Maškův mlýn

Při silnici mezi Zadní Kopaninou a radotínskou cementárnou stojí ve stísněném vápencovém údolí mlýn, který se v historii objevuje pod různými názvy: Maškův, Dolejší, Brejchův nebo Zadní Mašek. Je stavebně relativně zachovalý (i když s mnoha úpravami, podle popisu z konce 10. let 21. století byl stav budov havarijní) a má poměrně podrobně popsané dějiny i jednotlivé budovy. 

Stojí pod soutokem Radotínského potoka a Mlýnského potoka. Pod soutokem se vodní tok jmenuje Radotínský potok, mlýn byl vystavěn na jeho levém břehu. Vodu měl k dispozici z rybníka, který byl boční nádrží, potoky ho nenapájely přímo, z rybníka vedl ke mlýnu náhon, jehož trasu můžeme sledovat v terénu dodnes. 

Mlýn měl čtyři budovy, jimiž byl uzavřen dvůr čtyřúhelníkového, téměř čtvercového půdorysu. 

Nejstarším písemným zápisem o mlýně je zmínka z r. 1665, kdy se uvádí mlynář Jan Brejcha. Jeho mlýn byl postaven z kamene. Pak se ve stavení vystřídaly rody Brejchů, Urbanů a Kozáků. V 19. století se mlýn uvádí jako Brejchův. R. 1846 byl přestavěn. R. 1873 je prodán v dražbě Václavu a Kateřině Kozákovým. Roku 1892 se jako majitel uvádí Josef Stočes, od r. 1904 Antonín Mašek. Ten se jako majitel uvádí i r. 1930, ale za I. světové války na mlýně hospodařila Božena Mašková se svým otcem.  R. 1910 byla ke mlýnu na západní straně přistavěna pekárna.

Roku 1939 Antonín Mašek postoupil mlýn svému synu Miroslavu Maškovi (1910-1995). Jeho manželka Marie zemřela až roku 1997. Mlýn v jejich vlastnictví pracoval až do r. 1950, ve mlýně oba bydleli do r. 1952. 

V redakci nám není známo, zda jim byl mlýn znárodněn a pak vrácen anebo zda byli nepřetržitými majiteli. Jméno Mašek se objevuje na sklonku roku 2025 v souvislosti s budovami mlýna v katastru nemovitostí. 

Nyní podrobněji o jednotlivých budovách.

Hlavní mlýnská budova (západní)

Je to patrová stavba na půdorysu.tvaru obdélníku. Má valbovou střechu, dvojitou bobrovkovou krytinu, na východním průčelí 5 os, mělký rizalit, bohaté římsy, okna v líci fasády. Mramorový vstupní portál nese data 1804, 1846, 1935/39?, 1944. Severní vstup byl doplněn nikou se soškou sv. Jana Nepomuckého (1859) – soška je dnes nezvěstná. V budově je zachováno dřevěné přepatrování a mlýnské zařízení.

Pekárna - přístavba k mlýnu z r. 1910

Novodobá přístavba na západní straně mlýna. Uvnitř zachované strojní vybavení.

Obytná budova na severní straně dvora, čp. 30

Má obdélný půdorys, směrem k silnici je přízemní, ze dvora patrová. Patro je sedmiosé, okna instalována ve 20. století. Do budovy vedou tři vstupy s kamennými ostěními, dva s nadsvětlíkem. V přízemí je segmentová valená klenba, v patře ploché stropy. Budova má valbovou střechu, na ní bobrovky a výraznou korunní římsu. Západní část je nově přestavěna.

Stodola na východní straně dvora

Je nejstarším objektem v areálu - ze 17. století. Na štítu ale nese dataci 1913. Její fasáda je hrubozrnná s hladkými poli. Uvnitř jsou zachované dřevěné konstrukce a chlívky.

Kolna na jižní straně dvora

Navazuje na stodolu, s níž má architektonicky jednotné řešení. Sloužila jako hospodářský objekt.

Další prvky areálu

Vjezd má zděné pilíře a ochranné patníky. Náhon je dodnes činný, vede z rybníka nade mlýnem. Areál mlýna nikd nebyl přestavěn v době socialismu pro jiné účely nebo pro velkovýrobu ať už zemědělskou nebo jinou.

Budovy nejsou veřejnosti přístupné a ani nejsou moc dobře vidět ze silnice.

Podle:

Dolejší, Maškův, Brejchův mlýn, Zadní Mašek | Vodnimlyny.cz, 25. 4. 2025

Maškův vodní mlýn - Památkový Katalog, 25. 4. 2025