Řeka Berounka mezi Berounem a Prahou-Radotínem teče krásnou přírodou Českého krasu a pak hustě obydlenou oblastí s vilovou a chatovou zástavbou. Černošice na levém břehu jsou posledním sídlem mimo Prahu. Berounka tady tvoří katastrální hranici, pravý břeh už patří Praze, přesněji řečeno městské části Lipence.
To je ale novodobé ohraničení, ves na pravém břehu byla dříve známa pod názvem Dolní (nebo též Dolejší) Černošice a ještě dříve (r. 1412) se tady někde nacházela ves Bluk. O její lokalizace ale není nic známo, historikové ji často kladou na dnešní Kazín nebo na tvrziště na levém břehu řeky naproti mlýnu.
Na Berounce na říčním kilometru 8,3, tedy 8,3 km od ústí do Vltavy, u Dolních Černošic byl postaven poslední jez na celém toku. Množstvím jezů je řeka přímo pověstná (jak by zajisté mohli potvrdit vodáci). Na každém existoval mlýn. Blukský byl založen r. 1532, v té době byla patrně ves Bluk již zaniklá. Zakladateli mlýna byli mniši zbraslavského kláštera.
Mlýn má poměrně dobře známou historii majitelů nebo nájemců, ale jejich bližší životní osudy známé nejsou.
V době založení se mlýn spojuje se jménem Viták, roku 1546 mlýn kupuje od svého bratra Mikukláš Bludský. Roku 1585 je tvrz se mlýnem připojena ke statku Mokropsy. Roku 1641 odkazuje v závěti (tehdy se užíval pojem závěť = kšaft) manželce s dítětem, v letech 1661 - 88 na mlýně hospodaří syn Tomáš Bludský, ale r. 1688 jej prodává Václavu Rohlíkovi. Cena? 1000 kop. Synové Vít a Jiří jednoho z dalších majitelů, Jiřího Kotašky, se r. 1760 stávají kněžími na Zbraslavi. V té době zápisy zaznamenávají, že Jiří Kotaška r. 1774 přispěl na přestavbu černošického kostela do dnešní podoby. Roku 1774 prodává mlýn za 4500 zlatých. Kolem mlýna se popisuje osada se čtyřmi domky. Jmenovala se Blukský Mlýn.
Ve zmínce z roku 1840 se mlýn uvádí jako majetek zbraslavského kláštera.
Když roku 1915 byl majitelem Karel Vošahlík, jeho nájemce Vendelín Bečka žádá o výměnu vodních kol za Francisovu turbínu. Akce se ale uskutečnila až v l. 1917-19, kdy vlastníkem byl Jan Brož, který mlýn zrekonstruoval, postavil jez, elektrárnu a vilu.
Dnes je mlýn v podstatě zachovalý, mlýnice a dům byly pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Elektrárna nadále pracuje. Zatímco roku 1930 se v popise mlýna uvádějí 2 Francisovy turbíny, dnes jsou ve mlýně instalovány 4 turbíny (2 x Francisova, 2 x Semi-Kaplanova) o výkonu 0,36 MW.
Mlýn není veřejnosti přístupný.
Na jezu je vybudována propust pro vodáky a rybí přechod. Jejich prohlídku na levém břehu doporučujeme zájemcům ze studijních důvodů.
Podle:
Blukský mlýn | Vodnimlyny.cz, 30. 3. 2025
Praha, 30. 3. 2025
Umístění
49°57'38.351"N, 14°19'38.048"E
Adresa
Nad Jezem 497Praha 5 - Lipence
Praha 155 31
- Katastrální území
- Lipence
- Nadmořská výška
- 198 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Mlýn byl založen r. 1523.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žel. zast. Černošice na trati Praha - Zadní Třebaň - Beroun.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do Černošic, žel. zast. se dostanete i autobusem linkami 313, 419 a 664. Linky obsluhují okolní obce, posledně uvedená má počáteční/koncovou stanici u žst. Praha-Radotín. Z Prahy do Černošic ale všichni cestující jezdí vlakem.
Do Dolních Černošic na pravém břehu Berounky jezdí autobus 242 ze Zbraslavského náměstí. Vystupte na zastávce Dolnočernošická.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkovat lze na levém břehu v Černošicích u řeky nebo u prodejny Albert nebo na pravém břehu u řeky v Dolních Černošicích. Lávka mezi oběma břehy je určena jen pro chodce a cyklisty.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Bus může parkovat jen na pravém břehu v Dolních Černošicích.
Přístup pěšky
Od žel. zast. Černošice jděte po žluté značce k řece, přes lávku a za ní doleva.
Příjezd na kole, parkování kol
Okolo řeky mezi Černošicemi, Radotínem a Lahovicemi vede hezká a oblíbená cyklostezka z velké části oddělená od provozu motorových vozidel.
Poznámky pro vozíčkáře
Stezky v okolí mlýna jsou dobrým tipem pro výlet vozíčkářů - s výjimkou polní cesty ke Kazínu (pravý břeh řeky).