Rangherka v Praze-Vršovicích

Ranhgerka je dominantní budovou Vršovického náměstí v Praze.  V literatuře ji můžete objevit i pod názvem Vršovický zámeček nebo Vršovická radnice. 

Na začátek upřesníme, že Rangherka sice vypadá jako honosný novorenesanční zámek, ale zámkem nikdy nebyla. Radnice v ní také nesídlí. 

Co tedy bylo účelem tak rozměrné budovy v centru Vršovic?

Na místě dnešní Rangherky byla Štočkovská vinice a k ní přiléhající usedlost Špendlíkářka. Někdy v 70. letech 18. století se tady usazuje italský obchodník Giuseppe Rangheri, který kupuje starší morušové sady a zejména na území Vinohrad vysazuje nové. Pro potřeby pěstování sazenic založil morušovou školku. Po jeho smrti r. 1832 v započatém díle chovu bource morušového pokračuje jeho syn Enrico Rangheri. Ten přikupuje pozemek za kostelem sv. Mikuláše a usedlost Špendlíkářku. U ní nechal postavit dům, ve kterém provozoval chov bource morušového a manufakturu na výrobu hedvábí. Když ale r. 1857 umírá, končí i doba, ve které bylo hedvábnictví na čas oživeno. Dědicové ve slibném rozvoji nepokračují a ani nikdo jiný na Rangheriho činnost nenavazuje. Dokonce bývalá manufaktura i pozemky dostávají nové majitele a jiné využití. V domě byla dívčí škola a fara. Roku 1882 se majitelem stává obec Vršovice, která nechává v l. 1899-1900 dvě budovy přestavět a spojit v novorenesanční objekt, který připomíná zámek. Morušový sad ale nikdo nehodlal udržovat a tak byl zlikvidován. Na jeho místě je dnes park Heroldovy sady. 

Využití Rangherky pod obecní správou bylo různé. Sídlil tady penzion, protialkoholní poradna a do r. 1974 radnice a Národní výbor Praha 10. V 80. letech se úřad přestěhoval a budova začala chátrat. K opravě došlo až v l. 2010-14. 

Dnes Rangherka slouží jako obřadní síň a místo výuky hry na hudební nástroje. Je stále majetkem obce. Také tady v Domě spokojeného stáří bydlí 75 seniorů. 

Nyní uvedeme stavební popis. 

Rangherka je budova na obdélném půdorysu na vyvýšené terase. Na severozápadní straně vybíhá pod tupým úhlem křídlo lichoběžníkového půdorysu , severovýchodní křídlo přiléhá pravoúhle. Do náměstí shlíží symetrická dvoupatrová fasáda s jedním středním a dvěma krajními rizality. Ty jsou trojosé, zakončeny zděnými atikovými štíty. Budově dominuje v ose fasády šestiboká vížka s ochozem a cibulovou bání. 

Fasáda horních pater je zdobena mělkou rustikou, na nárožích s bosováním. Horizontálně je členěna římsami, korunní římsa je profilovaná. Ve svislé ose středního rizalitu vidíme balkon s kuželkovou balustrádou. Rizality mají štukovou výzdobu. 

Rangherka představuje ojedinělý vklad do stavební historie města, neboť je sice reprezentativního vzhledu, ale její původ i účel byly vždy relativně skromné a prozaické. Současně vztahem k osobě italského obchodníka odkazuje na neobvyklé možnosti podnikání, které se těsně za branami hlavního města dalo úspěšně provozovat.

Rangherka je jen omezeně přístupná. Nepořádají se tady žádné prohlídky pro veřejnost. 

Podle:

Rangherka – Wikipedie, 18. 2. 2025

Vršovická radnice - Památkový Katalog, 18. 2. 2025

Mudrová, I. (2005): Prahou s otevřenýma očima II., Nakladatelství Lidové noviny Praha, s. 243