsáhlé lesní plochy je hájovna Nové Dvory, která stojí téměř přesně na místě zaniklé vsi Slavětice.
Archeologové prokázali existenci sídla ve 12. století, první písemná zmínka o Slavěticích je z roku 1349. Ve vsi, kterou vlastnil zderazský klášter, byla tvrz a dvůr. Klášter roku 1419 dal tvrz do zástavy Jankovi řezníkovi ze Starého Města pražského. V jeho držení zůstala do r. 1436, kdy ji císař Zikmund postoupil Svojšovi ze Zahrádky a jeho manželce Markétě. Po vystřídání několika dalších majitelů byl r. 1543 slavětický dvůr vyplacen od průhonického panství a zastaven spolu s dalšími vesnicemi Floriánovi Gryspekovi z Gryspachu, radovi a sekretáři komory. Od něj tyto majetky kupuje r. 1546 Jan Mikeš z Hrobčic, měšťan ze Starého Města. Majetek rodu ale byl brzy rozprodán a Slavětice s Újezdem připadly k panství Koloděje. Roku 1586 již pustá ves připadla Albrechtovi Rousovi z Vražkova, ale ještě toho roku ji císař Rudolf II. postoupil jako dědické vlastnictví Hertlíkovi Zejdlicovi ze Šenfeldu. Později zaniklé sídlo patřilo nejspíše k panství Uhříněves. O tvrzi máme poslední zmínku z roku 1589.
Spolu se Slavěticemi existovaly v Klánovickém lese ještě dvě vesnice Hol a Lhota nad Úvalem. Obě zanikly nejspíše za třicetileté války.
Tvrziště je vyvýšenina zhruba čtvercového půdorysu jihovýchodně od dnešní hájovny.
Po zániku vesnice Slavětice majitelé panství Lichtenštejnové postavili na jejím místě poplužní dvůr a pak hájovnu. Použili kameny z bývalé tvrze. Nová stavba jim sloužila jako správa majetků a také tady bydleli lesní zaměstnanci, a to rodina místního hajného a dále rodina hajného, který byl všem ostatním hajným nadřízený.
Až při stavbě železniční trati v l. 1842 - 45 zanikl Slavětický rybník, ale v terénu je dodnes patrna jeho hráz. Je vidět dokonce i z vlaku.
Roku 1945 stát vyvlastňuje lichtenštejnské majetky a na Nových Dvorech ponechává bydlet rodiny hajných. Do objektu ale nikdy nebyly investovány žádné peníze, dokonce sem nebyla ani zavedena elektřina. Vzhledem k truchlivým životním podmínkám tady hajní bydleli jen do 90. let 20. století, pak se opuštěné stavení začalo rozpadat.
Roku 2005 pozemek i polozříceninu kupuje soukromý majitel, který ji opravuje a roku 2008 se stěhuje z Klánovic na samotu. Až tento vlastník zavedl do objektu elektřinu.
Jeho koníčkem je mj. chov zvířat, vlastní ovce, pávy a daňky. Zástupci živočišné říše jsou magnetem návštěvníků lesa, hlavně dětí.
Jděte se také určitě podívat na nedaleké obnovené rybníky Na Placinách.
Podle:
Klánovický podcast - Tomáš Kučírek, vydává Klánovický podcast, 16. 12. 2024
Slavětice (Praha) – Wikipedie, 16. 12. 2024
Holec, F. (1988) a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, str. 87
Umístění
50°5'35.564"N, 14°38'54.307"E
Adresa
Praha - KlánovicePraha 190 14
- Katastrální území
- Klánovice
- Nadmořská výška
- 256 m.n.m.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žel. zast. Praha - Klánovice nebo Praha - Běchovice střed.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Jedním z možných začátků výletu je zastávka Nad Běchovicemi, kam se dopravíte autobusem 221 nebo 222 od stanice metra B Černý Most.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkovat lze např. v Klánovicích nebo Běchovicích.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkovat lze např. v Klánovicích nebo Běchovicích.
Přístup pěšky
Z Prahy - Klánovic, žel. zast.: po modré značce lesem asi 2 km.
Z Prahy - Běchovic střed, žel zast.: po cyklotrase k severovýchodu asi 3 km.
Ze zastávky busu Nad Běchovicemi: nejdříve k severu po cyklostezce a pak odbočit doprava na modrou, po ní okrajem lesa a pak lesem, asi 2,2 km.
Příjezd na kole, parkování kol
Všechny trasy uvedené pro pěší jsou sjízdné na horském kole. Vřele doporučujeme, jen na užších místech dejte pozor na pěší návštěvníky a případně na protijedoucí cyklisty.
Poznámky pro vozíčkáře
S doprovodem se můžete k rybníkům vypravit např. od Klánovic nebo Újezda nad Lesy. Jedná se ale spíše o terénní přístup než hladké povrchy.