Zlatý roh a další tůně u Lednice

Zlatý roh je tůň při řece Dyji mezi Bulhary a Lednicí. Kromě ní je v okolí hned několik podobných lokalit, tedy mokřadů a tůní, starých říčních ramen a lužních lesů v říční nivě. Oblast je ale silně pozměněna člověkem. 

Jedná se o místa s velmi rozmanitým rostlinstvem a živočišstvem. Najdete tu typickou vodní a mokřadní flóru, ptáky, obojživelníky, savce i bezobratlé živočichy, kteří jsou vázáni na mokřady a lužní les s topoly, vrbami, duby a dalšími typickými dřevinami. 

Hlavním vodním tokem je tady Dyje, řeka původně přírodní, vytvářející přirozené meandry, vedlejší a slepá koryta. Při jarních povodních se řeka vylévala z koryta a zaplavovala celou nivu. Některé tůně, které po povodních zbyly, vyschly, ale několik jich mělo trvalý ráz. To platilo před osídlením krajiny lidmi. 

Ve středověku lidé v okolí Lednice krajinu u řeky využívali jako loviště zvěře a ryb a jako zásobárnu dřeva. Na okrajích lužních lesů pásli dobytek. 

Majitelé zámku Lednice, Lichtenštejnové, poblíž hlavního toku vybudovali ještě jedno koryto. Vede od jezu pod obcí Bulhary a jmenuje se Zámecká Dyje. Sloužilo jako náhon pro mlýn v Nejdku a pro zásobování vodou rybníků v lednickém parku. Dnes tato umělá stavba dokonale splynula s přírodou. Krajina v okolí Lednice byla v 17.-19. století změněna na přírodně-krajinářský park, ale lužní lesy ve směru k Bulharům zůstaly prakticky nedotčené. Jen místy byly upravovány cesty a hráze. 

Změny krajiny ve 20. století byly mnohem větší.

V letech 1930 - 1980 byla Dyje srovnána do regulovaného koryta, kolem něhož musely být postaveny protipovodňové valy. Důsledky zemědělští technokraté nedomysleli. Tůně se bez přirozených povodní začaly zanášet sedimenty. Řeka přestala tvořit nová ramena. Přesto si oblast zachovala vysokou přírodní hodnotu, nevznikly tady totiž např. chatové osady nebo jakékoliv betonové stavby. Nikdo se ani nepokusil o celkové vysušení tůní melioracemi.

Dnes je tůň Zlatý roh a okolí součástí Chráněné krajinné oblasti Soutok a nabízí možnosti pro klidné procházky nebo vyjížďky na kolech buď po pěšinách nebo po cestě, která vede po pravobřežní protipovodňové hrázi u Dyje. Hlavní proudy návštěvníků a turistů míří do Lednice nebo na stezku s červenou značkou, která vede z Lednice do Bulhar. Přímo ke Zlatému rohu zavítá málokdo.

Tůně u Zlatého rohu jsou dnes kombinací přirozených i revitalizovaných mokřadů. Cílem je staré tůně prohloubit a propojit je s hlavním tokem, pokud se spojení stavbou protipovodňového valu přerušilo. Ochránci přírody různými opatřeními podporují růst vodních rostlin a výskyt obojživelníků, ptáků i bezobratlých živočichů.

Bude zajímavé pozorovat, jak se bude příroda mezi Lednicí a Bulhary vyvíjet.