Husův dům v Kostnici

Kostnice (Konstanz) je německé město na hranicích se Švýcarskem na jižním břehu Bodamského jezera. Pro české dějiny má město nebývalý význam, neboť v něm byl 6. července 1415 odsouzen a upálen český teolog a reformátor Jan Hus. 

Cílem tohoto článku není uvádět fakta o Husově životě a konci v Kostnici. Existuje o něm řada studií, mj. i na Wikipedii. 

Jisté je, že na jedné z hlavních ulic města nazvané Husstrasse - Husově třídě, existuje dům, který se v tradičním podání od 16. století uvádí jako Husův dům. Během procesu v něm měl být český kněz ubytován. 

Věc má ale háček. Historici tuto zprávu nemohou opřít o písemné prameny. Je možné, že Jan Hus bydlel v téže ulici v domě U Červené konvičky. V dopise přátelům uvádí, že bydlí v domě, kde vidí na papežovo sídlo. To ale z Husstrasse 64a vidět není. 

Historici také uvádějí, že Hus určitě nebydlel svobodně, ale pobýval mj. na hradě v Gottliebenu a v Kostnici byl uvězněn v cele františkánského kláštera (dnes je tu luxusní hotel). 

Muzeum ve středověkém domě s nízkými stropy a křivými zdmi uchovává Mistrovu památku, příběh, učení a odkaz. 

Dozvíme se například, jak probíhala dobrovolná cesta Jana Husa na kostnický koncil na podzim roku 1414. S koňskými povozy a přáteli šel 24 dní (přes Norimberk) průměrně 25 kilometrů denně. Hus si neuvědomil, že glejt, kterým ho vybavil král Zikmund Lucemburský, mu zaručuje bezpečnost na Zikmundově území, ale nikoli v Kostnici, kde se odehrálo pokračování procesu, který proti Husovi vedla papežská kurie již v Čechách. 

Dějiny známe. Kostnický koncil měl soud nad Janem Husem jako jeden z bodů programu. Měl za úkol vyřešit pro přítomné hodnostáře mnohem důležitější potíže - hluboký rozkol v církvi a existenci dvou, někdy i tří papežů. Víme, že soud Husa vyslechl třikrát, obvinil ho i z výroků, které nikdy neřekl a nakonec ho jako kacíře nechal upálit. Za necelý rok poté stejně dopadl Jeroným Pražský.

Z hlediska Zikmundovy politiky byl ale výsledek koncilu nesporným úspěchem, protože nastavil nová pravidla existence katolické církve a odstranil dvojpapežství. Zároveň ale upálení Jana Husa zažehlo plamen husitské revoluce v Čechách, jejíž ohnisko doutnalo pod povrchem již dávno před koncilem. 

Roku 1878 byla na domě odhalena pamětní deska a dům byl r. 1922 zakoupen konsorciem československých bank a darován československému státu. Dle dochovaných svědectví historika Ludwiga Leinera sem  jezdili Češi "jako na pouť". Dnes přicházejí spíše s tichou úctou. 

Dům spravuje město Kostnice a české ministerstvo kultury. 

Je koneckonců lhostejné, kde Hus v Kostnici pobýval. Dokonce ani není důležité, že neznáme přesnou reformátorovu podobu. Obrazy vznikly až desítky let po Husově smrti. 

Do muzea lidé přicházejí kvůli myšlenkám. Kvůli symbolu občanské odvahy. Kvůli učení o skromnosti, pravdě i svědomí, které je platné i dnes. 

Podle:

Husův dům v Kostnici láká návštěvníky, reformátor v něm ale zřejmě nikdy nebyl | iROZHLAS - spolehlivé zprávy, 5. 10. 2025

Husovo muzeum v Kostnici – Wikipedie, 5. 10. 2025

Jan Hus v Kostnici: kde se legenda setkává s pravdou | Radio Prague International, 5. 10. 2025