Černá rokle

Černá rokle, podle některých pramenů též Černé rokle, na území obce Kosoř jihozápadně od Prahy je pro geology klasickou paleontologickou lokalitou v devonských vápencích, pomocným stratotypem hranice stupňů lochkov-prag a stratotypem hranice lochkovského a pražského souvrství. Pro běžného turistu je úchvatnou podívanou, kde se šedavá barva skal střídá se zelení lesů, skalních stepí a lesostepí. 

V rokli vystupují jak přirozené skalní odkryvy exponované k jihu, tak několik starých lomů, zejména v dolní, východní části. 

V lomech můžeme pozorovat dva druhy souvrství. 

Lochkovské souvrství buduje nižší část stěn. Jsou to černošedé deskovité, jemně zrnité vápence, které se střídají s vrstvami vápnitých břidlic. Uvnitř vrstev i mezi nimi se projevují časté změny zrnitosti horniny, z čehož geologové usuzují, že na mořském dně v období devonu docházelo k častým změnám rychlosti proudů a jejich unášecí schopnosti. Vápence i vápnité břidlice obsahují velké množství zkamenělin. Jsou tu obyvatelé mořského dna, tj. ramenonožci, velcí mlži, zástupci vymřelé skupiny hyolitů a trilobiti. Z plovoucích živočichů se tu nalézají schránky hlavonožců, ostny a úlomky krunýřů korýšů, zbytky pancéřnatých rybovitých obratlovců. Skupinu živočichů, kterou volně unášel mořský proud, zastupují tentakuliti a graptoliti. Posledně uvedená skupina byla v mořích značně rozšířena. Umožňuje podle jejich výskytu geologům určovat hranice mezi obdobími. 

Nad lochkovským souvrstvím je souhlasně (konkordantně) uložen stupeň prag, zde dvorecko-prokopské vápence. Jsou velmi jemnozrnné s daleko nižším podílem vápnitých břidlic. Hranice lochkov-prag probíhá v jednom z lomů asi 60 cm pod masívní vápencovou lavicí. Pokud najdete očíslované vrstvy, je to mezi vrstvami 80 a 81. 

Změnu v ukládání vápenců si geologové vysvětlují událostí celosvětového významu, kterou nazvali lochkovsko-pražský hraniční event. Ten byl patrně způsoben poklesem hladiny světového oceánu, čímž se zmírnila rychlost mořských proudů při dně a jejich unášecí schopnost. Na dně se tak usazovaly velmi jemnozrnné usazeniny. 

Ve dvorecko-prokopských vápencích se nachází méně zkamenělin než ve vrstvách pod nimi. Jsou tu chodbičky po činnosti mořských červů, které se na čerstvě rozlomeném kameni projevují jako tmavé skvrnky. Kromě nich tu najdeme hezké trilobity a ramenonožce. 

Nejlepší výhled na rokli se naskýtá z jejího okraje v obci Kosoř. 

Černá rokle je kromě hlediska geologického významná výskytem rostlin, které snesou extrémní polohu na skalách otočených k jihu, a dále mnoha druhů hmyzu. 

 Za všechny jmenujme přítomnost druhů koniklec luční (Pulsatilla pratensis), tařice skalní (Aurinia saxatilis), devaterník šedý (Helianthemum canum), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) a mateřídouška časná (T. praecox) - Ve skalách žije prosperující populace okáče metlicového - krásný hnědý motýl s hnědožlutými očky (Hipparchia semele). Přidejme okolo 300 druhů vyšších rostlin, z toho 52 na Červeném seznamu a 98 druhů mechorostů a víme, že Černá rokle je právem národní přírodní památkou. 

Až se budete snažit v lomech Černé rokle snažit hledat zkameněliny, nebuďte zklamáni, že nejsou vidět na první pohled. Nenarušujte skalní a lomové stěny. Můžete se pokoušet rozbíjet kameny v suti pod nimi. 

Podle: 

Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia Praha, s. 145