Svinec

Vrch u Nového Jičína s rozhledem, loukami, agrárními terasami a sjezdovkou


Svinec je název pro vrch 3,5 km jihozápadně od centra Nového Jičína. V krajině severního podhůří Moravskoslezských Beskyd se jedná o jednu z nejpůvabnějších a přírodovědně nejcennějších lokalit. 

Výstupové pěšiny, které vedou k vrcholu, jsou všechny krátké, ale poměrně strmé. Nahoře můžete mít pocit dobytí travnatých holí Malé Fatry, i když nadmořská výška nepřesahuje 500 metrů. Díky travnatému protáhlému hřbetu bez lesa nic nebrání famóznímu rozhledu. Hrad Starý Jičín se zdá být takřka co by kamenem dohodil. Na severu uvidíte Oderské vrchy a Nízký Jeseník, při výjimečné viditelnosti spatříte Praděd. Na jihu a východě se táhnou Moravskoslezské Beskydy s nápadnými vrcholy Lysé hory a Radhoště. Jihozápadní obzor uzavírají Hostýnské vrchy. 

Svinec je domovem obrovského množství vzácných rostlin. Rostou na loukách, v drobných remízkách i v lese na úbočí, ale lučních je nejvíc. Pro některé jsou naopak příznivé stromy - duby, buky a habry. 

Na řídce porostlých křovinatých mezích, na okrajích lesů nebo ve světlých místech lesa v květnu kvete v počtech stovek kusů vstavač bledý (Orchis palens). Kolem stovky jedinců tu najdete exempláře vstavače mužského (Orchis mascula) a také bradáček vejčitý (Listera ovata). Na suchých trávnících je velmi hojnou rostlinou rozrazil ožankový (Veronica teucrium), jehož na Svinci najdete tisíce kusů. Botanický soupis celkem zahrnuje 17 druhů, které patří do Červeného seznamu ohrožených druhů. Celkově ale největším "úspěchem" na Svinci je existence velmi pestré a ekologicky stabilní krajiny s mezemi, remízky, lesíky a další roztroušenou zelení

Entomologové by zde našli několik druhů vzácného hmyzu. Žije tu 769 druhů motýlů. Vysoká druhová variabilita je dána neobyčejnou pestrostí stanovišť, která mají motýli na výběr. 

Na vrcholu od 30. let 20. století stála triangulační věž sloužící jako vyhlídka. Za II. světové války ji zničila ustupující německá armáda. Plány na výstavbu nové  rozhledny zatím nemají podporu u ochranářů. I bez ní sem totiž zavítá docela velké množství turistů, kteří oceňují výhled i bez technických vymožeností. 

Kamenný kříž tu vztyčili místní obyvatelé na památku Johanna Stiebra, zbožného mecenáše, který jako poutník navštívil Řím, Egypt i Svatou zemi.

Ke Svinci se váže pověst, která možná vysvětluje původ zvláštního názvu. Na svazích tu kdysi pásl ovce sirotek Jakub. Jeho sestra mu přinesla oběd, ale on jí odsekl, že toto mizerné jídlo jíst nebude. Měl říci: "Ať raději zkamením a ať mě svině sežerou." Z lesa v tu ránu dvě svině opravdu vyběhly a chlapce sežraly. Přinesený chleba se proměnil v kámen. Kopec se od té doby prý jmenuje dnešním názvem. I blízké město dostalo název údajně podle prasat, protože slovanský výraz dik znamená divoké prase, odtud vznikl název Dičín a poté Jičín. 

V ochranném pásmu přírodní rezervace existuje lesní průsek, který je využit jako sjezdovka délky asi 400 m. Využívá ji Lyžařský klub Svinec.


Podle:

Maloplošná zvláště chráněná území (nature.cz), 7. 2. 2023

 https://cestovani.idnes.cz/svinec-novy-jicin-stary-jicin-podbeskydska-pahorkatina-stramberska-vrchovina-1y9-/po-cesku.aspx?c=A171118_113041_po-cesku_hig





Umístění

GPS souřadnice

49°34'0.660"N, 17°59'1.431"E

Adresa

Kojetín
Starý Jičín, Nový Jičín 741 01

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Starý Jičín, Loučka u Nového Jičína, Kojetín u Starého Jičína
Nadmořská výška
546 m.n.m.
Základní číselné údaje
Přírodní rezervace má rozlohu 38,1 ha. Byla vyhlášena r. 1994.
Kategorie chráněného území
Přírodní rezervace Svinec

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do žst Nový Jičín město (konečná na místní trati ze Suchdola nad Odrou). 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Do blízkého Kojetína se dostanete autobusem z Nového Jičína, kde autobusové nádraží je v těsné blízkosti železniční stanice.

Příjezd osobním autem, parkování

Auto můžete nechat na severním konci zástavby Kojetína. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Bus může zastavit v centru Kojetína. Do slepé ulicek severu raději busem nejezděte. Nemuseli byste se tu otočit, pokud by na okrajích vozovky stálo náhodou moc aut. 

Přístup pěšky

Jděte ze zastávky autobusu přibližně na sever na konec zástavby, kde uvidíte starou lípu a pak vystupte na vrchol. Vede sem červená a žlutá značka a také naučná stezka Františka Palackého. 

Příjezd na kole, parkování kol

Viz příchod pro pěší. Pěšina, která vede hlavním hřbetem, není primárně určena pro jízdu na kole. 

Poznámky pro vozíčkáře

Vrchol není pro vozíčkáře dostupný. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu