Kejřův mlýn

Kejřův mlýn v Praze-Hloubětíně pochází ze 16. století. Využíval vodu z náhonu délky asi 420 m. Ten začíná výtokem z Hořejšího rybníka, boční nádrže na potoku Rokytka. Zatímco náhon vede od rybníka krátkou cestou do mlýna, Rokytka mlýn obíhá uctivým obloukem. 

První písemná zmínka o mlýně se objevuje k r. 1550. Vlastnil jej řád křižovníků s červenou hvězdou, který areál spolu s pozemky a hospodářským dvorem pronajímal, hlavně šlechtě. Z roku 1562 známe zmínku o mlynáři Václavu z Kolína. 

Také víme podle údaje z roku 1622, že mlynář platil roční nájemné 200 kop grošů a že mlýn měl 3 kola se 6 stoupami. 

Za třicetileté války (1618-48) byl mlýn vypálen a pobořen, ale podle zprávy z roku 1654 už opět stál. Mlynář obhospodařoval pozemky o výměře 106 strychů, což odpovídá cca 30,5 ha (!), vlastnil 3 koňské potahy, 9 krav a 3 jalovice. Tehdy měl mlýn 2 kola. 

Řád křižovníků roku 1713 mlýn vykupuje z dědičného nájmu a provozuje jej ve vlastní správě do r. 1730. Pak se majitelé střídají. Například roku 1841 mlynářem byl Marek Skrčený.

Roku 1911 je ve mlýně natočen dokumentární film "Kejřův mlýn v Hloubětíně". Nevíme, zda je tento údaj spolehlivý, protože Josef Kejř získává živnost r. 1912 a mlýn kupuje až r. 1917. Jeho jméno nesou budovy dodnes. 

V polovině 20. století nový majitel mlýn přestavuje a roku 1926 dokončuje novostavbu obytné vily v duchu rondokubismu. 

V 50. letech komunisté mlýn nechali zavřít. Budovy sloužily jako sklady, zejména pro podnik Orion (čokoládovny). 

Po roce 1989 se mlýn dostal do soukromého vlastnictví. Roku 2006 byl vyhlášen kulturní památkou. Chráněna je obytná budova, hospodářské zázemí, brána, mlýnice s náhonem a mlýnský rybníček.

Majitel nechal ve mlýně vybudovat areál se 79 byty. Brána je uzavřena a budovy není možno si prohlédnout. 

Obytný dům (vila) je dnes dvoupodlažní. Má sedlovou střechu, v prvním patře půlkruhové arkýře. Pochází ze 20. let 20. století. 

Brána je zaklenuta půlkruhově, se zděnou nadezdívkou, která je na rozích vykrojena. Klenák v ose nese znak řádu křižovníků a letopočet 1718. Po obou stranách hlavní brány vedou do dvora ještě dvě brány nižší, také půlkruhovitě zaklenuté. 

Hospodářská budova je třípodlažní stavba, třetí patro bylo spolu s mansardovou střechou vystavěno v 1. pol. 20. století. Okna se šambránami i okna vikýřů ve střeše jsou členěna do 20 tabulek. Ve vrcholu štítu je slepé půlkruhové okno. 

Ve mlýně se r. 1899 narodila operní pěvkyně Anna Kejřová. 

Mlýn je vzácným prvkem v městské krajině východní části Prahy, neboť jsou v něm zachovány renesanční prvky, dále doklady přestaveb a rondokubistické vily jako dokladu meziválečné architektury. 

Je jen škoda, že areál po přestavbě na byty je uzavřen a stavebně nejcennější prvky jsou očím běžného návštěvníka skryty. 

Potok Rokytka byl v minulosti z velké části zregulován a napřímen. V některých částech, například přímo pod mlýnem probíhá revitalizace koryta. Kamenné břehy firma najatá na tuto akci zruší, v potoce buduje meandry a štěrkové ostrovy. Do řečiště jsou upevněny kusy mrtvého dřeva. To vše přispívá k obnovení přírodních procesů ve vodě. 

Podle:

Kejřův mlýn | Vodnimlyny.cz, 24. 2. 2026

Kejřův vodní mlýn - Památkový Katalog, 24. 2. 2026

Informační tabule u mlýna, červen 2025