Počernický rybník

Východně od centra Prahy se v minulosti vyskytovala soustava asi 50 rybníků. Počernický rybník je největším, který ze soustavy zbyl. Je významným hnízdištěm ptáků a také místem, kde žijí plazi a obojživelníci. Přestože se jedná o chráněné území, je na jižním břehu tolerována hojně navštěvovaná louka, u které je možno se za příhodných letních dní koupat. 

Počernický rybník byl vybudován v místě, kde by za normálních okolností rostl lužní les, ve vyvýšených polohách pak květnaté háje. V jižní části je plocha přírodní památky ohraničena koridorem železniční trati Praha - Kolín, východní výběžek přetíná dálniční okruh kolem Prahy. Do plochy přírodní památky patří i část zámeckého parku v Dolních Počernicích. 

Nad východní částí rybníka sídlili lidé už od pravěku v době řivnáčské kultury. Také tady bylo nalezeno sídliště lidu kultury únětické z doby bronzové. Rybník byl vybudován v 15. století jako součást myšlenky zásobování hlavního města rybami. Okolní krajina byla využívána zemědělci. Na Rokytce byl postaven mlýn. 

V 19. století tady profesor Frič nechal vybudovat první hydrobiologickou stanici pro pozorování vodní fauny. 

Kolem rybníka vede od roku 1845 železniční trať, která byla v historii několikrát rekonstruována, naposledy r. 2008. Je pětikolejná. Tři koleje vedou ve směru do Prahy-Libně a dvě koleje do Prahy-Malešic. Násep trati sice znamenal likvidaci části břehových porostů, současně ale utěsnil jižní břeh, takže mezi tratí a rybníkem vznikl pás tůní a mokřadů, dnes ceněných jako domov pro plazy a obojživelníky. 

Jako hrubý zásah lze hodnotit stavbu dálničního mostu přes východní část rybníka z r. 1993. Mostní pilíře zcela zničily pobřežní porosty, ale příroda během poměrně krátké doby zregenerovala. Dokonce se sem částečné vrátili ptáci a betonové pylony začaly obývat poštolky. 

Roku 2004 byla zahájena regenerace celého rybníka. Důvodem byl hlavně nevyhovující stav hráze  a všech objektů na ní. Hráz byla zpevněna kamennou dlažbou, rybník odbahněn, byly opraveny nábřežní zdi, stavidla, bezpečnostní přeliv a dělicí hrázka mezi rybníkem a obtokovou stokou. Část vytěženého sedimentu byla použita na vybudování ostrova, od něhož si ochránci přírody slibovali, že se stane domovem pro živočichy. Podobnou úspěšně realizovanou myšlenkou bylo vyhloubění několika tůní po obvodu rybníka. 

V letech 2005-06 se podařilo na jižním břehu zlikvidovat černé skládky. Po celém obvodu vodní plochy byly pokáceny staré a nemocné dřeviny. 

Rekonstrukce se týkala i zámeckého parku, v němž byly regulovány břehy prostředního potoka. V téže době byl dán do provozu nový amfiteátr, kde se pořádají společenské akce. Přírodě na břehu rybníka jejich účastníci neškodí. 

Rybník je hojně navštěvován veřejností. Jižní břeh tvoří pás louky, který bývá za horkých letních dní obložen rekreanty. Západní část si oblíbili lidé v plavkách, východní vyznavači koupání bez nich. 

Ke koupání si návštěvník musí přinést a zase odtud odnést veškerou výbavu. Na travnaté pláži není žádné WC a žádný stánek s občerstvením. Břehy nejsou pro koupání upraveny. 

Rybník slouží jako chovný. Rybáři jej užívají k chovu ryb, které využívají k převezení do většiny sportovních revírů na území hlavního města.

V popisu vegetace pobřežních porostů se objevuje nebývale velké množství položek nižších i vyšších rostlin. V tomto příspěvku je nebudeme zmiňovat, jen podotkneme, že jsou mezi nimi rákosy a ostřice, trávy, kosatce, orobinec, ze stromů hlavně olše lepkavá, javor mléč, jasan ztepilý, třešeň ptačí, vrba bílá a hloh obecný.

Ve východní části rybníka jsou dominantními druhy vrby, topol kanadský, jasan ztepilý a bez černý. 

V parku rostou dřeviny, které si i přes silné zásahy člověka udržely přírodní charakter. Je to lužní les v parkové úpravě. Roste tady lípa srdčitá, jasan ztepilý  javor mléč a dub letní, místy je vysázený jírovec maďal a borovice lesní. Podrost tvoří hájové druhy sasanka hajní , orsej jarní, křivatec žlutý, violka lesní, bažanka vytrvalá a další druhy. Ve střední vlhčí části roste dymnivka dutá, vzácněji dymnivka nízká jako nejcennější pozůstatek vlhkomilné květeny lužního lesa.

Živočichové u rybníka nacházejí nebývale různorodá prostředí pro svoji existenci. Některé druhy tady mají dostatek potravy a míst k rozmnožování. Jsou to hlavně obojživelníci kuňka obecná, skokan skřehotavý, ropucha obecná a ropucha zelená, plaz užovka obojková a ptáci moudivláček lužní, rákosník obecný, strnad rákosní. Z vodních ptáků u rybníka hnízdí potápka roháč, kachna divoká, lyska černá a slípka zelenonohá. Z dalších ptáků ornitologové uvádějí tyto:  čírka obecná a čírka modrá, krahujec obecný, ťuhýka obecný, ledňáček říční, lejsek šedý a další. 

Nejlepší přehled o rybníce získáte, pokud se vydáte na vycházku po jižním břehu anebo po hrázi. 

Podle:

Maloplošná zvláště chráněná území, 15. 4. 2025