Silnice č. I/12 mezi Prahou a Úvaly těsně východně od administrativní hranice hlavního města překonává malé stoupání ke kótě Kostelík (297 m.n.m.) s vodojemem.
Právě tady budeme sledovat čtyři dějinné události, časově vzájemně značně vzdálené.
Začneme tou "nejmladší".
Roku 1973 se při stavbě vodojemu přišlo na základy nevelkého gotického kostela. Díky tomu se mohla lokalizovat poloha středověké vsi Lhota, která se rozprostírala okolo něj a na kterou ukazovaly terénní zbytky na obou stranách silnice. Jsou i poblíž hájovny, k níž se v tomto popisu vyjádříme později.
Událost časově nejstarší ze 14. až 15. století:
Ves Lhota byla v první polovině 14. století založena pány z nedaleké Květnice, což je dnes čtvrť patřící ku Praze. Dále je popisována v l. 1352 a 1402 jako majetek brandýského děkanátu. Poslední písemnou zmínku o Lhotě máme z r. 1412. Nepochybně zanikla během husitských válek.
Pojďme do 16. století:
Na místě Lhoty vzniká ves Fidrholec. Původ názvu hledejme v německém "Witer" = bouřka, vichřice a "Holz" = les. Označení platilo pro místa okrajová, větrná a podobně nepřitažlivá a přešlo do češtiny označením místa ve spojení s počasím (je tu jako na Vidrholci). Fidrholec se zmiňuje r. 1532 poprvé, ale již r. 1558 se uvádí jako pustý. Moc dlouho nevydržel.
A konečně 18. století:
Když nad zdejším panstvím vládnou Lichtenštejnové, zřizují v lese Škvoreckou oboru, kterou známe od r. 1706. Škvorecká se jmenovala podle sídla panství, i když se nacházela v katastrálním území Úval. Hájovna byla hlavně dílem Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna (1662-1712), který byl bezpochyby řádným hospodářem. Podařilo se mu stabilizovat panství po třicetileté válce. Roku 1790 byla obora rozšířena na dnešní rozlohu, dokonce byla obehnána zdí s věžemi a cimbuřími. Hájovna byla r. 1840 přestavěna. Na její bráně je zachován lichtenštejnský znak.
Více se o hájovně nikde nepíše. Jen jeden prostý fakt nemůžeme pominout. Je v havarijním stavu a byl na ní napsán demoliční výměr. Uvidíme, jak dlouho se budeme setkávat blízko silnice I/12 mezi Úvaly a Prahou s torzem, které připomíná místní dějiny.
Podle:
Informační tabule v lese u hájovny, červen 2025
zaniklá ves Lhota - Vidrholec, archeologické stopy - Památkový Katalog,, 20. 2. 2026
Škvorecká obora v Úvalech – Cestopisy Česko – Cesty a památky, 20. 2. 2026
Umístění
50°4'16.806"N, 14°41'48.928"E
Adresa
Pražská 37Úvaly 250 82
- Katastrální území
- Úvaly u Prahy
- Nadmořská výška
- 295 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Škvorecká obora se poprvé připomíná písemně r. 1706. Ves Lhota na tomto místě stávala pravděpodobně do husitských válek, poslední zpráva o ní je z r. 1412. R. 1558 se uvádí i její následovnice (ves Fidrholec) jako pustá.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Úvaly.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Jeďte busem do zastávky Úvaly, OC Pražská.
Příjezd osobním autem, parkování
Nejbližší možnost parkování je na rozšířeném místě silnice č. I/12 (souřadnice 50°4'20.166"N, 14°42'7.012"E) západně od Úval). U ústí polní cesty, která odbočuje z hlavní silnice I/12 k hájovně, se parkovat nedá.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Viz příjezd autem
Přístup pěšky
Z Úval: jděte od žst k rybníku Fabrák a odtud po naučné stezce, která má jen sporadické značení. Dovede vás až téměř k hájovně. Těsně před hájovnou odbočte k památnému dubu a k hájovně vpravo. Od žst asi 2,8 km, druhá polovina cesty vede hezkým lesem. Můžete ale jít i ulicí Pražskou a pak krátce po frekventované silnici I/12. Kvůli velkému provozu motorové dopravy nedoporučujeme.
Z Úval, zast. bus OC Pražská: jděte nejdříve na jih přes silnici I/12 do lesa a zde se dejte doprava po naučné stezce. Asi 1,6 km.
Hájovna je oplocená a není veřejnosti přístupná.
Příjezd na kole, parkování kol
Všechny popisované cesty v lese ve Škvorecké oboře jsou sjízdné pro horská kola.
Poznámky pro vozíčkáře
Hájovna je pro vozíčkáře dostupná jen po cestě, která vede od hlavní silnice. Hájovna je oplocená a není veřejnosti přístupná.