Gröbeho vila

Novorenesanční budova v pražských Havlíčkových sadech


Gröbeho vila neboli Gröbovka, též psáno Grébovka je krásná a zároveň monumentální novorenesanční stavba v Havlíčkových sadech na katastru Vinohrady v Praze. 

Havlíčkovy sady patří k nejrozlehlejším parkům na území hlavního města, hlavní zásluhu na jejich vybudování má někdejší majitel pozemků Moritz Gröbe (1828-1891). Tento muž byl nejdříve zaměstnancem firmy Vojtěcha Lanny staršího v době, kdy působil v Českých Budějovicích a byl znám výstavbou mostů, nábřeží, jezů a železničních tratí. Když firma přesídlila do Prahy, byl ve firmě nejdříve prokuristou, pak společníkem Tomáše Lanny (mladší Vojtěchův bratr) a pak i společníkem firmy A. Lanna a J. Schebek. Moritz Gröbe se účastnil především ve výstavbě železničních tratí. 

Mezi Vinohrady a tokem Botiče v místech dnešního parku stávaly nejpozději od začátku 17. století dvě usedlosti známé pod názvem Halířovský grunt. Po třicetileté válce byli jejich vlastníky jezuité. Bydleli v nich nemocní členové řádu z Prahy. Tehdy se jim dostalo pojmenování Dolní a Horní Landhauska (= letní dům).

V polovině 18. století usedlosti s poli a vinicemi patřily Antonínu Hanišovi z Greinfenthalu. Počátkem 19. století byl jejich majitelem František Václav Pachta z Rájova, podle něhož se jim říkalo Pachtův dvůr. Další majitel Kašpar Vintr dvůr se všemi budovami prodává Jakubu Wimmerovi. Po jeho smrti se konal exekuční prodej a majitelem se stává Josef Lumbe, pozdější dvorní rada a profesor zemědělství na univerzitě a ředitel pražské polytechniky. Ten nechává postavit obytnou budovu a část zahrad a vinic proměňuje v sady. 

Roku 1870 získává takto upravenou Horní a Dolní Landhausku Moritz Gröbe. Přikoupil i sousední parcely a spojil je. 

V místě Horní Landhausky zbyly tři budovy s dvorkem a zahrádkou. Na jejím místě byla v l. 1871-73 postavena obrovská novorenesanční vila podle návrhu architekta Antonína Barvitia, dokončení se zúčastnil i Josef Schulz. V téže době se stavěl i Vinohradský tunel. Moritz Gröbe nechal materiál z výrubu dovážet na svůj pozemek. Jeho množství F. X. Kodeš v Památníku města Královských Vinohradů z r. 1929 uvádí na "šedesát tisíc for". Jeho pomocí Gröbe zasypal bývalý lom a nechal konfigurovat terén. Parkové úpravy probíhaly až do roku 1888

Dolní Landhauska se dočkala také přestavby, ale ve skromnějším duchu. Dodnes je součástí areálu. 

V parku se objevily různé romantické prvky - terasy, vodotrysky, altán, skleníky, jeskyně a byt pro strážce jeskyně. Grottu se skalkami navrhl Josef Vorlíček, sochu Neptuna Bohuslav Schnirch. Od jižní strany vily se sestupovalo dvouramenným schodištěm na vinohrad. 

Bohatý podnikatel si ale vily moc neužil. Roku 1881 po mrtvici ochrnul, zůstal upoután na vozík a r. 1891 umírá. Roku 1905 vilu za tehdejších 841 000 korun kupuje město Královské Vinohrady. Jeho představitelům se podařilo tímto krokem zabránit po Gröbeho smrti zabránit rozparcelování pozemků a současně otevřít areál veřejnosti. Pod názvem Havlíčkovy sady se tak opravdu už roku 1906 stalo. Nadšeným obdivovatelem nově otevřených parků byl kromě mnoha Pražanů také Max Švabinský. 

Od roku 1909 se stalo hezkým zvykem, že první hrozny ze zdejšího vinohradu se spolu s přípitkem odevzdávaly pražskému primátorovi. Tato tradice se udržela dokonce ještě za primátora Vacka, který byl v úřadu v l. 1946-54. 

Za II. světové války idylu vystřídaly pobyty německé mládeže Hitlerjugend. 

Při dopadu bomby r. 1945 Grébovka byla v horní části těžce poškozena a obnovena byla až r. 1953. Za socialismu ve vile sídlil Ústřední dům pionýrů a mládeže Julia Fučíka. Park ale příliš udržován nebyl. 

Po roce 1989 Grébovka přešla pod správu Prahy 2. Roku 1993 byla obnovena na ploše 1,7 ha vinice, která nyní produkuje 4000 litrů vína ročně. Stavba i park byly postupně rekonstruovány po r. 2000.  

Budova je v současné době ve vlastnictví hlavního města Prahy. Není běžně veřejnosti přístupná, protože město ji pronajímá soukromému subjektu, který v interiérech pořádá školení a společenská setkání. Opravy zařídil ve vlastní režii. Park přístupný je. 

 

Podle:

vila Grébovka s kuželnou a střelnicí a vila Dolní Landhauska - Památkový Katalog, 4. 2. 2025

Moritz Gröbe – Wikipedie, 5. 2. 2025

Mudrová, I. (2005): Prahou s otevřenýma očima II., Nakladatelství Lidové noviny Praha, s. 226

Laštovková, B., Koťátko, J. (2001): Pražské usedlosti, Libri Praha, s. 84, 175



Umístění

GPS souřadnice

50°4'9.224"N, 14°26'41.768"E

Adresa

Havlíčkovy sady 58
Praha 2 - Vinohrady
Praha 120 00
Katastrální území
Vinohrady
Nadmořská výška
239 m.n.m.
Základní číselné údaje
Vila byla postavena v l. 1871-73.

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do žst Praha hlavní nádraží nebo Praha-Vršovice. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Nejbližší zastávka tramvají pro příchod od severu (mírně s kopce) se jmenuje Krymská. Pokud chcete přijít od jihu (do kopce), jeďte do zastávky Nádraží Vršovice. 

Příjezd osobním autem, parkování

Využijte systém záchytných parkovišť na okraji města, v centru téměř není možnost zaparkovat. Dále viz parkování | Prague City Tourism

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

 Viz https://bezpecneparkovani.cz/BUS_parking.cms 

Přístup pěšky

Od zastávky tramvají Krymská: jděte ulicemi Donskou, Kozáckou a potom parkem. Cca 500 m. 

Od zastávky tramvají Nádraží Vršovice: jděte ulicí Vršovickou na západ k Lidlu a za něj, pak přes potok Botič a vzhůru parkem, cca 750 m. 

Příjezd na kole, parkování kol

Viz příchod pro pěší. Podél Botiče vede cyklotrasa A23, ale ulice tu nejsou k cyklistům příliš přátelské. 

Poznámky pro vozíčkáře

Doporučujeme vzít si doprovod a přijít od severu. Park není úplně bezbariérový, některé úseky s překážkami nebo příkrými sklony budete muset obcházet.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu