Kostel Všech svatých v Praze-Uhříněvsi

Kostel Všech svatých je výraznou dominantou východní části Prahy-Uhříněvsi. Byl postaven na místě dřívější tvrze v letech 1740-43. 

Dějiny Uhříněvsi začínají ale mnohem dříve, první písemná zpráva o vsi je z doby okolo r. 1227. Z papežské listiny z r. 1233 víme, že ves patřila klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Pak ji získali templáři, kteří měli v r. 1292 v Uhříněvsi svoji komendu. Když byli r. 1312 zrušeni, stali se vlastníky vsi johanité z kostela u Panny Marie na Menším Městě Pražském. Ti pravděpodobně přestavěli komendu na tvrz, která se v písemných pramenech oproti jiným stavbám svého druhu objevuje až r. 1436. Tehdy císař Zikmund postoupil tvrz a okolní vesnice podkomořímu Janovi z Kunvaldu a Anně Kbelské. Dalším vlastníkem bylo Staré Město pražské, které ji koupilo od Janových synů. Za účast na povstání císař Ferdinand I. Habsburský majetek městu r. 1547 zkonfiskoval a vzápětí prodal. Majitelem byl poté Hanuš Reischperger. Jeho syn r. 1579 prodává majetky Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic a na Kostelci nad Černými lesy. 

Jaroslav Smiřický vystavěl r. 1591 v areálu blízkého dvora zámek a starou tvrz nechal přestavět pro hospodářské účely. Ze zprávy z r. 1611 víme, že tu byla olejna, maštale a špýchar. Když se připravovala stavební plocha pro nový kostel, byla tvrz zbořena. 

Barokní jednolodní kostel Všech svatých byl postaven v l. 1740-43. Jeho areál zahrnuje několik umělecko-historických památek, které jejich tvůrci situovali na mírné návrší nad starým centrem obce na visutou terasu ohraničenou ohradní zdí. Od silnice je oddělen opěrnou zdí se třemi sklípky. 

Do areálu se vstupuje od jihozápadu mřížovými vraty se schodištěm, které dotvářejí sochy sv. Floriána a sv. Rocha. Druhý vstup je z uliční strany menší brankou. 

Kolem kostela se rozprostíral hřbitov, dnes jsou na této ploše sochy P. Marie, sv. Františka Xaverského a sv. Šebestiána (poslední dvě z 1. pol. 18. stol.). V severovýchodním okraji areálu stojí drobná kaple Božího hrobu, dříve márnice, která byla postavena současně s kostelem. 

Kostel stojí na půdoryse tvaru obdélníku, presbytář zaujímá půdorys čtvercový. Hranolová věž byla postavena v průčelí, má kamenný portál se dvěma pilastry s akantovými hlavicemi a vázami. Nahoře je ukončena cibulí s plechovou krytinou a řeckým křížem. Další věžička stojí nad presbytářem. Je plechová, tvaru mnohoúhelníku. 

Fasádu kostela člení barevně zvýrazněné hladké pilastry s hlavicemi a obdélná segmentová okna. K areálu patří i monumentální kříž s litinovým korpusem Krista na rokokovém podstavci na trojúhelníkovém půdorysu a také sousoší sv. Jana Nepomuckého v blízkém parčíku.

Kostel je významným dokladem dřívější vesnické zástavby. Cenné jsou sochy v jeho blízkosti. 

Běžně není veřejnosti přístupný, lze se dostat hlavní branou jen do vnějšího areálu.  

Podle:

Holec, F. a kol.(1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, str. 92

kostel Všech svatých - Památkový Katalog, 4. 6. 2025