Kontaktní informace
lidicka@luzanky.cz
Lužánky v Brně jsou pojmenovány podle lužních lesů, které zde kdysi rostly.
Území se připomíná již ve 13. století, stával tu hospodářský dvorec, pak v 16. století území přebírají jezuité, kteří zde budují kapli a okrasnou zahradu. Za vznikem parku stojí krok císaře Josefa II., který zrušil jezuitský řád a r. 1786 území zahrady věnoval městu. K úpravě zahrady na městský park dokonce Brnu na nějaký čas propůjčil svého dvorního zahradníka Antonína Bisingera. Ten nechal zbořit dvorec a postavil zde dřevěné kolonády a výletní restauraci. Zanedlouho se Lužánky staly cílem výletů mnoha Brňanů. Uvědomme si ovšem, že tehdejší Brno v dotčeném směru končilo u hradeb, tedy v místech dnešního Moravského náměstí a tedy, že Lužánky byly na "venkově", tedy v prostoru, kam se jezdilo na "rekreaci", pokud bychom použili dnešní slovník. Už v roce 1792 se tu konal první velkolepý ohňostroj v okolí Brna. R. 1809 se zde konala další velká událost. Při vojenském tažení zde slavil narozeniny císař Napoleon. Připomeňme, že po r. 1805 Brno krátce za sebou poctil svou návštěvou podruhé.
R. 1840 městský zahradník Antonín Šebánek změnil francouzský park na park přírodní a doplnil jej vzácnými dřevinami. R. 1849 zemský sněm prohlásil Lužánky národní kulturní památkou.
R. 1855 byl v srdci Lužánek na místě stržené restaurace podle projektu vídeňského architekta Ludwiga Foerstera postaven novorenesanční pavilon (Foerster se v Brně mj. také autorsky podílel na Kleinově paláci na nám. Svobody). Po převratu r. 1948 tehdejší vládci nechali změnit pavilon na středisko volného času, první svého druhu v Československu. Tomuto výbornému účelu pavilon slouží dodnes, počet kroužků v něm působících je okolo 200, jdeme-li do historie, pak jsou to další stovky. Lužánky mají pobočky po celém Brně, některé jsou i mimo město. Pozoruhodné je, že téměř všechny začínají na písmeno L.
Za novorenesančním pavilonem stojí kašna se sousoším tří andílků z r. 1860 od F. Melnitzkého (opravena r. 2000) a pomník Josefa Merhauta z r. 1929 od Emila Hlavici, ale repliku sochy zakladatele parku, císaře Josefa II. z r. 2001, najdete u vchodu do parku od hotelu Slovan, tedy z jihu. Zde jsou také dvě alegorické sochy. Muž znázorňuje Obchod, žena Toleranci.
Za vlády komunistů zeleň v parku poněkud chátrala, proto r. 1991 bylo přistoupeno k rozsáhlým úpravám podle projektu Ivara Otruby, které trvaly do r. 2012. Byly opraveny sochy, stará zeleň byla odstraněna nebo prořezána, nová vysázena, v dolním konci parku se znovu objevil vodní tok Ponávka, jako nová atrakce se objevilo bludiště. Samozřejmě se nejedná o pravou Ponávku, je to jen její umělá náhražka, ta "pravá" Ponávka teče v trubkách pod Lužánkami v podzemí. Byla také obnovena nebo opravena parková hřiště. Nyní v Lužánkách naleznete na rohu ulic Pionýrské a Lidické kurty na tenis, dole podél Pionýrské jsou dětská hřiště, zvláště oblíbené je hřiště dopravní. U ulice Lužánecké zase najdete plochu na petanque a volejbalová hřiště.
Významnými dřevinami v parku jsou:
buk lesní (Fagus sylvatica), červenolistý exemplář s deseti kmeny
jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
javor dlanitolistý (Acer palmatum)
platan javorolistý (Platanus), obvod kmene 520 cm
dub uherský (Quercus frainetto), obvod kmene 536 cm,
ořešák černý (Juglans nigra)
svitel latnatý (Koelreuteria paniculata)
Podle:
www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-parky-luzanky.html, 27. 10. 2012
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lu%C5%BE%C3%A1nky, 27. 10. 2012
http://www.garten.cz/a/cz/1754-parky-mesta-brna-park-luzanky/, 27. 10. 2012
Umístění
49°12'22.329"N, 16°36'23.726"E (vchod do Střediska volného času Lužánky)
49°12'15.475"N, 16°36'24.097"E (jižní okraj parku - křižovatka ulic Lidická a Lužánecká)
49°12'32.766"N, 16°36'32.393"E (severní okraj parku - křižovatka ulic Drobného a Pionýrská)
Adresa
Lidická (středisko volného času Lidická 50), Lužánecká, Pionýrská, Drobného 50Brno-střed
Brno 658 12
- Katastrální území
- Černá Pole
- Nadmořská výška
- 206 m.n.m. - 215 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Rozloha parku je více než 20 ha. Počátek jeho budování se klade k r. 1786.