Orthocerový lůmek

Rozlohou nepatrný Otrocerový lůmek u silnice mezi radotínskou cementárnou a Lochkovem vznikl těžbou kamene a je zajímavý jako naleziště zkamenělin a geologický profil. Jsou v něm odkryty silurské vrstvy vápenců, a to svrchní část kopaninského souvrství a báze nadložního přídolského souvrství (opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu ludlow - přídol)

V pravé horní části lůmku můžeme pozorovat nejstarší vrstvy. Jsou to hnědavé vápnité břidlice s hojnými vložkami a konkrecemi jemnozrnných tmavých vápenců. V této části lůmku lze najít hlavně mlže Cheiopteria glabra.

Hlavní část odkrytých vrstev tvoří lavicovité šedé ortocerové vápence. Na jejich bázi (spodní části) je vyvinuta asi 10 cm mocná vrstva s úlomky trilobitů Ananaspis fecunda sapéra, Kosovopeltis svobodai, Otarion difractum, Interproetus intermedius ovalifrons a další.

 Nejnápadnější je ale výskyt fosilií ve vlastních orthocerových vápencích. Jsou tu loděnkovití hlavonožci, jejichž schránky jsou uloženy v jednom směru podle proudění na silurském mořském dně. Přímé schránky patří rodům Geisonoceras, Kionoceras, Dawsonocerina, Michelinoceras, zahnuté schránky jsou rodu Oncoceras, volně stočené Kosovoceras, Letrichrochoceras a těsně vinuté Ophioceras a Cumingsoceras. Pokud ale nejdete jednotlivé schránky v suti, pak pochopitelně jsou usměrněné jen v rámci jednoho kusu kamene.

Kromě hlavonožců v Orthocerovém lůmku zkušené oko může najít i mlže rodu Cardiola, plže Lytospira subuloidea, vzácnější jsou graptoliti, ramenonožci a části krunýřů trilobitů.

Při levém okraji lůmku vystupuje báze přídolského souvrství s tence deskovitými tmavě šedými jemnozrnnými vápenci s neobyčejně bohatým výskytem graptolitů (hlavně Monograptus ultimus), dále se tady dají najít ostrakodi, mlži, loděnkovití hlavonožci a úlomky krunýřů členovců rodu Acutiramus.

Ortocerový lůmek je klasickou paleontologickou lokalitou. Vrstvy tady ale podléhají erozi, která je částečně způsobena přírodními vlivy, ale zčásti se na ní podepisuje činnost sběratelů zkamenělin. Velkou část lomu pokrývá přírodní suť, kde v jednotlivých kamenech sice lze najít fosilie, ale pro laika je obtížné jejich geologické zařazení, jestliže mu není jasné, ve které vrstvě původně byly uloženy. 

V poslední době je profil doslova drancován sběrateli, ochránci přírody by jej rádi zbavili nevhodného porostu borovice černé, aby mohl sloužit jako studijní plocha pro seriózní badatele a aby od silnice bylo dobře vidět na drancující amatéry, a zavést sem trasy pochůzek stráže ochrany přírody a městské policie. 

Kromě nadnárodního paleontologického významu je lokalita významná výskytem stepních rostlin, roste tady např. bělozářka liliovitá  (Anthericum liliago) chrpa chlumní (Centaurea triumfetti), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), ostřice nízká  (Carex humilis), mochna písečná (Potentilla incana), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), devaterník šedý (Helianthemum canum).

Podle:

Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia, s. 113

Maloplošná zvláště chráněná území, 19. 12. 2024