Dobrá studně

Chráněné území Dobrá studně v katastru obce Ochoz u Tišnova je jedinečným dokladem, jak se v poměrně nedávné době choval půdní podklad v poslední době ledové. Na svazích tady docházelo při teplotách kolem nuly k půdotoku. Led a voda v půdě změnily její viskozitu z pevné hmoty na kašovitou. Půda se pak na svahu dala zvolna do pohybu. "Kaše" přitom unášela ze svahů Sýkoře i docela velké balvany. Odborným názvem se půdotok nazývá soliflukce. Jejím vlivem vznikly na svahu blízkého Sýkoře soliflukční proudy, soliflukční terasy a zamokřené deprese. Výškový rozdíl mezi nejvyššími místy a nejníže položenými místy soliflukčních proudů je asi 30 m. Nejmohutnější soliflukční proud na Dobré studni probíhá zhruba středem chráněného území od východu k západu, od lesa k polní cestě. Je až 110 metrů dlouhý a 50 m široký. V rámci České republiky je na této lokalitě zcela jedinečný fakt to, že soliflukce zde probíhala v geologické minulosti několikrát a že jednotlivé soliflukční proudy několika generací se překrývají anebo, že starší, částečně denudovaný (= odnesený) proud byl překryt, mladším, "čerstvějším".

Mezi jednotlivými proudy jsou mezery a tím se na Dobré studni střídají vhloubené a vypuklé tvary reliéfu. Z vypuklých často vystupují mohutné rulové balvany, které v minulosti vadily lidem při zemědělském obhospodařování a proto je často sbírali a nosili na meze či haldy. Jejich typické příklady uvádíme na fotografiích, další můžete vidět na zalesněném svahu směrem od Ochoze k Synalovským Kopaninám.

Vhloubené a vypuklé tvary se také odlišují vegetací.

Na sušších hřbítcích se zachovala vřesovištní lada s vřesem obecným (Calluna vulgaris), smilkou tuhou (Nardus stricta) a violkou psí (Viola canina). Pronikly sem i vzácné teplomilné druhy devaterník penízkovitý (Heliantherum nummularium), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), lomikámen zrnitý (Saxifraga granulata). Roste tu i ještě vzácnější vstavač kukačka (Orchis morio). Právě skupiny rostlin vřesovištních lad zasluhují na Dobré studni nejvyšší pozornost a ochranu.

V níže položených částech přírodní památky soliflukční proudy vytvořily několik depresí s plochým dnem porostlým trsy sítiny.

Různé popisy lokality od sebe vzájemně opisují domněnku, že na Dobré studni se vyskytuje vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Jediná výzkumná zpráva, která je k dispozici a z níž čerpá náš web, je z roku 2001. Ta jeho výskyt v poměrně podrobném botanickém výčtu neuvádí, ale zároveň nepopírá, že by se tu v budoucnu nemohl vyskytovat.

Podle:

http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1464, 12. 4. 2015