Pamětní deska odbojářům v Brně-Komíně

Městská část Brno-Komín byla během druhé světové války málem zničena stejně jako Lidice nebo Ležáky. Podívejme se na válečné dějinné události na předměstí Brna podrobněji.

Příběh ale začíná daleko od Brna, v lesích u Křivoklátu, kam byli 27. 4. 1942 dopraveni z Velké Británie a vysazeni čeští parašutisté, členové skupiny Bivouac Jindřich Čoupek, František Pospíšil (velitel skupiny) a Libor Zapletal. Spolu s dalšími skupinami byli pověřeni škodit sabotážemi nacistickému Německu. Skupina Bivouac měla za úkol vyřadit brněnskou teplárnu na Špitálce a zničit výhybky na železniční trati Olomouc – Moravská Ostrava.

V Londýně dostali kontaktní adresy, které ovšem zklamaly, a proto se Jindřich Čoupek rozhodl hledat pomoc u rodiny v Brně-Komíně. Všichni tři přijeli do Komína 30. 4. 1942 časně ráno. Bratranec Ludvík Čoupek skupině poskytl základní informace a obstaral jim oblečení.

Pospíšil se Zapletalem odjeli na další kontaktní adresu do Zlína, kde však byli prozrazeni, Zapletal byl zatčen a při výslechu udal adresu Ludvíka Čoupka. Pospíšilovi se podařilo zlínské policii uniknout.

Mezitím Jindřich Čoupek nelenil a navázal kontakt se svým nevlastním bratrem Ladislavem Staňkem, který tehdy pracoval na policejním ředitelství v Brně, a s bratrancem Tomášem Čoupkem, pracujícím na pražském protektorátním ministerstvu zemědělství. Všichni tři se sešli v ulici Hlavní 75 v Brně-Komíně, ale dne 2. 5. 1942 ve 23.00 zde byli přepadeni gestapem. Celé osazenstvo domu bylo odvezeno – Jindřich Čoupek, Ludvíkova manželka Marie Čoupková, Ladislav Staněk, Ludvík Čoupek, Tomáš Čoupek a Jindřichův otec Ondřej Čoupek. Gestapo navíc s sebou vezlo i Zapletala, zadrženého ve Zlíně.

Klikatý, avšak smutný osud potkal i posledního člena skupiny, Františka Pospíšila. Ten se po zdařilém útěku ve Zlíně rozhodl vrátit se do Brna a varovat rodinu Čoupkovu. Přijel 4. 5., to však netušil, že jeho zamýšlená pomoc vyjde naprázdno. Pospíšil byl zadržen policisty v civilu, ale utekl jim. V polích u Bystrce se ho pokusil zastavit rolník Jan Staněk, který poslechl Pospíšilovy pronásledovatele a myslel, že utíkající Pospíšil je prchající vrah. Pospíšil ho postřelil do ramene a podařilo se opět uniknout. Za přispění zrádce byl dopaden později a zemřel 28. 10. 1944 v Terezíně.

Zapletala se gestapo pokusilo využít k odhalování dalších parašutistů. Při této činnosti ale Zapletal unikl, dopaden byl v Karlsruhe a obviněn za nelegální překročení hranice. Byl deportován do protektorátu, kde byl identifikován. Byl popraven 27. 9. 1944 v koncentračním táboře Mauthausen.

Mezitím se Němci pomstili celé rodině Čoupkových. Jindřich byl v Mauthausenu popraven 22. 9. 1942, jeho otec Ondřej zemřel v Osvětimi někdy v září toho roku. Tomáš Čoupek, Ladislav Staněk a Ludvík Čoupek (ten skupině poskytl přístřeší) byli popraveni 1. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně. Jeho manželka Marie se jediná dožila konce války. Ta byla po zatčení vězněna do 20. 7. v Kounicových kolejích, poté převezena na Cejl a pak od 20. 9. 1942 prošla peklem koncentračního tábora Ravensbrück. Domů se vrátila 2. června 1945. Tady na ní čekaly děti Miloslava a Radek, které mezitím byli v péči prarodičů.

Komín údajně jen o vlásek unikl tragédii, která několik dní poté postihla Lidice a Ležáky.

V ulici Hlavní č. 75 byla odhalena pamětní deska, která připomíná tragickou událost z r. 1942. Pietní akt se ní koná zpravidla k výročí osvobození.

Podle:

Joklová, E., 70 let od tragédie v Komíně, In: Komínský zpravodaj 5/2012, str. 5